Úvod do studia karyotypové evoluce štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Insights into the karyotype evolution of pseudoscorpions (Arachnida:Pseodoscorpiones)
dissertation thesis (DEFENDED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/100736Identifiers
Study Information System: 112286
CU Catalogue: 990008004940106986
Collections
- Kvalifikační práce [21733]
Author
Advisor
Consultant
Král, Jiří
Referee
Marec, František
Ráb, Petr
Faculty / Institute
Faculty of Science
Discipline
-
Department
Department of Zoology
Date of defense
17. 10. 2006
Publisher
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaLanguage
Czech
Grade
Pass
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
