<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Kvalifikační práce</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1940</link>
<description>Theses</description>
<pubDate>Sat, 25 Jul 2026 23:45:11 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-07-25T23:45:11Z</dc:date>
<item>
<title>Role of chloroplastic glutamine synthetase GS2 in Arabidopsis thaliana</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/207647</link>
<description>Role of chloroplastic glutamine synthetase GS2 in Arabidopsis thaliana
Glutamine synthetase (GS) is a key enzyme of plant nitrogen metabolism, catalyzing the assimilation of ammonium into glutamine. Ammonium originates both from soil uptake and from internal metabolic processes, including nitrate reduction, phenylpropanoid metabolism, remobilization of nitrogen resources, amino acid catabolism, and photorespiration. Although ammonium is an essential nitrogen source, its overaccumulation is toxic to plants and leads to chlorosis and growth inhibition. In plants, GS isoforms are classified by subcellular localization into plastidic GS2 (encoded by GLN2 in Arabidopsis thaliana) and cytosolic GS1 (encoded by GLN1;1-GLN1;5). While GS2 is essential for photorespiration in several species (Wallsgrove et al., 1987; Migge and Becker, 2000; Orea et al., 2002; Ding et al., 2023), its function in A. thaliana remained unclear at the beginning of this project. In this PhD study, I prepared knock-out mutants in GLN2 using CRISPR/Cas9 mutagenesis and showed that mutation of GLN2 in A. thaliana causes a slight but clear photorespiratory phenotype. Unfortunately, the team of Dr. Paula Melo overtook us in publishing these results. However, their findings (Ferreira et al., 2019) were later completely discredited in the work of Lee et al. (2022), who questioned the T-DNA insertion lines...; Glutaminsyntetáza (GS) je klíčový enzym dusíkového metabolismu v rostlinách, který zpracovává amonné ionty do podoby glutaminu. Amonné ionty mohou být přijímány z půdy nebo se uvolňují v řadě interních metabolických procesů včetně redukce nitrátu, metabolismu fenylpropanoidů, remobilizace dusíkových zásob, katabolismu aminokyselin a fotorespirace. I když jsou amonné ionty esenciálním zdrojem dusíku, jejich nadměrná akumulace je pro rostliny toxická a vede ke chloróze listů a k inhibici růstu. V rostlinách se isoformy GS rozdělují dle subcelulární lokalizace na plastidovou GS2 (kódovanou genem GLN2 u Arabidopsis thaliana) a cytosolické GS1 (u Arabidopsis thaliana kódované geny GLN1;1-GLN1;5). Zatímco GS2 je nezbytná během fotorespirace u několika rostlinných druhů (Wallsgrove et al., 1987; Migge and Becker, 2000; Orea et al., 2002; Ding et al., 2023), její funkce u modelového druhu A. thaliana byla překvapivě na počátku tohoto projektu nejasná. V rámci této doktorské práce jsem připravila knock-out mutanty v GLN2 pomocí CRISPR/Cas9 mutageneze a ukázala, že mutace v GLN2 u A. thaliana způsobuje mírný, ale zřejmý fotorespirační fenotyp. S publikací těchto poznatků nás bohužel předběhl tým Dr. Pauly Melo. Jejich zjištění (Ferreira et al., 2019) byla ale později zcela zdiskreditována v práci Lee et al....
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/207647</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Deforestace: geografická distribuce, hlavní hybatele a důsledky</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/210216</link>
<description>Deforestace: geografická distribuce, hlavní hybatele a důsledky
Forests are key global ecosystems that cover approximately 31% of the Earth's land surface. They play an essential role in sustaining biodiversity, regulating biogeochemical and hydrological cycles, and mitigating climate change through carbon sequestration. Furthermore, forests are vital for human well-being, providing humanity with many ecosystem services. Despite their importance, global forest stability is under threat, primarily due to anthropogenic pressure, this threat shows high regional variation. This bachelor thesis analyses the geographic distribution of deforestation and its primary socioeconomic and ecological drivers across 119 countries during the period 1990-2022. Data were obtained from open-access international databases, namely FAOSTAT and World Bank Open Data. Data were processed using correlation analysis. The thesis explains the relationship between forest cover change and variables including population growth, agricultural land expansion, geographic latitude, GDP per capita, and country size. Regional analysis of Northern America, Southern America, European Union and Least Developed Countries demonstrated significant differences. While the European Union demonstrated afforestation by both naturally regenerating forest and plantations, South and Central America and the Least...; Lesy jsou klíčové globální ekosystémy, které pokrývají přibližně 31 % zemského povrchu. Hrají zásadní roli v udržování biodiverzity, regulaci biogeochemických a hydrologických cyklů a zmírňování klimatických změn prostřednictvím sekvestrace uhlíku. Lesy jsou dále nezbytné pro lidský blahobyt a poskytují lidstvu mnoho ekosystémových služeb. Navzdory jejich významu je stabilita globálních lesů ohrožena, především v důsledku antropogenního tlaku a vykazuje vysokou regionální variabilitu. Tato bakalářská práce analyzuje geografické rozdělení odlesňování a jeho primární socioekonomické a ekologické hybné síly ve 119 zemích v období 1990-2022. Data byla získána z mezinárodních databází s otevřeným přístupem, konkrétně FAOSTAT a World Bank Open Data. Data byla zpracována pomocí korelační analýzy. Práce vysvětluje vztah mezi změnou lesnatosti a proměnnými zahrnujícími populační růst, expanzi zemědělské půdy, geografickou šířku, HDP na obyvatele a velikost země. Regionální analýza Jižní Ameriky, Severní Ameriky, Evropské unie a nejméně rozvinutých zemí prokázala významné rozdíly. Zatímco Evropská unie vykázala zalesňování jak regenerujícími lesy, tak plantážemi, Jižní a Střední Amerika a nejméně rozvinuté země zaznamenaly závažnou a pokračující ztrátu lesů. Severní Amerika vykazovala relativní stabilitu s...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/210216</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Innovative polymeric materials for membrane processes</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211707</link>
<description>Innovative polymeric materials for membrane processes
Tato disertační práce se zabývá vlivem molekulární architektury a struktury plniv na transportní vlastnosti plynů v polymerních membránách. Studie je zaměřena na dva hlavní systémy: dendrimery PAMAM a jejich deriváty ve formě hvězdicových polymerů inkorporované do matrice Pebax® pro separaci CO2, a dále grafenová nanoplniva v polyethylenu s nízkou hustotou (LDPE) určená pro bariérové aplikace. Získané výsledky přispívají k hlubšímu pochopení vztahů mezi strukturou a vlastnostmi materiálů významných pro membránovou vědu a vývoj pokročilých polymerních bariérových systémů. V první části práce byly připraveny a studovány membrány na bázi Pebaxu obsahující dendrimery PAMAM první a druhé generace (G1 a G2). Permeační měření prokázala přítomnost usnadněného transportu CO2, který je založen na reverzibilních interakcích mezi molekulami CO2 a aminovými skupinami dendrimerů. Toto chování bylo dále potvrzeno analýzou sorpčních izoterem a zvýšenou afinitou k CO₂ odpovídající Langmuirovu typu sorpce. Nejlepších separačních vlastností bylo dosaženo u membrán s obsahem 10 hm. % dendrimeru G1, kde došlo k výraznému zvýšení selektivity CO2/N2 ve srovnání s čistým Pebaxem. Tento efekt je připisován především vyšší dostupnosti terminálních aminových skupin. Zároveň bylo zjištěno, že dendrimer G1 vede ke zvýšení krystalinity...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211707</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Udržitelné polyurethanové pěny se zlepšenou recyklovatelností</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211545</link>
<description>Udržitelné polyurethanové pěny se zlepšenou recyklovatelností
Polyurethanes (PURs) are among the most versatile polymeric materials, widely used in foams, coatings, adhesives, and structural components due to their tunable mechanical properties, low density, and excellent thermal insulation performance. However, their conventional production relies heavily on petrochemical resources and involves toxic intermediates, while their end-of-life management remains challenging, with most waste being incinerated or landfilled. Consequently, there is a growing need to develop more sustainable PUR systems that integrate renewable raw materials, safer chemistries, and efficient recycling strategies. In this thesis, the development of sustainable PUR foams based on renewable resources and their integration into a circular materials concept were investigated. The work focuses on the design of bio-based polyols, the preparation of PUR foams with tailored structures, the incorporation of functional moieties to enhance degradability, and the development of chemical recycling routes that enable material reuse. The first subsection (4.1) describes the synthesis of bio-based poly(ester-ether) polyols via melt polycondensation of succinic acid and tetraethylene glycol, using multifunctional alcohols to control branching and functionality. The resulting polyols exhibited low...; Polyuretany (PUR) patří mezi nejuniverzálnější polymerní materiály, které jsou široce využívány v pěnách, nátěrech, lepidlech a konstrukčních komponentech díky svým laditelným mechanickým vlastnostem, nízké hustotě a vynikajícím tepelně-izolačním vlastnostem. Jejich konvenční výroba je však silně závislá na petrochemických zdrojích a zahrnuje toxické meziprodukty, přičemž nakládání s PUR odpady na konci životního cyklu zůstává problematické, kdy většina odpadu je spalována nebo ukládána na skládky. Proto roste potřeba vyvíjet udržitelnější PUR systémy, které vhodně kombinují obnovitelné suroviny, bezpečnější chemické postupy a efektivní strategie recyklace. V této práci byl zkoumán vývoj udržitelných PUR pěn na bázi obnovitelných zdrojů a jejich začlenění do konceptu cirkulárních materiálů. Práce se zaměřuje na návrh bio-polyolů, přípravu PUR pěn s řízenou strukturou, začlenění funkčních skupin pro zvýšení degradovatelnosti PUR a vývoj chemických recyklačních postupů umožňujících opětovné využití materiálu. První podkapitola (4.1) popisuje syntézu bio-poly(ester-ether) polyolů pomocí polykondenzace v tavenině kyseliny jantarové a tetraethylenglykolu a za současného použití multifunkčních alkoholů pro řízení větvení a funkčnosti. Výsledné kapalné polyoly vykazovaly nízkou viskozitu, potlačenou...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211545</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
