http://hdl.handle.net/20.500.11956/1940 Theses Tue, 08 Sep 2026 19:07:59 GMT 2026-09-08T19:07:59Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212078 Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními Neurofilaments are the key structural component of the cytoskeleton of neurons, where they are essential for many functions. They consist of 3 subunits: light chain (NFL); medium chain (NfM) and heavy chain (NfH). Except neurofilament proteins there is also α-internexin in the central nervous system (CNS) or peripherin in the peripheral NS. Due to various pathophysiological processes, neurofilament proteins are released into the extracellular space, where they can interact with the components of the immune system. While the involvement of the immune system in the pathogenesis of neurodegenerative diseases is obvious, less knowledge about the antibody response to the neurofilament proteins is available. It is eligible to expand our knowledge in this area. Determination of free antibodies against neurofilaments together with their immune complexes with corresponding antigen provides us more detailed insight into the antibody immune response against neurofilaments. We have optimized the ELISA methods to determine free antibodies against light and heavy chain of neurofilaments together with their corresponding immunocomplexes in both serum and cerebrospinal fluid. Implementation of these methods is precondition for analysis of those parameters in serum and cerebrospinal fluid of patients with...; Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/212078 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/184331 Problematika stopovacích zkoušek s fluorescentními stopovači se zaměřením na situace, kdy se počítá se zachycením stopovače ve vodárenských objektech a stopovací zkouška v Chýnovském krasu The thesis is dedicated to fluorescein tracer tests, especially those where the tracer ends in drinking water. The review part of the thesis describes the usage and characteristics of sodium fluorescein (uranine) and other fluorescent tracers in tracing tests. Special attention is given to the toxicity of fluorescent tracers and to the legislation limiting their use in the Czechia and abroad. The practical part of the work is to perform a fluorescein tracer test from Chýnov Cave to the Rutice Spring on distance 1260 m away. The tracer test has confirmed that the Rutice Spring is the only karst spring where water flows from Chýnov Cave. The results differ from previous tracer tests made on the same flowpath in 1962, 1965 and 1966. While previous studies have concluded that the mean tracer transit time is in the order of tens to hundreds of hours, this tracer test has shown that the mean tracer transit time is in the order of hundreds of days. This work has thus provided completely new knowledge about water flow in the Chýnov karst.; Práce se věnuje stopovacím zkouškám fluoresceinem, vč. situace kdy dochází k průniku stopovače do pitné vody. Rešeršní část práce pojednává o využití a vlastnostech sodného fluoresceinu (uraninu) a dalších fluorescentních stopovačů při stopovacích zkouškách. Zvláštní důraz je dán na toxicitu fluorescentních stopovačů a na legislativu omezující jejich použití v Česku a v zahraničí. Praktickou částí je provedení stopovací zkoušky fluoresceinem z Chýnovské jeskyně do 1260 m vzdálené Rutické vyvěračky. Stopovací zkouška potvrdila, že Rutická vyvěračka je jediným krasovým pramenem, kam přitéká voda z Chýnovské jeskyně. Výsledky se od předchozích stopovacích zkoušek, konaných na stejném úseku v letech 1962, 1965 a 1966, zásadně liší. Zatímco se v minulosti došlo k závěrům, že doba zdržení je v řádu desítek až stovek hodin, tato stopovací zkouška prokázala, že se střední doba zdržení pohybuje v řádu stovek dnů. Tato práce tak poskytla zcela nové poznatky o proudění vody v Chýnovském krasu. Sun, 01 Jan 2023 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/184331 2023-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/194251 Stanovení chlortoluronu pomocí HPLC s elektrochemickou detekcí na elektrodě z uhlíkových nanotrubiček This work focused on optimizing the determination of the pesticide chlortoluron using HPLC with coulometric detection on carbon nanotube working electrode. The results obtained from two different electrochemical measurement cells were compared: one where the reference silver chloride electrode was placed outside the cell in an overflow vessel, and another one where the reference antimony electrode was integrated directly within the measurement cell. Both electrodes were 3D-printed. For the cell with the silver chloride reference electrode, the optimal conditions were determined to be a pH of 3 and a potential of 1.3 V. For the cell with the antimony reference electrode, the optimal conditions were a pH of 3 and a potential of 1.5 V. A series of ten injections were measured, showing that the working electrode did not need to be renewed. Calibration curves were recorded, and for the cell with the reference silver chloride electrode, a detection limit of 1.7·10−6 mol·dm−3 and a quantification limit of 6.7·10−6 mol·dm−3 were calculated. For the cell with the antimony electrode, the detection limit was 4.1·10−7 mol·dm−3 and the quantification limit was 1.3·10−6 mol·dm−3 . Except for reproducibility, the cell with the reference antimony electrode exhibited better properties, and it was used to measure...; Tato práce se zabývala optimalizací stanovením pesticidu chlortoluronu metodou HPLC s coulometrickou detekcí na pracovní elektrodě z uhlíkových nanotrubiček. Porovnávány byly výsledky získané na dvou měřících elektrochemických celách, kdy u jedné byla referenční argentochloridová elektroda umístěna za celou v přepadu a u druhé byla referenční antimonová elektroda umístěna v měřící cele. Obě elektrody byly vytvořené pomocí 3D tisku. Pro celu s referenční argentochloridovou elektrodou byly jako optimální podmínky určeno pH 3 a potenciál 1,3 V. Pro celu se antimonovou referenční elektrodou to bylo pH 3 a potenciál 1,5 V. Byly naměřeny série měření o deseti nástřicích, ze kterých vyplynulo, že pracovní elektrodu není třeba obnovovat. Byly naměřeny kalibrační křivky, ze kterých byl pro celu s referenční argentochloridovou elektrodou vypočten limit detekce 1,7·10−6 mol·dm−3 a limit kvantifikace 6,7·10−6 mol·dm−3 . Pro celu s antimonovou elektrodou činil limit detekce 4,1·10−7 mol·dm−3 a limit kvantifikace 1,3·10−6 mol·dm−3 . Až na reprodukovatelnost vykazovala lepší vlastnosti cela s referenční antimonovou elektrodou, se kterou byly měřeny vzorky chlorotluronu v matrici půdy. Byl vypočítán limit detekce, který činil 0,1 μg·g−1 a limit kvantifikace, který činil 0,4 μg·g−1 . Výtěžnost extrakce byla 55-111... Mon, 01 Jan 2024 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/194251 2024-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/194159 RNA methylation readers in the male gametophyte development of Arabidopsis thaliana Pollen development requires stringent control of transcription and translation. This includes massive production and storage of mRNA during microsporogenesis and controlled transcript activation during the programic phase. However, the exact mechanism of this regulation is not yet fully understood. Given its importance in sporophyte development mRNA modifications such as N6-methyladenosine (m6 A) could be similarly important in pollen mRNA regulation. A class of RNA-binding proteins, the m6 A readers, recognize and bind the m6 A sites to regulate the mRNA fate. Plant m6 A readers from the EVOLUTIONARILY CONSERVED C TERMINAL REGION (ECT) family impact sporophyte development and response to stress conditions but, their role in plant reproductive development remains unexplored. Here we focus on three m6 A readers, highly expressed in Arabidopsis thaliana male gametophyte, ECT5, ECT7, and ECT10. We used computational analysis to gain insights into their domain conservation. Then, we described their expression pattern in plant tissues, examined subcellular localization of their protein products in Arabidopsis pollen and explored their potential involvement in the heat stress response. Together, with phenotypic analyses of T-DNA insertion lines and CRISPR deletion lines, we pointed developmental...; Vývoj pylu vyžaduje přísnou kontrolu transkripce a translace. To zahrnuje masivní produkci a skladování mRNA během mikrosporogeneze a řízenou aktivaci transkriptu. Přesný mechanismus této regulace však ještě není zcela objasněn. Vzhledem k důležitosti, jakou hrají mRNA modifikace, jako například N6-methyladenosin (m6 A) při vývoji sporofytu, je možné, že podobně důležitou roli budou mít i v regulaci pylové mRNA. m6 A readery rozeznávají a vážou m6 A metylaci na mRNA, čímž ovlivňují její metabolismus. Některé readery z rodiny ECT proteinů ovlivňují vývoj sporofytu a účastní se reakce na stresové podmínky, avšak jejich role v reprodukčním vývoji zůstává neprozkoumaná. Tato práce se zaměřuje na tři m6 A readery, vysoce exprimované v samčím gametofytu Arabidopsis thaliana, ECT5, ECT7 a ECT10. Začali jsme zpracováním bioinformatických dat, abychom se podívali na konzervovanost jejich domén. Poté jsme popsali jejich expresy v různých rostlinných tkáních, zkoumali jsme subcelulární lokalizaci jejich proteinových produktů v pylu Arabidopsis a podívali jsme se na jejich potenciální reakci na tepelný stres. Společně s fenotypovými analýzami inzerčních linií T-DNA a delečních linií CRISPR jsme poukázali na vývojové procesy, na kterých se mohou potenciálně podílet. Tato práce představuje první popis úlohy m6 A... Mon, 01 Jan 2024 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/194159 2024-01-01T00:00:00Z