http://hdl.handle.net/20.500.11956/1938 Theses Sun, 24 May 2026 23:05:41 GMT 2026-05-24T23:05:41Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207957 Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vysoce aktuální problematikou ústavních a zákonných limitů nasazení ozbrojených sil za účelem udržování veřejného pořádku a vymáhání vnitrostátního práva ve Spojených státech amerických. Téma civilně-vojenských vztahů a mezí prezidentské moci je v USA neodmyslitelně spjato s ochranou federativního uspořádání, v němž primární policejní pravomoc náleží suverénním státům Unie na základě desátého dodatku Ústavy USA. Hlavním cílem práce je kriticky zhodnotit, za jakých podmínek může federální exekutiva nasadit pravidelnou armádu či federalizovanou Národní gardu na domácím území k vymáhání práva. Ústřední výzkumná otázka se ptá, zda stávající americká právní úprava poskytuje dostatečné právní záruky proti zneužití ozbrojených sil výkonnou mocí k vnitropolitickým cílům. Teoretická část práce podrobně analyzuje klíčové prameny amerického práva. Stěžejním východiskem je Posse Comitatus Act, který představuje obecný zákaz využití federálního vojska k policejním účelům. Práce následně zkoumá zákonné výjimky z tohoto pravidla, a to především Insurrection Act, a detailně rozebírá unikátní duální status Národní gardy, včetně mechanismů její federalizace dle Title 10 U.S.C. a specifického...; Constitutional and Statutory Limits on Domestic Military Deployment in the USA Abstract This diploma thesis addresses the highly relevant issue of the constitutional and statutory limits of deploying armed forces for the purpose of maintaining public order and domestic law enforcement in the United States of America. The topic of civil-military relations and the boundaries of presidential power in the U.S. is inherently tied to the protection of the federal system, in which the primary police power belongs to the sovereign states of the Union under the Tenth Amendment to the U.S. Constitution. The main objective of the thesis is to critically evaluate the conditions under which the federal executive can deploy the regular military or the federalized National Guard on domestic soil for law enforcement purposes. The central research question asks whether the current U.S. legal framework provides sufficient legal safeguards against the misuse of armed forces by the executive branch for domestic political goals. The theoretical part of the thesis provides a detailed analysis of the key sources of U.S. law. The fundamental baseline is the Posse Comitatus Act, which establishes a general prohibition on the use of federal troops for law enforcement purposes. The thesis subsequently examines the statutory... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/207957 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207955 Blokační protesty v kontextu práva na shromáždění Blokační protesty v kontextu práva na shromáždění Abstrakt Dříve označováno za zapomenuté, v současnosti právo na shromáždění získává díky celosvětovým protestům nebývalou pozornost. Právě proto se práce zaměřuje na rozsah práva na pokojné shromáždění v kontextu blokačních a obstrukčních protestů a srovnává přístup Evropského soudu pro lidská práva, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu. Cílem je analyzovat, zda a jak jsou blokační akce chráněny jako výkon práva na shromáždění. Práce vychází z Hamiltonovy hypotézy, podle které se mnohdy zamlžují hranice mezi širokou ochranou, kterou shromážděním poskytují mezinárodní lidskoprávní dokumenty, a užší a detailnější regulací, která je upravena na vnitrostátní úrovni. Práce se proto soustředí na to, jak zmíněné soudy rozlišují mezi pokojným a blokačním shromážděním, jaké dopady má obstrukční cíl na následné posouzení zásahu do práva na shromáždění a jaký význam přikládají vztahu mezi ochranou poskytovanou mezinárodními lidskoprávními dokumenty a vnitrostátní ústavní a zákonnou rovinou. Metodologicky práce vychází z analýzy judikatury a doktríny a porovnává přístup soudů podle čtyř hodnotících faktorů: pokojnost shromáždění, existence obstrukčního účelu, vliv obstrukčního účelu na soudní přezkum zásahu a vztah mezinárodní a vnitrostátní roviny ochrany....; Blocking Protests in the Context of the Right to Freedom of Assembly Abstract Previously described as forgotten, the right to freedom of assembly is currently gaining unprecedented attention due to worldwide protests. For this reason, the thesis focuses on the scope of the right to peaceful assembly in the context of blocking and obstructive protests and compares the approaches of the European Court of Human Rights, the Czech Supreme Administrative Court and the Czech Constitutional Court. The aim is to analyse whether and how blocking actions are protected as an exercise of the right to freedom of assembly. The thesis is based on Hamilton's hypothesis, according to which the boundaries between the broad protection afforded to assemblies by international human rights instruments and the narrower and more detailed regulation provided at the domestic level are often blurred. The thesis therefore focuses on how the above-mentioned courts distinguish between peaceful and blocking assemblies, what effects the obstructive aim has on the subsequent assessment of interference with the right to freedom of assembly, and what significance they attach to the relationship between the protection provided by international human rights instruments and the domestic constitutional and statutory levels. Methodologically, the... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/207955 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207954 Skončení služebního poměru Skončení služebního poměru Abstrakt Diplomová práce se zabývá právní úpravou skončení služebního poměru státních zaměstnanců podle zákona o státní službě. Vzhledem k tomu, že Česká republika je největším zaměstnavatelem v zemi a chystají se výrazné legislativní změny, jde o velmi aktuální téma. Cílem práce je srozumitelně popsat a kriticky zhodnotit vybranou aktuální úpravu skončení služebního poměru a nalézt odpovědi na výzkumné otázky týkající se míry ochrany státních zaměstnanců a hodnocení nového návrhu zákona o státních zaměstnancích. Z hlediska metodologie práce využívá především metodu deskriptivní, analytickou a komparativní. Práce je systematicky rozdělena do deseti kapitol. Úvodní část vymezuje základní pojmy, jako je závislá práce a specifika služebního poměru. Následující kapitoly podrobně rozebírají jednotlivé způsoby skončení služebního poměru: na základě právních událostí, rozhodnutím služebního orgánu, na základě žádosti státního zaměstnance, na základě dohody mezi představeným a služebním orgánem a ze zákona. Vedle deskriptivní a analytické části si práce klade za cíl provést tři stěžejní komparace, které přinášejí hlavní výzkumná zjištění. První komparace ukazuje rozdíl mezi českými státními zaměstnanci a úředníky Evropské unie při skončení služebního poměru. Její výsledky prokazují, že...; Termination of employment in the civil service Abstract This thesis deals with the legal regulation of the termination of employment of civil servants under the Civil Service Act. Given that the Czech Republic is the largest employer in the country and significant legislative changes are planned, this is a very topical issue. The aim of this thesis is to provide a clear description and critical assessment of the current regulation of the termination of employment in the civil service and to find answers to research questions regarding the level of protection of civil servants and the evaluation of the new draft Act of Civil Servants. In terms of methodology, the thesis primarily uses descriptive, analytical, and comparative methods. The thesis is systematically divided into ten chapters. The introductory part defines basic concepts such as dependent work and the specifics of civil service employment. The following chapters discuss in detail the various ways in which employment can be terminated: on the basis of legal events, by decision of the employment authority, at the request of the civil servant, by agreement between the superior and the employment authority, and by law. In addition to the descriptive and analytical parts, three comparisons form the core of the thesis, bringing the main research... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/207954 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207947 Profesní etika advokátů v České republice (se zaměřením na svobodu projevu advokáta) Profesní etika advokátů v České republice Tato diplomová práce se zabývá problematikou profesní etiky advokátů v České republice s užším zaměřením na svobodu projevu advokáta. Výzkumnými otázkami jsou, jaké limity svobody projevu advokáta vyplývají z právní úpravy profesní etiky právníků a rozhodovací praxe kárných orgánů a soudů, a jaké jsou tendence rozhodovací praxe v oblasti svobody projevu advokáta. První část práce slouží jako vhled do dané problematiky, jsou vymezeny základní pojmy práce svoboda projevu a profesní etika právníků. Ve druhé části je zmapována právní úprava a relevantní judikatura týkající se svobody projevu advokáta, přičemž největší pozornost je věnována ustanovení § 17 ZoA. Ve třetí části práce jsou analyzována kárná rozhodnutí ČAK a přezkumná rozhodnutí soudů. Z právní úpravy byly vyvozeny limity svobody projevu advokáta vyplývající z ústavního pořádku a lidskoprávních úmluv, z § 17 ZoA (představující chování, jež snižuje důstojnost advokátního stavu, a nedodržování pravidel profesní etiky právníků) a z Etického kodexu advokáta (představující nepoctivé, nečestné a neslušné chování nepřispívající k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu a projevy, které nejsou věcné, střízlivé nebo jsou vědomě nepravdivé). Z rozhodovací praxe kárných orgánů a soudů bylo vyvozeno, že...; Professional Ethics of Attorneys in the Czech Republic This thesis addresses the issue of professional ethics of attorneys in the Czech Republic, with particular focus on attorneys' freedom of expression. The research questions concern what limits on attorneys' freedom of expression arise from the legal regulation of professional ethics of lawyers and the practice of disciplinary bodies and courts, and what trends can be observed in this practice. The first part introduces the topic and defines the key concepts of the thesis, freedom of expression and professional ethics of lawyers. The second part maps the legal regulation and relevant case law on attorneys' freedom of expression, with particular attention to Section 17 of the Act on the Legal Profession (Act No. 85/1996 Coll.). The third part analyses disciplinary decisions of the Czech Bar Association and review decisions of courts. Based on the legal framework, several limits were identified: general limits derived from the constitutional order and human rights treaties; limits stemming from Section 17 of the Act on the Legal Profession defining conduct that undermines the dignity of the legal profession or breaches professional ethics of attorneys; and limits arising from the Code of Conduct of the Czech Bar Association defining dishonest,... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/207947 2026-01-01T00:00:00Z