<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Kvalifikační práce</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1934</link>
<description>Theses</description>
<pubDate>Wed, 22 Jul 2026 15:17:34 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-07-22T15:17:34Z</dc:date>
<item>
<title>Finite sets and distances</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211602</link>
<description>Finite sets and distances
V této dizertační práci předkládáme několik nových výsledků v kombinatorice, ve kterých hraje roli pojem vzdálenosti. V první se zaměříme na metrické prostory indukované grafy, které vznikly pomocí jednoduché "nafukovací" operace z bipartitních grafů. Ukážeme, že pokud tyto grafy nemají univerzální přímku, tak mají nejméně tolik přímek jako vrcholů. Vyřešíme tak otevřenou otázku, položenou Chenem a Chvátalem. Dále definujeme pojem tzv. kotvy. Kotva je množina trojic v metrickém prostoru taková, že degenerovanost těchto trojic vynutí degenerovanost i všech ostatních trojic. Představíme konstrukci kotev kvadrat- ické velikosti vzhledem k počtu bodů. A nakonec se zaměříme na extremální problém, který souvisí s naším studiem kotev a má přesah do Turánovy teorie hypergrafů. Ve druhé kapitole studujeme kvazimetrické prostory a přímky v nich. Nejprve dokážeme, že počet přímek v kvazimetrických prostorech s konstantním průměrem není konstantní. Poté předložíme charakterizaci kvazimetrických prostorů, které mají jen jednu přímku. A nakonec charakterizujeme kvazimetrické prostory se třemi nebo čtyřmi přímkami, z nichž žádná není univerzální. Ve třetí kapitole se zabýváme Steinerovým problémem...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211602</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Erdős space</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211541</link>
<description>Erdős space
This thesis explores the topological properties and characterizations of Erdős space (E) and complete Erdős space (Ec). Originally introduced by Paul Erdős in 1940 as examples of totally disconnected yet one-dimensional spaces, these sets serve as the archetypal models for the class of almost zero-dimensional spaces. We establish the fundamental properties of almost zero-dimensional spaces proving they are hereditary, productive, totally disconnected and at most one dimensional. A key topological characterization is presented, identifying these spaces as the set of endpoints of an R-tree. We then focus on structures of E and Ec. By introducing the Lelek function and the Lelek fan, the author demonstrates that complete Erdős space can be represented as a dense set of endpoints in a smooth fan. The thesis concludes with a core characterization theorem, proving that every almost zero-dimensional space can be embedded into both Erdős and complete Erdős space, and can be represented as the graph of a semi-continuous function over a zero-dimensional domain.; Tato práce se věnuje topologickým vlastnostem a charakterizacím Erdősova (E) a úplného Erdősova prostoru (Ec). Tyto prostory, původně představené Paulem Erdősem v roce 1940 jako příklady úplně nesouvislých, a přesto jednodimenzionálních prostorů, slouží jako charakteristické prostory pro třídu prostorů dimenze skoro nula. V práci jsou stanoveny základní vlastnosti prostorů dimenze skoro nula a dokazujeme, že jsou dědičné, produktivní, úplně nesouvislé a nejvýše jednodimenzionální. Je představena klíčová to- pologická charakterizace, která tyto prostory identifikuje jako množiny koncových bodů R-stromu. Následně se text zaměřuje na strukturu E a Ec. Autor zavedením Lelkovy funkce a Lelkova vějíře demonstruje, že úplný Erdősův prostor lze reprezentovat jako hustou množinu koncových bodů v hladkém vějíři. Práce je zakončena hlavní větou o charakterizaci, která dokazuje, že každý prostor dimenze skoro nula lze vnořit do Erdő- sova i úplného Erdősova prostoru a lze jej reprezentovat jako graf polospojité funkce s definičním oborem dimenze nula.
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211541</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Veta o izomorfizme štandardných borelovských priestorov</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211540</link>
<description>Veta o izomorfizme štandardných borelovských priestorov
The subject of this bachelor's thesis is the complete classification of standard Borel spaces formulated in the Borel Isomorphism Theorem. This theorem states that standard Borel spaces with the same cardinality are identical from the perspective of Borel sets, up to an isomorphism. In this work, we present the complete proof of this theorem in a single, self-contained text, expanding the individual steps into greater detail compared to the publication on which this thesis is based. As part of the proof, we derive several propositions concerning Polish spaces that are of independent significance. For instance, we establish that any Polish space can be uniquely decomposed as a disjoint union of a perfect set and a countable open set. Furthermore, we examine the relationships between the Cantor space, the Baire space, and a general Polish space.; Predmetom tejto bakalárskej práce je úplná klasifikácia štandardných borelovských priestorov formulovaná vo vete o borelovskom izomorfizme, ktorá nám hovorí, že štan- dardné borelovské priestory s rovnakou kardinalitou sú až na izomorfizmus totožné z hľa- diska borelovských množín. Spracujeme v nej celý dôkaz tejto vety do jedného uceleného textu, pričom jeho jednotlivé kroky rozvedieme do väčších detailov v porovnaní s publi- káciou, z ktorej práca vychádza. V rámci dôkazu obdržíme viaceré tvrdenia o poľských priestoroch, ktoré majú samostatný význam. Napríklad získame, že poľský priestor sa dá jednoznačne napísať ako disjunktné zjednotenie perfektnej a spočítateľnej otvorenej množiny. Taktiež sa pozrieme na súvislosť medzi Cantorovým, Baireovým a všeobecným poľským priestorom.
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211540</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Soulution of one-dimensional scalar variational problems</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/211539</link>
<description>Soulution of one-dimensional scalar variational problems
This thesis studies the optimal shape of a plant stem balancing bending stiffness, gravity, and light-seeking. We combine the Beer-Lambert law with Euler-Bernoulli beam theory to formulate a fourth-order nonlinear boundary value problem. The governing equation is derived using the calculus of variations. We solve six limiting cases analytically and the full problem numerically using MATLAB's bvp4c. Stability is verified through the second variation. The key finding is that the ratio between gravitational load and light force determines whether phototropism matters: applied to wheat and sunflower, we show that wheat responds visibly to light while sunflower behavior is dominated by gravity, despite both having similar flexural rigidity. The singular perturbation structure of the zero-stiffness limit is identified. The model provides a simple variational framework connecting plant shape optimization with beam mechanics.; Tato práce studuje optimální tvar stonku rostliny vyvažující ohybovou tuhost, gravi- taci a orientaci ke světlu. Kombinujeme Beerův-Lambertův zákon s Eulerovou-Bernoulliho teorií nosníků, abychom formulovali nelineární okrajovou úlohu čtvrtého řádu. Rovnice je odvozena pomocí variačního počtu. Řešíme šest hraničních případů analyticky a celý problém numericky pomocí MATLAB bvp4c. Stabilita je ověřena pomocí druhé variace. Klíčovým zjištěním je, že poměr mezi gravitačním zatížením a silou světla určuje, zda je fototropismus důležitý: při aplikaci na pšenici a slunečnici ukazujeme, že pšenice viditelně reaguje na světlo, zatímco slunečnice je ovládána gravitací, přestože obě mají podobnou ohybovou tuhost. Je identifikována singulární perturbační struktura limity pro nulovou tuhost. Model poskytuje jednoduchý variační rámec spojující optimalizaci tvaru rostlin s mechanikou nosníků.
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/211539</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
