<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/" version="2.0">
<channel>
<title>Kvalifikační práce</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1912</link>
<description>Theses</description>
<pubDate>Thu, 04 Jun 2026 19:52:54 GMT</pubDate>
<dc:date>2026-06-04T19:52:54Z</dc:date>
<item>
<title>Efficacy and safety of treatments in alopecias</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208006</link>
<description>Efficacy and safety of treatments in alopecias
Alopecie zahrnuje škálu poruch vedoucích ke ztrátě vlasů, které postihují významnou část světové populace a často způsobují výraznou emocionální a psychologickou zátěž. Mezi nejčastější formy patří androgenetická alopecie (AGA) a alopecia areata (AA), jež představují výzvu z hlediska dlouhodobé léčby a účinné terapeutické strategie. Přestože se objevuje řada nových terapeutických možností, mnohé z nich postrádají dostatečné vědecké ověření. Tato práce hodnotí účinnost a bezpečnost nových léčebných přístupů u AGA a AA na základě systematického přehledu literatury a dvou observačních kohortových studií. První retrospektivní studie zahrnovala 72 pacientů s AGA léčených dvěma formulacemi plazmy bohaté na krevní destičky (PRP1 a PRP2) a dvěma mezoterapeutickými přípravky (MZT1 a MZT2), aplikovanými do dermis manuálně nebo injekční pistolí. Trichoskopická hodnocení tloušťky vlasů, hustoty a celkového počtu byla provedena v čelní a temenní oblasti před léčbou a po šesti měsících. Výsledky ukázaly statisticky významné zlepšení většiny parametrů u skupin MZT1 a PRP2, zatímco MZT2 vedla ke zvýšení hustoty vlasů na temeni. Mezi PRP1 a PRP2 byl zaznamenán významný rozdíl v tloušťce vlasů (p&amp;lt; 0,001) a hraničně významný rozdíl mezi MZT1 a PRP1 (p = 0,049). Druhá kohorta zahrnovala 75 pacientů s těžkou formou AA...; Alopecia encompasses a range of hair loss disorders that affect a significant portion of the global population, often leading to considerable emotional and psychological distress. Among the most prevalent forms are androgenetic alopecia (AGA) and alopecia areata (AA), both of which present challenges in terms of long-term management and effective treatment. Although a variety of new therapies have emerged, many lack robust scientific validation. This thesis evaluates the efficacy and safety of recent treatments for AGA and AA, combining a comprehensive literature review with two observational cohort studies. The first retrospective study included 72 AGA patients treated with two formulations of platelet-rich plasma (PRP1 and PRP2) and two mesotherapy products (MZT1 and MZT2), injected to the dermis manually or with an injector gun. Trichoscopic assessments of hair thickness, density, and count were conducted on frontal and vertex scalp areas before and after six months. Results showed that MZT1 and PRP2 groups had statistically significant improvements across most parameters, while MZT2 increased vertex hair density. Hair thickness differed significantly between PRP1 and PRP2 (p &amp;lt; 0.001), and a borderline difference was observed between MZT1 and PRP1 (p = 0.049). The second cohort included 75...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/208006</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Prevalence, detection success rate, and treatment success rate of arterial hypertension in the Czech Republic.</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208002</link>
<description>Prevalence, detection success rate, and treatment success rate of arterial hypertension in the Czech Republic.
Tato studie se zabývala prevalencí arteriální hypertenze a s ní spojených rizikových faktorů u dospělé populace v České republice ve věku 25-64 let na základě dat z Evropského výběrového šetření o zdraví (European Health Examination Survey, EHES) z roku 2019. Vzhledem k omezenému počtu rozsáhlých populačních studií ve střední Evropě poskytují tato zjištění důležité důkazy pro tvorbu strategií ochrany a podpory veřejného zdraví. Analýzou rozdílů podle pohlaví a aplikací aktualizovaných prahových hodnot pro kontrolu krevního tlaku studie přináší cenné poznatky pro řízení hypertenze v České republice. Byla provedena průřezová analýza souboru 1 056 účastníků, kteří absolvovali standardizované lékařské vyšetření zahrnující měření krevního tlaku a laboratorní vyšetření krve. Průměrný věk účastníků byl 44,4 ± 0,73 roku a průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) činil 27,6 ± 0,35 kg/mš; 425 účastníků bylo mužů (40,2 %) a 631 žen (59,8 %). Arteriální hypertenze byla definována jako systolický krevní tlak (STK) a/nebo diastolický krevní tlak (DTK) ≥140/90 mmHg (průměr druhého a třetího měření provedených s odstupem 1 minuty) a/nebo současná antihypertenzní léčba. Informovanost o onemocnění byla definována jako vlastní sdělení předchozí diagnózy hypertenze a kontrola krevního tlaku byla hodnocena při hodnotách...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/208002</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Přístupy ve výuce lékařské etiky zaměřené na morální sebereflexi jako prevence neetického jednání studentů a studentek medicíny v zátěžových situacích ve zdravotnictví</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208001</link>
<description>Přístupy ve výuce lékařské etiky zaměřené na morální sebereflexi jako prevence neetického jednání studentů a studentek medicíny v zátěžových situacích ve zdravotnictví
Tato dizertační práce se zabývá rolí morální sebereflexe ve vývoji profesní identity studentů a studentek medicíny. Zkoumá, jak morální sebereflexe ovlivňuje vztahování se studujících k jejich budoucí profesi i k eticky relevantním situacím klinické praxe, a zároveň jakým způsobem může být rozvíjena tak, aby přispívala k chápání etiky jako žité praxe, nikoli jako souboru pravidel, která jsou dodržována nebo porušována. Teoretická část práce se věnuje tématu osobní odpovědnosti a vývoji schopnosti vnímat etickou dimenzi situací a jednání v medicíně. Dále představuje pedagogiku reflektivní praxe, vymezuje pojem morální sebereflexe a zabývá se pedagogickým a institucionálním prostředím, v němž je možné reflexi podporovat a rozvíjet. Na tuto část navazuje reflektivní pedagogická explorace volitelného kurzu zaměřeného na osobnost budoucích lékařů a lékařek, který jsem založila a vedla na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Tato explorace se zaměřuje na různé přístupy morální sebereflexe realizované v kurzu i na pedagogický rámec, v němž byl kurz uskutečňován, a slouží jako praktické východisko empirického výzkumu. Empirický kvalitativní výzkum sestává z tematické analýzy semistrukturovaných reflektivních rozhovorů se studenty a studentkami medicíny a z analýzy jejich psaných reflexí. Zaměřuje se na...; This dissertation examines the role of moral self-reflection in the development of professional identity in medical students. It explores how moral self-reflection shapes the ways in which students relate both to their future profession and to ethically relevant situations in clinical practice, and how it may be cultivated so as to contribute to an understanding of ethics as a lived practice rather than as a set of rules that are either complied with or breached. The theoretical part of the dissertation addresses questions of personal responsibility and the development of the capacity to perceive the ethical dimension of situations and actions in medicine. It further introduces the pedagogy of reflective practice, clarifies the concept of moral self-reflection, and considers the pedagogical and institutional environments in which reflection can be supported and nurtured. This is followed by a reflective pedagogical exploration of an elective course focused on the personal formation of future doctors, which I designed and taught at the Third Faculty of Medicine, Charles University. The exploration focuses on different approaches to moral self-reflection within the course, as well as on the pedagogical framework within which the course was conducted, and serves as a practical point of departure for...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/208001</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
<item>
<title>Chirurgická léčba karcinomů štítné žlázy-korelace rozsahu a morbidity léčby s výsledky molekulárně genetické analýzy genů spojených s tyroidální onkologií.</title>
<link>http://hdl.handle.net/20.500.11956/207866</link>
<description>Chirurgická léčba karcinomů štítné žlázy-korelace rozsahu a morbidity léčby s výsledky molekulárně genetické analýzy genů spojených s tyroidální onkologií.
Souhrn Úvod: Karcinom štítné žlázy (ŠŽ) je nejčastější endokrinní malignita s rostoucí incidencí celosvětově. Současný výzkum se zaměřuje na pochopení genetických příčin jeho vzniku. Cílem práce je zjistit, jak tyto genetické změny korelují s cytologickým vyšetřením, agresivitou nádoru a s výsledky chirurgické léčby. Metody: Soubor chirurgicky léčených pacientů pro onemocnění ŠŽ v období od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2022. U pacientů s karcinomy (121 případů) byly sledované genetické změny BRAF, RAS, TERT, RET, TP53, RET/PTC, PAX8/PPARγ a NTRK. Analýza genetických změn byla provedena pomocí alelově specifických sond, panelu Thyro-ID a metody real-time PCR. Byly sledovány klinicko-patologické znaky spojené s agresivním chováním nádoru a komplikace chirurgické léčby. Výsledky: U pacientů s Bethesda III a IV byl karcinom ŠŽ přítomen v 21,4-30,2 % případů a 79 % z nich mělo alespoň jednu z pozorovaných mutací. Rozložení karcinomů bylo následující: papilární (n = 104), folikulární (n = 4), onkocytární (n = 6), špatně diferencovaný (n = 1) a medulární (n = 6). Výskyt mutací byl: BRAF (n = 66), RAS (n = 11), TERT (n = 6), RET (n = 2), TP53 (n = 2), RET/PTC (n = 5), PAX8/PPARγ (n = 1) a NTRK (n = 5). Mutace BRAF byla spojena s vyšším výskytem multifokality, lokálních metastáz a extranodálního šíření, mutace TERT s...; Introduction: Thyroid carcinoma is the most common endocrine malignancy, with a continuously increasing incidence worldwide. Current research focuses on the genetic mechanisms underlying tumor development. This study aims to evaluate the association between selected genetic alterations, cytological findings, tumor aggressiveness, and surgical outcomes. Methods: Patients surgically treated for thyroid disease between July 1, 2019, and December 31, 2022, were analyzed. In 121 patients with thyroid carcinoma, genetic alterations including BRAF, RAS, TERT, RET, TP53, RET/PTC, PAX8/PPARγ, and NTRK were assessed using allele- specific probes, the Thyro-ID panel, and real-time PCR. Clinicopathological features of aggressive tumor behavior and postoperative complications were evaluated. Results: Thyroid carcinoma was detected in 21.4-30.2% of patients classified as Bethesda III and IV, with 79% carrying at least one genetic alteration. Histologically, papillary carcinoma predominated (n = 104), followed by oncocytic (Hürthle cell; n = 6), medullary (n = 6), follicular (n = 4), and poorly differentiated carcinoma (n = 1). The most frequent mutations were BRAF (n = 66) and RAS (n = 11). BRAF mutations were associated with multifocality, local metastases, and extranodal extension, while TERT mutations...
</description>
<pubDate>Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT</pubDate>
<guid isPermaLink="false">http://hdl.handle.net/20.500.11956/207866</guid>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</item>
</channel>
</rss>
