http://hdl.handle.net/20.500.11956/1907 Faculty of Humanities Fri, 14 Aug 2026 00:22:42 GMT 2026-08-14T00:22:42Z https://https://dspace.cuni.cz:443/bitstream/id/76b453cd-63cc-4ca9-91b6-5de7d02dd568/ http://hdl.handle.net/20.500.11956/1907 http://hdl.handle.net/20.500.11956/210327 Reifikace neoliberálního pořádku skrze digitálně zprostředkované praktiky sebedohledu: případová studie quantified-self aplikace Strava English abstract This master's thesis examines how neoliberal rationality is materialized and reproduced in digitally mediated practices of self-surveillance, using the quantified-self application Strava as a case study. It draws on surveillance studies, digital sociology, and Foucauldian-inspired concepts of governmentality, biopower, technologies of power, and technologies of the self. The aim of the thesis is to show how Strava, through its design, features, and user ecosystem, co-constitutes the individual's relationship to the self as a measurable, assessable, and optimizable subject. The empirical section is designed as a qualitative single-case study combining appnography based on the walkthrough method with critical discourse analysis of 115 publicly available posts and comments by users from Czech running and cycling online communities. The analysis shows that Strava is not an ostensibly neutral tool for recording sporting activity, but a digital infrastructure that translates bodily practice into a regime of measurability, continuous evaluation, comparison, and competition. At the same time, users'statements frame self-surveillance predominantly as a natural, meaningful, and often positively experienced part of the relationship to the self - as enjoyment, social connection, self-formation, self-...; Tato diplomová práce zkoumá, jak se neoliberální racionalita materializuje a reprodukuje v digitálně zprostředkovaných praktikách sebedohledu na příkladu quantified-self aplikace Strava. Vychází z oblasti surveillance studies, digitální sociologie a foucaultovsky inspirovaného pojetí governmentality, biomoci a konceptů technologií moci a technologií sebe. Cílem práce je ukázat, jak aplikace Strava prostřednictvím svého designu, funkcí a uživatelského ekosystému spoluutváří vztah jednotlivce k sobě samému jako k měřitelnému, hodnotitelnému a optimalizovatelnému subjektu. Empirická část je koncipována jako kvalitativní jednopřípadová studie kombinující appnografii založenou na metodě walkthrough s kritickou diskursivní analýzou 115 veřejně dostupných příspěvků a komentářů uživatelů z českých běžeckých a cyklistických online komunit. Analýza ukazuje, že Strava není zdánlivě neutrálním nástrojem zaznamenávání sportovní aktivity, ale digitální infrastrukturou, která tělesnou praxi převádí do režimu měřitelnosti, průběžného vyhodnocování, srovnávání a soutěže. Zároveň uživatelské promluvy rámují sebedohled převážně jako přirozenou, smysluplnou a často pozitivně prožívanou součást vztahu k sobě samému - jako zábavu, sociální spojení, sebetvorbu, sebedisciplínu či péči o zdraví. Napříč analyzovaným... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210327 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208857 17. listopad 1989 pohledem obyvatel jedné podkrkonošské obce. This thesis explores the events of November 17, 1989, and the period that followed through the perspective of the inhabitants of the small village of Havlovice in the Podkrkonosí region. Using oral history research, it examines how information about the Velvet Revolution spread to smaller towns and villages, how these events were perceived, and how they influenced everyday life in the countryside. The thesis focuses not only on November 1989 itself but also on other key moments of the post-revolutionary transformation, such as the formation of the Civic Forum, the first free elections, the general strike, and the topics of privatization and restitution. The research is based on interviews with eight narrators of various ages, professions, and life experiences, all living in Havlovice. The thesis draws on theoretical frameworks of collective memory and the experience of political change in the context of everyday history, emphasizing the subjective dimension of storytelling. It shows that the events of 1989 also affected smaller communities and that people experienced them very intensely. Key words Havlovice, 17th November 1989, Velvet Revolution, freedom, oral history; Diplomová práce se zábývá temátem 17. listopádu 1989 á následných událostí ocimá obývátel mále podkrkonosske obce Hávlovice. Pomocí orálne-historickeho výzkumu zkoumá, jákým zpusobem se informáce o sámetove revoluci sírilý i do mensích mest á obcí, ják býlý události vnímáný á ják ovlivnilý kázdodenní zivot lidí ná venkove. Práce se zámeruje nejen ná sámotný listopád 1989, ále i ná dálsí klícove momentý prelomoveho období behem polistopádove tránsformáce, jáko býlý nápríklád vznik Obcánskeho forá, první svobodne volbý, generální stávká ci temá privátizáce á restitucí. Výzkum je zálozen ná rozhovorech s osmi nárátorý á nárátorkámi ruzneho veku, profesí i zivotních zkuseností, zijících v obci Hávlovice. Práce výuzívá teoreticke rámce kolektivní pámeti á prozívání politických zmen v kontextu dejin kázdodennosti á kláde duráz ná subjektivní rovinu výprávení. Ukázuje, ze události roku 1989 se dotklý i mensích obcí á ze lide zde události vnímáli velmi intenzivne. Klíčová slova Hávlovice, 17. listopád 1989, sámetová revoluce, svobodá, orální historie Wed, 01 Jan 2025 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/208857 2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/210511 Firemní filantropie společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. The diploma thesis focuses on corporate philantropy at Plzeňský Prazdroj a.s. company. Conclusions of the research of this thesis aim to contribute to the insufficient awareness about intersectoral cooperation between comercial and civil sector. The teroretical part instroduces corporate philantropy and defines the concept of intersectoral cooperation. The empirical part presents a case study of Plzeňský Prazdroj a.s. company. The research metohodology includes qualitative methods such as documents analysis and an interview with an employee of Plzeňský Prazdroj a.s. responsible of corporate philantropy, as well as interviews with representatives of selected civil sector organisations Centrum Paraple o.p.s. and Komunitní nadace Velký Šariš. The thesis aim the provide better inside and increase awareness about this issue which has been relatively insufficiently researched so far.; Diplomová práce se zabývá problematikou firemní filantropie společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. Problém, k jehož zviditelnění mohou závěry výzkumu provedeného v DP přispět, je nedostatečné povědomí o mezisektorové spolupráci mezi komerčním sektorem a občanským sektorem. V teoretické části je uvedena firemní filantropie a vymezen koncept mezisektorové spolupráce. Empirická část práce představuje zpracovanou případovou studii společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. V kvalitativním výzkumu byla jako metody sběru dat použity studium dokumentů, metoda rozhovoru s odpovědným zaměstnancem společnosti Plzeňský Prazdroj a.s. v oboru firemní filantropie a metoda rozhovoru se zástupci vybraných OOS, které představují Centrum paraple o.p.s. a Komunitní nadace Velký Šariš. Výzkum v této práci přispěje k lepšímu zviditelnění a osvětlení zkoumané problematiky, jež nebyla doposud dostatečně zpracována. Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210511 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/210238 The Commodification of Intimacy within Platform Capitalism: An Ethnography of OnlyFans in the Czech Republic This thesis examines how digital intimacy is produced, managed, and commodified on the OnlyFans platform, drawing on digital ethnography and semi-structured interviews with participants occupying different positions within the field in the Czech Republic. Theoretically grounded in theories of emotional labour, platform capitalism, authenticity, and content creator studies, it contributes empirical detail to a growing body of literature on digital sex work by documenting the concrete organisational arrangements and everyday practices through which intimate labour is structured, with particular attention to the management agencies that have emerged as a distinct intermediary layer within the platform economy. The research shows that what is being sold is the feeling of a singular personal relationship, and its commodification operates through a distributed set of practices that are industrial in their organisation while remaining personalised in their appearance. This intimacy is produced in advance of the transaction. The labour behind this is organised into three distinct arrangements, from the independent freelancer to the fully managed agency, each carrying different consequences for who performs the work and under what conditions. Underpinning all three is the construction of authenticity as a...; Tato diplomová práce zkoumá způsob produkce, správy a komodifikace digitální intimity na platformě OnlyFans. Vychází z digitální etnografie a polostrukturovaných rozhovorů s aktéry*kami, kteří*ré v tomto poli v České republice zastávají různé pozice. Práce je teoreticky ukotvená v konceptech emocionální práce, kapitalismu platforem, autenticity a studia digitálních tvůrců a tvůrkyň (content creator studies) a přispívá k odborné diskusi o digitální sexuální práci skrze dokumentaci konkrétních organizačních mechanismů a každodenních praktik, které strukturují intimní práci. Zvláštní pozornost je věnována manažerským agenturám, jež se v rámci platformové ekonomiky etablovaly jako svébytná zprostředkovatelská vrstva. Výzkum ukazuje, že předmětem směny je zde především pocit výlučně osobního vztahu. Jeho komodifikace se opírá o soubor distribuovaných praktik, které jsou ve své organizaci industriální, zatímco navenek se jeví jako vysoce personalizované. Tato intimita je vytvářena s předstihem před samotnou transakcí. Práce v pozadí je organizována do tří odlišných typů uspořádání, od nezávislých tvůrkyň po plně spravovanou agenturu, přičemž každé z nich má specifické důsledky na to, kdo práci vykonává a za jakých podmínek. Základem všech tří modelů je konstrukce autenticity jako hodnoty připisované... Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210238 2026-01-01T00:00:00Z