http://hdl.handle.net/20.500.11956/1905 Faculty of Social Sciences Fri, 03 Jul 2026 10:55:44 GMT 2026-07-03T10:55:44Z https://https://dspace.cuni.cz:443/bitstream/id/a3773cc3-d766-43e5-87db-cb8c639c69bd/ http://hdl.handle.net/20.500.11956/1905 http://hdl.handle.net/20.500.11956/210021 Geopolitické změny v Černém moři v období od ruské anexe Krymu v roce 2014 do ruské invaze Ukrajiny v roce 2022. The Black Sea is of strategic importance as a transport hub between Europe and the Middle East and plays a key role in the transportation of energy resources. However, its importance goes beyond economic and logistical aspects - it also includes security issues that can lead to major geopolitical changes. One of these was the annexation of Crimea by the Russian Federation in 2014, which upset the balance of power in the region. Crimea is militarily crucial due to its location at the crossroads between the Black Sea and the Sea of Azov. This thesis examines how the geostrategic interests of the main actors have changed between 2014 and February 2022, the start of the full-scale invasion of Ukraine, what steps the different states have taken to stabilize the situation, and how the Russian Federation interprets its actions in the context of international law. The first part focuses on military and international changes and analyses the measures taken by different actors during the period under study. The second part assesses support for Ukraine - including sanctions, military assistance and diplomatic actions. The third part compares Russian official statements with international law of the sea, using examples such as the annexation of Crimea, the control of the Kerch Strait, the situation in the Azov...; Černé moře má strategický význam jako dopravní uzel mezi Evropou a Blízkým východem a hraje klíčovou roli v přepravě energetických surovin. Jeho význam však přesahuje ekonomické a logistické aspekty - zahrnuje také bezpečnostní otázky, které mohou vést k zásadním geopolitickým změnám. Jednou z nich byla anexe Krymu Ruskou federací v roce 2014, která narušila rovnováhu sil v regionu. Krym má z vojenského hlediska klíčový význam díky své poloze na křižovatce mezi Černým a Azovským mořem. Tato práce zkoumá, jak se v období od roku 2014 až do února 2022, tedy do začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu, proměnily geostrategické zájmy hlavních aktérů, jaké kroky podnikly jednotlivé státy ke stabilizaci situace a jak Ruská federace interpretuje své kroky v kontextu mezinárodního práva. První část se věnuje vojenským a mezinárodním změnám a analyzuje opatření přijatá jednotlivými aktéry během zkoumaného období. Druhá část hodnotí podporu Ukrajině - včetně sankcí, vojenské pomoci a diplomatických kroků. Třetí část porovnává ruská oficiální prohlášení s mezinárodním mořským právem na příkladech, jako je anexe Krymu, kontrola Kerčského průlivu, situace v Azovském a Černém moři či výstavba Krymského mostu. Závěr shrnuje hlavní poznatky a nabízí teoretický pohled na budoucnost regionu. Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210021 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/210170 Strategická komunikace Evropské komise: Analýza let 2020 a 2025 Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210170 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/210148 The rhetorical strategies of non-governmental organisations on women's rights in Afghanistan after 2021 The primary goal of this thesis is to examine the rhetorical strategies employed by non- governmental organisations in the discourse on women's rights in Afghanistan following the Taliban's return to power in 2021. This event led to a significant restriction of women's rights and their systematic exclusion from public life. This thesis aims to analyse how these organisations construct narratives about Afghan women and to examine the role of language in this process. The theoretical framework draws on postcolonial feminism and Critical Discourse Analysis, with an emphasis on the interconnection of language, power, and the production of knowledge. The analytical section of the thesis uses Critical Discourse Analysis to examine the annual reports of four non-governmental organisations through the lens of postcolonial feminism. For the purpose of this study, two Western and two local Non-governmental organisations were selected to enable a subsequent comparison of their discourses. Specifically, the analysis focuses on the representation of women, their agency, the attribution of responsibility, and the framing of foreign interventions. The thesis, therefore, contributes to an understanding of how the discourse of non-governmental organisations influences the interpretation of women's rights in...; Tato bakalářská práce se věnuje rétorickým strategiím nevládních organizací v diskurzu o ženských právech v Afghánistánu po návratu Tálibánu k moci v roce 2021. Tato událost vedla k výraznému omezení práv žen a jejich systematickému vyloučení z veřejného života. Cílem práce je analyzovat, jakým způsobem tyto organizace vytvářejí narativy o afghánských ženách a jakou roli v tomto procesu hraje jazyk. Teoretický rámec je založen na postkoloniálním feminismu a kritické diskurzivní analýze, přičemž je kladen důraz na propojení jazyka, moci a produkce vědění. Analytická část práce využívá kritickou diskurzivní analýzu ke zkoumání výročních zpráv čtyř nevládních organizací na základě postkoloniálního feminismu. Pro účely této práce byly vybrány dvě západní nevládní organizace a dvě lokální, aby bylo možné následné porovnání jejich diskurzu. Analýza se konkrétně zaměřuje na reprezentaci žen, jejich agentnost, přisuzování odpovědnosti a rámování zahraničních intervencí. Práce tak příspívá k pochopení toho, jak diskurz nevládních organizací ovlivňuje interpretaci ženských práv v Afghánistánu v mezinárodním kontextu. Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210148 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/210147 Telefon za volantem: Analýza komunikace strany Motoristé sobě v období voleb do Poslanecké sněmovny 2025 In last year's elections, a record number of parties and movements entered the Chamber of Deputies. One of the newcomers to Czech politics is the party Motorists for Themselves. Although Motorists present themselves as conservatives, their political opponents sometimes label them as extremists. This thesis seeks to determine to what extent the rhetoric of Motorists for Themselves corresponds to conservative ideology. The analysis also shows which topics, not commonly part of conservative ideology, the party communicates on its Instagram. Using discourse analysis, posts and their captions published on the party's Instagram profile during the period of the Chamber of Deputies elections are examined. The results show that the party's rhetoric indeed corresponds to conservative ideology in many respects. In addition, Motorists for Themselves emphasized themes such as the protection of freedom of speech and their opposition to various environmental policies.; V loňských volbách se do Poslanecké sněmovny dostal rekordní počet stran a hnutí. Jedním z nováčků české politiky je strana Motoristé sobě. Ačkoli se Motoristé profilují jako konzervativci, jejich političtí odpůrci je někdy označují za extremisty. Tato práce se pokusí zjistit, do jaké míry odpovídá vyjadřování Motoristů sobě konzervativní ideologii. Analýza také ukáže, jaká témata, která nejsou běžně součástí konzervativní ideologie, strana na svém Instagramu komunikuje. Metodou analýzy diskurzu budou zkoumány příspěvky a jejich popisky, které strana umístila na svůj instagramový profil v období voleb do Poslanecké sněmovny. Výsledky ukázaly, že vyjadřování strany skutečně v mnoha směrech odpovídá konzervativní ideologii. Kromě toho Motoristé sobě zdůrazňovali témata ochrany svobody projevu nebo své postoje proti nejrůznějším environmentálním politikám. Thu, 01 Jan 2026 00:00:00 GMT http://hdl.handle.net/20.500.11956/210147 2026-01-01T00:00:00Z