http://hdl.handle.net/20.500.11956/1938 Theses 2026-05-26T12:59:40Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207965 Paritní ustanovení v soutěžním právu EU Paritní ustanovení v soutěžním právu EU Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá paritními ustanoveními, která jsou úzce spjatá s online vícestrannými platformami, zejména pak s platformami pro rezervaci krátkodobého ubytování, jako je Booking.com. Paritními ustanoveními se dodavatel zavazuje nabízet svůj produkt na platformě za minimálně stejně příznivých cenových podmínek jako na jakémkoliv jiném distribučním kanálu (široká paritní ustanovení). Jestliže se dodavatel zaváže nabízet na platformě srovnatelné podmínky pouze s vlastní webovou stránkou, jedná se o úzká paritní ustanovení. Práce zkoumá konvergence a divergence mezi přístupy k paritním ustanovením. Veskrze konvergentní přístup ukazuje mezi odbornou literaturou, pokyny k vertikálním omezením a aplikací paritních ustanovení na trzích rezervačních platforem, pokud jde o pozitivní účinky paritních ustanovení na hospodářskou soutěž. Toto srovnání ukazuje zejména na potenciální pozitivní účinek při řešení tzv. problému černého pasažéra a limity ospravedlnění paritních ustanovení tímto účinkem v režimu čl. 101 odst. 3 SFEU. Analýza negativních účinků na hospodářskou soutěž ukazuje v první řadě sníženou motivaci dodavatele ke snižování cen, na kterou navazuje sjednocení cen napříč distribučními kanály a dále omezená soutěž mezi dodavateli, mezi jeho...; 1 Parity clauses in EU competition law Abstract This thesis examines parity clauses, which are closely linked to online multi-sided platforms, particularly short-term accommodation booking platforms such as Booking.com. Under parity clauses, a supplier undertakes to offer its product on the platform under at least as favourable price conditions as on any other distribution channel (wide parity clauses). If the supplier undertakes to offer comparable terms only with respect to its own website, these are referred to as narrow parity clauses. The thesis explores the convergence and divergence among approaches to parity clauses. A largely convergent approach can be observed across academic literature, the guidelines on vertical restraints, and the application of parity clauses in the booking platforms markets with regard to positive effects of parity clauses on competition. This comparison highlights the potential positive effect of addressing the so-called free-riding problem, as well as the limits of justifying parity clauses on the basis of this effect under Article 101(3) TFEU. The analysis of negative effects on competition points primarily to the reduced incentive for suppliers to lower prices, followed by price alignment across distribution channels, and further to restricted competition among suppliers,... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207963 Flexicurita a její projevy v českém pracovním právu Flexicurita a její projevy v českém pracovním právu Abstrakt Rigorózní práce se zabývá konceptem flexicurity a jeho projevy v českém pracovním právu. Cílem práce je objasnit podstatu tohoto konceptu, který usiluje o nalezení rovnováhy mezi flexibilitou pracovněprávních vztahů a ochranou zaměstnance, a analyzovat jeho konkrétní promítnutí v právní úpravě pracovního poměru. Zvláštní pozornost je věnována změnám provedeným tzv. flexinovelou zákoníku práce, tedy novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, kterou provedl zákon č. 120/2025 Sb., jejímž deklarovaným cílem bylo posílení flexibility pracovněprávních vztahů. Práce je členěna do dvou kapitol. První kapitola se věnuje konceptu flexicurity v obecné rovině. Nejprve je přistoupeno k jeho teoretickému vymezení a jsou definována jeho základní východiska. Významnou část kapitoly tvoří analýza dánského modelu flexicurity, neboť právě v Dánsku má tento koncept své kořeny a bývá uváděn jako příklad jeho praktického uplatnění. Pozornost je zaměřena zejména na jeho tři základní pilíře, jimiž jsou flexibilní pracovní trh, systém podpory v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti, a na jejich vzájemnou provázanost. Kapitola je uzavřena stručným přehledem vývoje konceptu flexicurity v rámci Evropské unie. Druhá kapitola představuje stěžejní část práce a...; Flexicurity and its effects on Czech labour law Abstract The rigorous thesis deals with the concept of flexicurity and its effects on Czech labour law. The aim of the study is to clarify the essence of this concept, which seeks to find a balance between the flexibility of employment relationships and the protection of employees, and to analyse its specific reflection in the legal regulation of employment. Particular attention is devoted to the changes introduced by the so-called "flexi-amendment" to the Labor Code, i.e., the amendment to Act No. 262/2006 Coll., the Labor Code, enacted by Act No. 120/2025 Coll., the declared aim of which was to strengthen the flexibility of labour-law relationships. The thesis is divided into two chapters. The first chapter examines the concept of flexicurity in general terms. It begins with a theoretical definition of the concept and its basic principles. A significant portion of the chapter is devoted to an analysis of the Danish model of flexicurity, as this is where the concept originated and is often cited as an example of its practical application. Attention is focused in particular on its three basic pillars, which are a flexible labour market, an unemployment support system, and active employment policy, and on their mutual interconnection. The chapter concludes with... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207962 K mezím podzákonné normotvorby K mezím podzákonné normotvorby Abstrakt: Předkládaná diplomová práce se zabývá vztahem mezi zákonem a podzákonnou normotvorbou se zaměřením na vládní nařízení a vyhlášky ministerstev. Ústřední otázkou práce je, do jaké míry může prováděcí právní předpis konkretizovat práva a povinnosti obsažené v zákoně, aniž by tím byla porušena výhrada zákona. Práce nejprve sleduje, jak k této otázce přistupuje meziválečná československá právní doktrína. Zvláštní důraz přitom klade na příspěvky zahraničních právních teoretiků k této debatě. Následně je zkoumáno, jak se tato debata o mezích podzákonné normotvorby promítá do současné právní teorie. Ve druhé kapitole předkládaná práce analyzuje, jaké meze podzákonné normotvorbě vytyčuje Ústavní soud. Ten v odůvodnění nálezů, které se zabývají nastoleným problémem, rozlišuje mezi obecnou a tzv. zvláštní výhradou zákona. Při porovnání jednotlivých případů se však rozhodovací praxe Ústavního soudu jeví jako nekoncepční. Ve třetí kapitole je český vývoj konfrontován s německou právní doktrínou a judikaturou Spolkového Ústavního soudu. V této kapitole je na výběru případů ukázáno, jak Spolkový Ústavní soud pracuje s kritériem podstatnosti. Vzhledem k absenci jednotného výkladu v české rozhodovací praxi je v poslední kapitole výhrada zákona systematizována. Předkládaná...; Considering the Limits of Implementing Legislation Abstract: This thesis examines the relationship between statutes and implementing legislation, with a particular focus on government and ministerial regulations. The central question of the thesis is to what extent an implementing legislation may specify rights and obligations contained in a statute without violating the statutory reservation. The thesis first explores how this question was approached by Czechoslovak legal doctrine in the interwar period, with special emphasis on the contributions of foreign legal theorists to the debate. It then considers how the boundaries of implementing legislation are understood in contemporary legal theory. The second chapter analyses how the Czech Constitutional Court defines the permissible limits of implementing legislation. In its reasoning, the Court distinguishes between the general statutory reservation and the so-called special statutory reservation. However, a comparison of individual cases reveals that the Court`s approach lacks conceptual consistency. The third chapter compares the Czech development with the German legal doctrine and the jurisprudence of the Federal Constitutional Court. Through selected cases, it demonstrates how the Federal Constitutional Court applies the criterion of substantiality.... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207957 Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vysoce aktuální problematikou ústavních a zákonných limitů nasazení ozbrojených sil za účelem udržování veřejného pořádku a vymáhání vnitrostátního práva ve Spojených státech amerických. Téma civilně-vojenských vztahů a mezí prezidentské moci je v USA neodmyslitelně spjato s ochranou federativního uspořádání, v němž primární policejní pravomoc náleží suverénním státům Unie na základě desátého dodatku Ústavy USA. Hlavním cílem práce je kriticky zhodnotit, za jakých podmínek může federální exekutiva nasadit pravidelnou armádu či federalizovanou Národní gardu na domácím území k vymáhání práva. Ústřední výzkumná otázka se ptá, zda stávající americká právní úprava poskytuje dostatečné právní záruky proti zneužití ozbrojených sil výkonnou mocí k vnitropolitickým cílům. Teoretická část práce podrobně analyzuje klíčové prameny amerického práva. Stěžejním východiskem je Posse Comitatus Act, který představuje obecný zákaz využití federálního vojska k policejním účelům. Práce následně zkoumá zákonné výjimky z tohoto pravidla, a to především Insurrection Act, a detailně rozebírá unikátní duální status Národní gardy, včetně mechanismů její federalizace dle Title 10 U.S.C. a specifického...; Constitutional and Statutory Limits on Domestic Military Deployment in the USA Abstract This diploma thesis addresses the highly relevant issue of the constitutional and statutory limits of deploying armed forces for the purpose of maintaining public order and domestic law enforcement in the United States of America. The topic of civil-military relations and the boundaries of presidential power in the U.S. is inherently tied to the protection of the federal system, in which the primary police power belongs to the sovereign states of the Union under the Tenth Amendment to the U.S. Constitution. The main objective of the thesis is to critically evaluate the conditions under which the federal executive can deploy the regular military or the federalized National Guard on domestic soil for law enforcement purposes. The central research question asks whether the current U.S. legal framework provides sufficient legal safeguards against the misuse of armed forces by the executive branch for domestic political goals. The theoretical part of the thesis provides a detailed analysis of the key sources of U.S. law. The fundamental baseline is the Posse Comitatus Act, which establishes a general prohibition on the use of federal troops for law enforcement purposes. The thesis subsequently examines the statutory... 2026-01-01T00:00:00Z