http://hdl.handle.net/20.500.11956/1938 Theses 2026-04-07T13:55:52Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207677 Odraz principů kolektivní bezpečnosti v judikatuře mezinárodních soudních orgánů v anglickém jazyce a klíčová slova Collective security, as it is enshrined in the UN Charter, is based on the general prohibition of the use of force and on a presumption that in the event of the use of armed forces against one or more member states, an authorized organ will decide on the use of collective measures. The UN Charter stipulates that collective measures will be authorized by the Security Council, which will have UN military units at its disposal. The focus of the work assumes that collective security does not work as intended by the UN Charter and examines how the ICJ reflects on it. In particular, how the Court interprets the unclear provisions of the UN Charter and to what extent its jurisprudence subsequently influences the opinion juris and the behavior of states. The main challenges faced by the ICJ stemmed from the need to interpret some provisions of the UN Charter related to collective security and their relationship to parallelly applicable customary law. The MSD focused in particular on the interpretation of concepts related to the use of force or the threat of the use of force (distinction between direct and indirect use of force, including the most grave and less grave forms of the use of force, the concept of territorial integrity and political independence); in cases of...; Petra Ruffer Lustigová Odraz principů kolektivní bezpečnosti v judikatuře mezinárodních soudních orgánů Abstrakt v českém jazyce a klíčová slova Kolektivní bezpečnosti, tak jak je zakotvena v Chartě OSN, spočívá na všeobecném zákazu užití síly a v případě, že dojde k užití ozbrojené síly proti jednomu nebo více členským státům, rozhodne oprávněný orgán o kolektivních opatřeních. Charta OSN předpokládá, že o kolektivních opatřeních rozhodně Rada bezpečnosti, který bude mít k dispozici vojenské jednotky OSN. Zaměření práce vychází z domněnky (hypotézy), že kolektivní bezpečnost nefunguje způsobem uvedeným v Chartě OSN, a sleduje jak se s touto skutečností vyrovnává MSD ve své rozhodovací a posudkové činnosti. Zejména jakým způsobem interpretuje nejasná ustanovení Charty OSN a do jaké míry jeho judikatura následně ovlivňuje opinio juris a chování států. Hlavní výzvy, kterým MSD čelil vyplývaly z potřeby interpretovat některá ustanovení Charty OSN související s kolektivní bezpečností, a jejich vztah k paralelně platnému obyčejovému právu. MSD se zaměřil zejména na výklad některých pojmů souvisejících s užitím síly nebo hrozbou užitím síly (rozlišení přímého a nepřímého užití síly, včetně zvlášť závažného a méně závažného užití síly, pojetí územní celistvosti a politické nezávislosti); v případech sebeobrany pak... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207669 Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti The Manifest Unfoundedness of the Constitutional Complaint Abstract The thesis addresses the topic of the manifest unfoundedness of a constitutional complaint as the most frequent decision issued by the Constitutional Court of the Czech Republic. The aim is to comprehensively analyse the institute and to obtain an answer to the questions on what grounds and in which manner are manifestly unfounded constitutional complaints currently rejected. The second research question addresses the future of manifest unfoundedness in the light of the findings regarding the current state of decision-making. For that purpose, the introductory chapters present and analyse the current legislation and practice of the Constitutional Court, including the various actors involved in the decision-making. It also discusses the criticisms that have been made in the literature regarding the ambiguity of the institute and the borderline between constitutional and non-constitutional law, the overuse of refusal preliminary rulings instead of judgements, inconsistency of case law and the unpredictability of the institute. The problem of overload of the Constitutional Court as a common cause of the described weaknesses is also presented. In the empirical part, the decisions are analysed with a focus on the reasons for which judges reject...; Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na téma zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti jakožto nejčastějšího rozhodnutí vydávaného Ústavním soudem České republiky. Cílem je komplexně analyzovat institut a poskytnout odpověď na otázky, z jakých důvodů a jakým způsobem jsou v současnosti odmítány zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti. Druhá výzkumná otázka se soustředí na budoucnost institutu ve světle zjištěných informací týkajících se aktuálního stavu rozhodovací činnosti. V úvodních částech je popsána a zhodnocena současná právní úprava a praxe při vydávání usnesení včetně role jednotlivých aktérů, kteří se do rozhodování zapojují. Dále je nastíněna kritika odborné veřejnosti související s tématem, konkrétně stran nejednoznačnosti institutu a hranice mezi ústavním a podústavním právem, nejednotnosti judikatury, nadužívání usnesení na úkor nálezů či nepředvídatelnosti institutu. Představen je také problém zahlcenosti Ústavního soudu jakožto příčiny společné popsaným nedostatkům. V empirické části práce jsou analyzována usnesení se zaměřením na důvody, pro které soudci odmítají zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti a způsob odůvodňování rozhodnutí. Následně jsou ve světle zjištění představena možná řešení nedostatků, na něž navazuje normativní část zabývající se... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207663 Nemajetková újma na zdraví a její odčinění v České republice a v Itálii Non-Material Damage to Health and its Compensation in the Czech Republic and in Italy The dissertation deals with the issue of non-material damage to health and its compensation in Czech law, in comparison with Italian law. The aim of the thesis is to analyse the historical and systemic development of the concept of non-material damage to health and its compensation mechanisms in the Czech legal order, to critically assess the theoretical and practical limits of the current approach under Section 2958 of Act No. 89/2012 Coll., the Civil Code, as amended, and to propose possible directions for its modernization inspired by Italian law. The research is based on the premise that the current Czech system is the result of a non- organic development and a fragmentary adoption of elements from previous legal concepts, bearing significant traces of former socialist normativism. The comparison with Italian law, which is based on a single Article 2059 of the codice civile, shows that the Italian system has gradually evolved into a concept of a unified and comprehensive non-material damage, while Czech law, in cases of injury to health, distinguishes three separate and partial claims for compensation - pain and suffering, impairment of social participation, and so-called other non-material damages. According...; Nemajetková újma na zdraví a její odčinění v České republice a v Itálii Disertační práce se zabývá problematikou nemajetkové újmy na zdraví a jejího odčinění v českém právu v komparaci s právem italským. Cílem práce je analyzovat historický a systémový vývoj pojetí nemajetkové újmy na zdraví a jejích náhradových mechanismů v českém právním řádu, kriticky zhodnotit teoretické i aplikační limity současného přístupu podle § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a na tomto základě navrhnout možné směry jeho modernizace inspirované italským právem. Výzkum přitom vychází z předpokladu, že současný český systém je výsledkem neorganického vývoje a fragmentárního převzetí jednotlivých prvků z předchozích právních koncepcí a nese znatelné stopy dřívějšího socialistického normativismu. Komparace s italským právem, které vychází z jediného čl. 2059 codice civile, ukazuje, že italský systém postupně přirozeně dospěl ke koncepci jednotné, všezahrnující nemajetkové újmy, zatímco české právo v případech ublížení na zdraví rozlišuje tři samostatné, dílčí nároky na náhradu nemajetkové újmy - bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a náhradu tzv. dalších nemajetkových újem. Tato fragmentace dle zjištění disertační práce brání naplnění principu plné náhrady újmy a... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207661 Srovnání judikatury Soudního dvora EU a Evropského soudu pro lidská práva ve vybraných oblastech ochrany základních práv The present thesis deals with a comparison of the case law of the European Court of Human Rights and the Court of Justice of the European Union in the area of the right to a fair trial. Its aim is to compare the decision-making of both European courts with regard to the fundamental aspects of fair trial, in particular in the time period between the years 2018 and 2022. Not only the differences are mentioned, but also the cases in which both European courts agree in their decisions. The thesis is divided into two parts. The theoretical part first briefly discusses the European Union's system of fundamental rights protection and the Council of Europe's system of human rights protection. The first chapter elaborates on some issues concerning the scope and applicability of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms of the European Union and clarifies its relationship to the European Convention on Human Rights and national catalogues of fundamental rights. This chapter then looks at the evolution of the Court's approach to the protection of fundamental rights in the European Union and describes the current level of their protection. The relationship between the Court of Justice and national courts is also mentioned. The second chapter deals with the European Convention on Human Rights and the...; Předkládaná diplomová práce se zabývá srovnáním judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie v oblasti práva na spravedlivý proces. Jejím cílem je porovnat rozhodovací činnost obou evropských soudů s ohledem na základní aspekty spravedlivého řízení, a to zejména v časovém období mezi roky 2018 a 2022. Uvedeny jsou nejen odlišnosti, ale také případy, v nichž se oba evropské soudy ve svém rozhodování shodují. Práce je rozdělena na dvě části. V rámci teoretické části se nejprve krátce věnuje systému ochrany základních práv Evropské unie a systému ochrany lidských práv Rady Evropy. V první kapitole jsou blíže rozvedeny některé otázky týkající se působnosti a aplikovatelnosti Listiny základních práv a svobod Evropské unie a je objasněn její vztah k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a vnitrostátním katalogům základních práv. Následně se tato kapitola zaměřuje na vývoj v přístupu Soudního dvora k ochraně základních práv v Evropské unii a současnou úroveň jejich ochrany. Zmíněn je také vztah Soudního dvora a vnitrostátních soudů. Druhá kapitola pojednává o Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a o Evropském soudu pro lidská práva. Vyjasňuje vzájemný vztah mezi oběma evropskými soudy a zkoumá vliv Evropské úmluvy o ochraně... 2026-01-01T00:00:00Z