http://hdl.handle.net/20.500.11956/1924 Theses 2026-09-23T02:41:29Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212397 Institucionální rozdíly dívčího a chlapeckého diagnostického ústavu v Praze: Dva světy v jednom systému The bachelor's thesis deals with a comparative analysis of institutional cultures and educational approaches in a girls' and boys' diagnostic institute in Prague. Although both examined institutions operate within the same legal and departmental framework, in everyday practice they place different emphases in care. The aim of the work is to identify and compare these differences in the area of environment, regime and relationship dynamics between workers and adolescent clients. The empirical part is conceived as a qualitative comparative study based on semi-structured interviews with professional workers of both institutions; the findings are supplemented by a comparison of the publicly available internal rules of both institutions and the context from the author's own professional practice. The findings indicate that in the descriptions of the workers of the boys' institution the language of regime, discipline and formalized assessment was more strongly emphasized, while in the girls' institution the language of relationship, protection and work with trauma was emphasized. These differences can be interpreted as a possible manifestation of gendered institutional framing; however, given that the investigation was conducted in only two facilities and on an unbalanced sample, it should be understood...; Bakalářská práce se zabývá komparativní analýzou institucionálních kultur a výchovných přístupů v dívčím a chlapeckém diagnostickém ústavu v Praze. Přestože obě zkoumaná zařízení fungují v rámci shodného právního a resortního rámce, v každodenní praxi kladou v péči odlišné důrazy. Cílem práce je identifikovat a srovnat tyto rozdíly v oblasti prostředí, režimu a vztahové dynamiky mezi pracovníky a dospívajícími klienty. Empirická část je koncipována jako kvalitativní komparativní studie založená na polostrukturovaných rozhovorech s odbornými pracovníky obou zařízení; zjištění jsou doplněna o srovnání veřejně dostupných vnitřních řádů obou ústavů a o kontext z vlastní odborné praxe autorky. Zjištění naznačují, že v popisech pracovníků chlapeckého zařízení byl výrazněji akcentován jazyk režimu, disciplíny a formalizovaného hodnocení, zatímco v dívčím zařízení jazyk vztahu, ochrany a práce s traumatem. Tyto rozdíly lze interpretovat jako možný projev genderovaného institucionálního rámování; vzhledem k tomu, že šetření proběhlo pouze ve dvou zařízeních a na nevyváženém souboru, je však třeba je chápat jako jednu z možných interpretací, nikoli jako prokázanou zákonitost. Klíčová slova: ústavní výchova, diagnostický ústav, prostředí, disciplína 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212410 Vztah fragmentovaného spánku REM a noční adaptace sebevztažné emoce studu u osob s insomnií This bachelor's thesis investigates the relationship between REM sleep fragmentation and the overnight adaptation of the self-conscious emotion of shame in individuals with insomnia. The theoretical section introduces the topics of sleep architecture, the pathophysiology of insomnia (hyperarousal model), and the mechanisms of overnight emotion processing, with a specific emphasis on the role of "restless" REM sleep. The empirical part of the thesis was conducted as part of the ERIN research project at the National Institute of Mental Health. To induce the emotion of shame, a karaoke paradigm utilizing a recording of the participant's own out-of-tune singing was used, and the rate of emotional adaptation was measured using the physical subscale of the Experiential Shame Scale (ESS). The aim of this thesis is to verify whether REM interruption density (RID) is associated with overnight worsening of physical manifestations of shame and whether total REM duration (TRD) predicts subsequent emotional relief. The results of the analyses on a sample of 26 participants did not show a statistically significant relationship between the monitored REM sleep parameters and the change in the experience of shame, thereby failing to confirm the established hypotheses. However, a significant positive correlation was...; Tato bakalářská práce se věnuje vztahu mezi fragmentací REM spánku a noční adaptací sebevztažné emoce studu u osob s insomnií. V teoretické části jsou představena témata spánkové architektury, patofyziologie insomnie (model hyperarousalu) a mechanismy nočního zpracování emocí, se zvláštním důrazem na roli "neklidného" REM spánku. Empirická část práce byla realizována v rámci výzkumného projektu ERIN v Národním ústavu duševního zdraví. K navození emoce studu bylo využito karaoke-paradigma, pracující s nahrávkou vlastního falešného zpěvu, a míra emoční adaptace byla měřena pomocí fyzické subškály dotazníku Experiential Shame Scale (ESS). Cílem této práce je ověřit, zda hustota přerušení REM spánku (RID) souvisí s nočním zhoršením fyzických projevů studu a zda celková délka REM fáze (TDR) predikuje následnou emoční úlevu. Výsledky analýz na souboru 26 účastníků neprokázaly statisticky významný vztah mezi sledovanými parametry REM spánku a změnou v prožívání studu, čímž nebyly potvrzeny stanovené hypotézy. Byla však zjištěna signifikantní pozitivní korelace mezi závažností nespavosti a celkovou délkou REM spánku. Vzhledem k malému vzorku bude vhodné hypotézy ověřit na větším počtu účastníků. Závěry této práce poukazují na komplexnost emoční regulace u klinické populace. Práce dále poskytuje doporučení... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212409 Historie sociální práce s lidmi se zrakovým postižením v českých zemích This bachelor thesis provides a compiled overview of the history of social work with people with visual impairments in the Bohemian Lands, from the beginning of their formal education up to 1989, and examines their quality of life. The care provided was predominantly paternalistic in nature, with institutionalization and segregation prevailing. Before 1948, social work was carried out by educational and care institutions as well as charitable associations. However, most blind people remained dependent on their families and home municipalities. Access to employment required considerable versatility, and many individuals therefore relied on begging as their primary means of subsistence. After 1948, opportunities for education, employment, and social security expanded, yet full integration continued to be hindered by public distrust. Some blind people founded self-help associations in an effort to achieve greater independence. Before 1948, they had to defend their position against proponents of a paternalistic model of care, whereas during the socialist period their interests were overshadowed within a large umbrella organization for people with disabilities. Throughout the examined period, the quality and provision of care depended largely on the efforts and dedication of individuals. The high level...; Tato bakalářská práce mapuje formou kompilace historii sociální práce s lidmi se zrakovým postižením v českých zemích od zahájení jejich vzdělávání do r. 1989 a jejich kvalitu života. Péče měla povětšinou paternalistický charakter, převládala institucionalizace a segregace. Sociální práci zajišťovaly před r. 1948 ústavy a spolky. Většina nevidomých však zůstávala odkázána na rodinu a domovskou obec. Pracovní uplatnění vyžadovalo všestrannou zdatnost, mnozí se proto živili žebrotou. Po r. 1948 došlo k rozšíření vzdělávání, zaměstnávání a sociálního zabezpečení, plnohodnotné integraci však bránila nedůvěra veřejnosti. Někteří nevidomí zakládali svépomocné spolky ve snaze získat větší nezávislost. Před r. 1948 museli o svou pozici bojovat se zastánci paternalistického pojetí péče, zatímco v období socialismu se jejich zájmy ztrácely v robustní organizaci invalidů. Kvalita a zajištění péče stály v celém zkoumaném období na úsilí a obětavosti jednotlivců. Vysoká úroveň osvěty stran výchovy nevidomého dítěte ukazuje na nesoulad mezi pokrokovými názory některých odborníků a nízkým povědomím široké veřejnosti. 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212406 Specifika psychoterapie starších dospělých z pohledu psychoterapeutů, kteří s nimi pracují This bachelor's thesis focuses on specifics of psychotherapy with older adults from the psychotherapist's point of view. It looks at the methods used, topics that arise in psychotherapy with older adults, psychotherapeutic relationship, the emotional demands experienced by the psychotherapists and their motivation. The goal of this work is to understand the demands that work with this target group raises, and support future psychotherapists in this field. The empirical part of this thesis stems from a qualitative design based on a thematic analysis of interviews with seven psychotherapists who work with older adults. The analysis identified the topic of active presence and companionship in silence as the most important in the area of methods used. Amongst topics that psychotherapy with older adults focuses on were relationships, loneliness, suicidality, caregiving, all types of losses, dying and the reflection of life. In the area of the psychotherapeutic relationship there was no influence of the age difference between the client and therapist found. The participants did feel that the relationship is more assertive from their side and that the boundary of the relationship becomes more flexible. The respondents did not feel that working with older adults posed special emotional demands, but they...; Bakalářská práce se zaměřuje na specifika psychoterapie starších dospělých z pohledu psychoterapeutů. Konkrétně se zabývá používanými metodami, tématy, na které se psychoterapie zaměřuje, psychoterapeutickým vztahem, pociťovanými emočními nároky a motivací. Cílem práce je hlouběji porozumět tomu, jaké požadavky klade práce s touto cílovou skupinou na psychoterapeuty. Tím se snaží pomoci budoucím psychoterapeutům, tuto práci vykonávat. Empirická část práce vychází z kvalitativního výzkumu, který je založený na tematické analýze polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory probíhaly se sedmi psychoterapeutkami, které pracující se staršími dospělými. V oblasti používaných metod identifikovala analýza dat jako nejdůležitější témata aktivní přítomnost a spolubytí v tichu. Mezi tématy, kterými se psychoterapie se staršími dospělými zabývá, vyvstaly vztahy, osamělost, sebevražednost, péče o blízkou osobu, různé typy ztrát, umírání a reflexe života. V rámci psychoterapeutického vztahu nevyvstal žádný vliv věkového rozdílu, účastnice však vnímaly větší asertivitu vztahu ze strany psychoterapeuta a větší uvolněnost hranic vztahu. Účastnice nepociťovaly zvláštní emoční nároky práce, vyzdvihovaly však nutnost zpracování témat bolesti, nemocí, stárnutí a smrti. Jako nejsilnější motivační faktor působil smysl, který... 2026-01-01T00:00:00Z