http://hdl.handle.net/20.500.11956/1904 Faculty of Education 2026-08-04T23:43:36Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208881 Od pedagogické praxe k manažerské roli: Osobní rozvoj v přípravě na vedení mateřské školy. 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208115 Škola a duševní zdraví žáků This thesis deals with the mental health of pupils in schools. The aim is to analyze the perception of mental health among high school pupils based on their participation in a school prevention program. The sub-goals are to find out what attitude high school pupils have towards the perception of mental health and what their needs are in the area of mental health. The theoretical part is divided into two chapters, the first of which defines the basic terminology related to mental health, deals with risk factors and primary prevention, and emphasizes the importance of mental health for the school environment and the possibilities of support through non-governmental non-profit organizations. The second chapter deals with safety in the school environment, issues of well-being, and examines the anchoring of mental health in framework educational programs. At the same time, it describes the situation of pupils with special educational needs in education and some other possibilities for support. The research problem was addressed using a mixed research design, which was mapped through a questionnaire survey and semi-structured interviews. The research survey involved 88 questionnaire respondents and 5 interview informants. Data analysis was performed using open coding and descriptive statistics. The...; Diplomová práce se zabývá duševním zdravím žáků ve školách. Cílem je analyzovat vnímání duševního zdraví u žáků středních škol na základě zúčastnění se školního preventivního programu. Dílčími cíli je zjistit, jaký žáci středních škol zaujímají postoj na vnímání duševního zdraví a jaké jsou potřeby žáků v oblasti duševního zdraví. Teoretická část je rozčleněna na dvě kapitoly, kdy první kapitola vymezuje základní terminologii související s duševním zdravím, zabývá se rizikovými faktory a primární prevencí a zdůrazňuje význam duševního zdraví pro školní prostředí a možnosti podpory pomocí nestátních neziskových organizací. Druhá kapitola se zabývá bezpečím ve školním prostředí, otázkami wellbeingu a zkoumá ukotvení duševního zdraví v rámcových vzdělávacích programech. Zároveň popisuje situace žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v edukaci a některé další možnosti podpory. Výzkumný problém byl řešen pomocí smíšeného designu výzkumu, který byl mapován prostřednictvím dotazníkového šetření a polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnilo 88 respondentů dotazníku a 5 informantů rozhovorů. Analýza dat proběhla otevřeným kódování, kategorizací a deskriptivní statistikou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že preventivní program byl pro žáky přínosný a odezvy byly převážně pozitivní. Silný... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/209679 Indikátory obtíží v rozvoji aritmetických dovedností u žáků mladšího školního věku. This dissertation maps predictors of the development of arithmetic skills in young school- age pupils. Respondents completed tasks targeting quantity estimation and symbolization, as well as executive functions and spatial abilities. Specifically, the research focused on identifying predictors of mathematical skills using factor and regression analyses, which confirmed the strong importance of fluency in working with numerical symbols for performance on a standardized test of mathematical abilities and skills. In addition, performance differences were examined between pupils with mathematical learning difficulties and a control group. Pupils with mathematical learning difficulties differed from children without identified difficulties primarily on tests of numeric-symbol comparison and on arithmetic/numeracy tasks. Significant, though smaller, between-group differences also emerged in non-symbolic quantity comparison and in spatial abilities (mental rotation). In terms of accuracy, no statistically significant group differences were found in any of the assessed domains. The results point to a close relationship between the speed of quantity symbolization and the level of arithmetic skills. The concluding discussion presents proposals for future research.; Tato disertační práce představuje studii, jejíž cílem bylo zmapovat předpoklady pro rozvoj aritmetických dovedností u žáků mladšího školního věku. Respondenti plnili úkoly zaměřené na odhad i symbolizaci množství i na exekutivní funkce a prostorové schopnosti. Konkrétně se výzkumné šetření zaměřilo na hledání prediktorů matematických dovedností pomocí faktorové a regresní analýzy, která potvrdila velký význam plynulosti při práci s číselnými symboly vzhledem k výsledkům ve standardizovaném testu matematických schopností a dovedností. Dále bylo realizováno porovnání rozdílů ve výkonech žáků s obtížemi v matematice a kontrolní skupinou žáků. Výkony žáků s obtížemi v matematice se od výkonů dětí bez identifikovaných obtíží lišily zejména v testech zaměřených na porovnávání číselných symbolů a na samotné početní dovednosti. Významné, třebaže menší rozdíly mezi skupinami se projevily také při nesymbolickém porovnávání množství a v oblasti prostorových schopností (mentální rotace). Z hlediska přesnosti jsme neshledali statisticky významné rozdíly mezi skupinami v žádné ze sledovaných oblastí. Výsledky poukazují na úzký vztah mezi rychlostí symbolizace množství a úrovní aritmetických dovedností. V rámci závěrečné diskuze práce předkládá návrhy pro budoucí výzkum. 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208396 Portfolio profesního rozvoje Michaely Bláhové 2026-01-01T00:00:00Z