http://hdl.handle.net/20.500.11956/1902 Faculty of Science 2026-05-28T09:15:10Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/190031 Studium biogeneze transportérů monovalentních kationtů v eukaryotních buňkách Regulace vnitrobuněčné hladiny kationtů alkalických kovů (Na+ , K+ ) a protonů v buňkách většiny organismů (od bakterií po savce) závisí na správné lokalizaci a fungování transportérů těchto kationtů v membránách buněk. Cargo receptory jako součást endoplazmatického retikula a váčků COPII rozpoznávají membránové proteiny a usnadňují jim procházet skrze sekreční dráhu do jejich cílových membrán. Rodina cargo receptorů Erv14/Cornichon je konzervovaná napříč eukaryotními organismy a její členové se podílejí na biogenezi několika transportérů monovalentních katiotů. V této diplomové práci jsme podrobně analyzovali strukturu a funkce vybraných cornichonů z kvasinky Saccharomyces cerevisiae (Erv14) a z člověka (CNIH1-4). Pomocí heterologní exprese lidských cargo receptorů CNIH1, CNIH2 a CNIH4 v kvasince S. cerevisiae jsme zjištovali jejich schopnost nahradit úlohu cargo receptoru Erv14 v toleranci buněk k solím, udržování membránového potenciálu a vnitrobuněčného pH. Ze tří lidských cornichonů byly funkce Erv14 v udržování homeostáze monovalentních kationtů nejlépe komplementovány izoformou CNIH1. Exprese proteinů CNIH v S. cerevisiae také ovlivňovala biogenezi a funkci kvasinkového Na+ , K+ /H+ antiporteru Nha1. Navíc jsme odhalili lidský Na+ /H+ antiporter NHA2 jako dalšího interakčního partnera jak...; Regulation of intracellular levels of alkali metal cations (Na+ , K+ ) and protons depends on the proper localization and function of monovalent-cation transporters in cell membranes of most organisms (from bacteria to mammals). Cargo receptors, as a part of the endoplasmic reticulum and COPII vesicles, recognize membrane proteins and help them pass through the secretory pathway to reach their target membranes. The family of cargo receptors Erv14/Cornichon is conserved among eukaryotic organisms, and particular members participate in the biogenesis of several monovalent-cation transporters. In this diploma thesis, we analysed the structure and functions of selected cornichons from the yeast Saccharomyces cerevisiae (Erv14) and from humans (CNIH1-4) in more detail. Using a heterologous expression of human cargo receptors CNIH1, CNIH2, and CNIH4 in yeast S. cerevisiae, we studied their ability to fulfil the role of Erv14 cargo receptor in cell salt tolerance, maintenance of membrane potential and intracellular pH. Of the three human cornichons, the functions of Erv14 in maintaining monovalent cation homeostasis were best complemented by the CNIH1 isoform. Expression of CNIH proteins in S. cerevisiae also impacted the biogenesis and function of yeast Na+ , K+ /H+ antiporter Nha1. Moreover, we... 2024-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/201769 Vliv často používaných léčiv na růst, antimikrobiální rezistenci a virulenci meticilin rezistentních kmenů Staphylococcus aureus Meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA) je charakterizován výskytem dominantních klonálních linií, jejichž zastoupení se v průběhu času mění. S ohledem na variabilitu těchto linií jsme analyzovali soubor izolátů reprezentujících dominantní klonální linie MRSA v České republice. Studie zahrnovala izoláty linií převažujících po roce 2003 (ST225, ST22), komunitní kmen MRSA USA300 (ST8) a historické klonální linie (ST239(BC), ST239(CC), ST247) izolované v roce 1999. Po roce 2003 došlo k výraznému nárůstu prevalence infekcí způsobených MRSA, což je přičítáno specifickým adaptačním vlastnostem dominantního klonu ST225 (tzv. Rýnsko-Hessenský klon). V rámci studie jsme zkoumali, zda může přítomnost terapeutických koncentrací neantibiotických léčiv (kyselina acetylsalicylová, ibuprofen a paracetamol) v lidském těle a prostředí ovlivnit selekci dominantních klonů MRSA. Výsledky ukázaly, že i když tato léčiva nemají významný inhibiční účinek na testované izoláty a nelze je samostatně využít k terapii MRSA infekcí, může jejich přítomnost u některých izolátů (ST22 a ST225) způsobit významné zpomalení růstu. Dále bylo pozorováno zvýšení produkce biofilmu u izolátů ST239(BC), ST8 a ST225 v přítomnosti paracetamolu, přičemž aspirin tento efekt vyvolal u izolátů ST239(BC), ST247 a ST8. Ibuprofen způsobil...; Methicillin-resistant Staphylococcus aureus (MRSA) is characterized by the presence of dominant clonal lineages, whose distribution changes over time. Given the variability of these lineages, we analyzed a set of isolates representing the dominant MRSA clonal lineages in the Czech Republic. The study included isolates from lineages prevailing after 2003 (ST225, ST22), the community-associated MRSA strain USA300 (ST8), and historical clonal lineages (ST239(BC), ST239(CC), ST247) isolated in 1999. Since 2003, a significant increase in the prevalence of MRSA infections has been observed, which is attributed to the specific adaptive properties of the dominant clone ST225 (also known as the Rhine-Hesse clone). As part of the study, we investigated whether the presence of subinhibitory concentrations of non- antibiotic drugs (acetylsalicylic acid, ibuprofen, and paracetamol) in the human body and environment could influence the dynamics of dominant MRSA clones. The results showed that these drugs cannot be used alone for the treatment of MRSA infections. However, they significantly slowed the growth of ST22 and ST225 isolates. Furthermore, an increased biofilm production was observed in ST239(BC), ST8, and ST225 isolates in the presence of paracetamol, while aspirin induced this effect in ST239(BC),... 2025-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207972 Stresová odpověď na srdeční katetrizaci Koncentrace stresových markerů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální osy V předkládané práci se náš tým zabýval stresem při srdeční katetrizaci, kde byla prováděna buď stimulace nebo ablace převodního srdečního systému v celkové anestezii, na modelovém druhu prasete domácího (Sus scrofa domestica). V průběhu experimentu byla zjišťována hladina stresových markerů - kortizolu, kortizonu, dehydroepiandrosteronu a jeho sulfátu -DHEA(S). Tyto markery byly stanoveny z krevního séra, které bylo odebráno při předem určených situacích během každé katetrizace. První odběr byl odebírán ještě na farmě, druhý po uvedení do anestezie, třetí po stimulaci nebo ablaci převodního systému srdečního a čtvrtý po ukončení experimentu. Kortizol a kortizon byly stanoveny metodou HPLC, DHEA(S) komerčními kity. Výsledky byly statisticky zpracovány neparametrickými testy (data nevykazovala normální rozdělení dle Gausse). Stručně lze experimenty shrnout takto: 1. Stanovení diurnálního rytmu u markerů během katetrizačního výkonu, 2. Liší se hladiny stresových markerů naměřených během katetrizace s bazální hladinou? 3. Liší se hladiny stresových markerů v průběhu operačního výkonu? 4. Zjištění poměru kortizol/kortizon. V prvním experimentu nevyšla statistická závislost na denní době (p >0.05) pro žádný z markerů. U experimentu 2 byl Friedmanův test pro sledované markery statisticky významný, pro...; In our study, we analyzed four stress markers (cortisol, cortisone, DHEA and DHEAS) in blood serum in young sows using minimally invasive heart catheterisation as the stress factor. The marker levels were assessed in four defined periods of the experiment, beginning with the baseline level on the day before intervention (1), the second period was after the introduction of anaesthesia (2), the third was after conducting tissue stimulation or ablation (3), and the final period was after the end of the catheterisation (4). Cortisol and cortisone were detected using HPLC method, DHEA(S) by commercial kits. For statistical analyses non-parametric tests were used (due to non standard Gaussian data distribution). In our study we arranged these experiments: 1. Diurnal variability in these markers concentration during heart catheterisation was tested. 2. Are there differences between stress markers concentration the day before experiment (sampling 1) and in the day of the catheterisation (samplings 2, 3, 4)? 3. Are there differences between these markers concentration during operation (the first sampling was excluded)? 4. The cortisol/cortisone ratio was calculated. We found only minimal statistical differences in studied markers between the morning and afternoon group (p > 0.05) in experiment 1. For tested... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207964 Surface-engineered lanthanide nanoparticles for biomedicine Světlo-konvertující nanočástice dopované lanthanidy (UCNPs) představují inovativní nanomateriál schopný měnit světlo z blízké infračervené oblasti (NIR) na viditelné nebo ultrafialové záření s vyšší energií prostřednictvím mechanismů vícefotonové excitace. Jejich jedinečné optické vlastnosti spolu s nízkou autofluorescencí a hlubokou penetrací NIR světla do tkání je činí obzvláště atraktivními pro biomedicínské aplikace, včetně zobrazování, podávání léčiv a fotodynamické terapie. Jejich praktické využití je však omezeno výzvami, jako je nízká účinnost konverze světla (UC), špatná koloidní stabilita ve fyziologickém prostředí a potenciální cytotoxicita. Tato studie představuje novou strategii pro syntézu NaYF4:Yb,Er UCNPs s regulovatelnou velikostí i distribucí velikosti, krystalinitou a optickými vlastnostmi založenou na vysokoteplotní koprecipitaci lanthanidových prekursorů. V kombinaci s hydrotermální metodou umožnil tento přístup přípravu ultramalých UCNPs. Regulace podmínek syntézy, zejména obsahu vody v reakční směsi a tlaku, umožnila kontrolovat velikost částic v rozmezí 7-240 nm. Kromě toho zavedení inertní NaYF4 slupky kolem částic umožnilo vznik "core- shell" architektury, která zvýšila luminiscenci až 170 krát díky účinnému potlačení povrchového zhášení a neradiačních ztrát. Strategie...; Lanthanide-doped upconversion nanoparticles (UCNPs) have emerged as a powerful optical nanomaterial capable of converting near-infrared radiation (NIR) into higher energy, visible, or ultraviolet emission via multiphoton excitation mechanisms. Their unique optical properties, combined with low autofluorescence background and deep tissue penetration of NIR, make them particularly attractive for biomedical applications, including imaging, drug delivery, and photodynamic therapy. However, their practical use remains limited by challenges such as low upconversion (UC) efficiency, poor colloidal stability in physiological environments, and potential cytotoxicity. The aim of this study was to develop UCNPs characterized by improved UC efficacy, stability in physiological media, and biocompatibility. To achieve these goals, our synthetic strategy was based on high-temperature coprecipitation for the fabrication of NaYF4:Yb,Er UCNPs with controlled size, particle size distribution, crystallinity, and optical properties. When combined with hydrothermal treatment, this approach enabled the preparation of ultrasmall UCNPs. Moreover, by modulating the synthesis conditions, i.e., water content and pressure, particle size was tuned from 7 to 240 nm. The subsequent growth of an inert NaYF4 shell on the core... 2026-01-01T00:00:00Z