http://hdl.handle.net/20.500.11956/1898 Faculty of Medicine in Plzeň 2026-07-23T13:07:30Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/211475 Prevention of Medication-Related Osteonecrosis of the Jaw (MRONJ) after Tooth Extraction (Čeština) Medikamentózně podmíněná osteonekróza čelisti (MPOC) je závažná komplikace u pacientů léčených antiresorpční a antiangiogenní terapií a představuje významný problém v dentální chirurgii, zejména v souvislosti s extrakcemi zubů. Přestože jsou doporučovány preventivní protokoly, jejich účinnost v běžné klinické praxi a optimální stratifikace rizika nejsou dosud plně objasněny. V tomto kontextu byla provedena retrospektivní studie hodnotící výskyt MRONJ po extrakcích zubů u 126 pacientů (422 extrahovaných zubů) léčených antiresorpční a/nebo antiangiogenní terapií. Pacienti byli rozděleni do tří rizikových skupin: nízké, vysoké a velmi vysoké riziko. Byla hodnocena preventivní opatření vycházející z doporučení American Association of Oral and Maxillofacial Surgeons (AAOMS) a zároveň byly vytvořeny modely strojového učení pro identifikaci klíčových rizikových faktorů spojených s rozvojem MPOC. Celkově preventivní léčba významně snížila výskyt MPOC z 94,1 % ve skupině bez prevence na 6,7 % u pacientů s preventivním protokolem (p < 0,0001). Přesto pacienti ve skupině velmi vysokého rizika vykazovali vyšší incidenci (12,9 %) i přes aplikaci stejných preventivních opatření. Tato zjištění ukazují, že jak prevence, tak výchozí riziko jsou klíčovými determinanty vzniku MPOC. Analýza pomocí metod... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/211473 Význam informovanosti pacienta při stomatologické péči The dissertation focuses on the significance of patient information in dental care and its relationship to the psychological experience of treatment. The theoretical framework is grounded in the biopsychosocial model of healthcare and addresses doctor-patient communication, anxiety, fear, stress, and patients' subjective well-being. On this basis, an empirical study was designed to examine whether the form and amount of information provided influence patients' emotional state, subjective well-being, and perceived understanding of the treatment process. The aim of the study was to assess the effect of structured written information delivered in the form of an information leaflet prior to a dental procedure on patients' pre- procedural situational anxiety, post-treatment subjective well-being, and perceived understanding of post-treatment oral care. The study was designed as a prospective, longitudinal, randomized clinical investigation conducted in a dental practice setting. The sample consisted of 167 adult patients undergoing routine dental procedures. Participants were divided into a control group receiving standard verbal information (n = 85) and an intervention group receiving both verbal information and a written information leaflet (n = 82). Data were collected using author-designed...; Disertační práce se zabývá významem informovanosti pacienta ve stomatologické péči a jejím vztahem k psychickému prožívání léčby. Teoretická část vychází z biopsychosociálního modelu zdravotní péče a zaměřuje se na komunikaci mezi lékařem a pacientem, úzkost, strach, stres a subjektivní well-being pacientů. Na tomto základě byla formulována empirická studie ověřující, zda forma a rozsah poskytovaných informací mohou ovlivnit emoční stav pacienta, jeho subjektivní pohodu během stomatologického zákroku a míru porozumění poskytované péči. Cílem výzkumu bylo posoudit vliv strukturované písemné informace ve formě informačního letáku podaného před stomatologickým výkonem na intenzitu situační úzkosti před výkonem, subjektivní pohodu po zákroku a vnímané porozumění následné péči o chrup. Studie byla koncipována jako prospektivní, longitudinální, randomizované klinické šetření realizované ve stomatologické praxi. Výzkumný soubor tvořilo 167 dospělých pacientů podstupujících běžné stomatologické výkony, kteří byli rozděleni do dvou skupin: kontrolní skupina obdržela standardní ústní informaci (n = 85), intervenční skupina kombinaci ústního informování a písemného informačního letáku (n = 82). Sběr dat probíhal pomocí autorských dotazníků podaných před výkonem a týden po něm. Dotazníky hodnotily emoční stav... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/211314 Kvalita života žen po chirurgické léčbě časných stadií karcinomu děložního hrdla a karcinomu vulvy http://hdl.handle.net/20.500.11956/211064 Analýza změn posturálních, kinetických a 3D kinematických parametrů po operacích páteře Introduction: Degenerative lumbar spinal stenosis most commonly presents with neurogenic pseudoclaudication. This results in gait impairment, for which only a limited number of objective assessment tools are available. The aim of this study was to perform instrumented gait analysis of patients with degenerative lumbar spinal stenosis, to conduct a preoperative comparison with a group of healthy controls, and perform a postoperative evaluation. Methodology: Patients were required to have a negative history of surgery of the musculoskeletal system or spine, present with severe lumbar spinal stenosis affecting a maximum of two spinal levels, and neurogenic pseudoclaudication. Preoperatively, patients underwent magnetic resonance imaging (MRI) of the cervical and lumbar spine, dynamic lumbar spine radiographs, full-body radiographs, and completed the Oswestry Disability Index (ODI). Preoperative instrumented gait analysis was performed, and gait parameters were compared with a matched healthy control group using the Gait Profile Score (GPS). Postoperatively, after a minimum of 6 months, follow-up instrumented gait analysis, lumbar spine MRI, radiographic imagning and ODI were performed. Preoperative and postoperative gait parameters were statistically compared. Finally, a correlation analysis was...; Úvod: Degenerativní bederní stenóza se nejčastěji projevuje neurogenními pseudoklaudikacemi. Následkem je porucha chůze pacienta, pro kterou však máme v klinické praxi jen málo nástrojů objektivního hodnocení. Následující práce měla za cíl provést instrumentovanou analýzu pohybu u pacientů s degenerativní bederní stenózou, provést předoperační srovnání se skupinou zdravých kontrol a poté pooperační zhodnocení. Metodologie: Pro účast ve studii musel pacient vykazovat negativní anamnézu operací pohybového systému a páteře, těžkou grafickou stenózu bederní páteře maximálně dvou etáží a neurogenní pseudoklaudikace. Pacienti předoperačně absolvovali magnetickou rezonanci (MRI) bederní a krční páteře, rentgeny bederní páteře dynamické, rentgeny celotělové a vyplnili Oswestry Disability Index (ODI). Předoperačně jsem provedli instrumentovanou analýzu pohybu a provedli srovnání pohybových parametrů se spárovanou kontrolní skupinou pomocí Gait Profile Score (GPS). Pooperačně jsme v odstupu minimálně 6 měsíců provedli kontrolní instrumentovanou analýzu pohybu, MRI, stejný rentgenový protokol a vyplnění ODI. Poté jsme provedli srovnání pohybových parametrů předoperačních a pooperačních. Na závěr jsme provedli korelační analýzu pohybových parametrů, radiologických parametrů a ODI. Výsledky: Předoperačně... 2026-01-01T00:00:00Z