http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894 Faculty of Law 2026-08-16T09:25:02Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207829 Dědické tituly podle evropského nařízení o dědictví Succession titles under the EU Succession Regulation Abstract This dissertation focuses on defining and comparing individual succession titles in the context of Regulation (EU) No. 650/2012 of the European Parliament and of the Council concerning jurisdiction, applicable law, the recognition and enforcement of decisions, and the acceptance and enforcement of authentic instruments in matters of succession, as well as the creation of the European Certificate of Succession. The Regulation fundamentally changes the approach to cross-border succession proceedings by introducing the principle of a single succession procedure governed by the law of the state in which the deceased had their habitual residence at the time of death. However, determining habitual residence often proves contentious in practice as the Regulation does not contain an explicit definition, instead leaving its assessment to the evaluation of all relevant circumstances of the deceased's life. This dissertation aims to define succession titles under the Regulation, particularly wills, inheritance contracts, and joint wills. It then analyses how these titles are regulated in the Member States to which the Regulation applies, identifying both differences and common features among these legal frameworks. Each chapter first introduces the concept...; Dědické tituly podle evropského nařízení o dědictví Abstrakt Tato disertační práce se zaměřuje na vymezení a srovnání jednotlivých dědických titulů v kontextu Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) Č. 650/2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Nařízení zásadním způsobem mění přístup k přeshraničnímu projednávání dědictví, a to zejména tím, že zavádí princip jediného řízení, kdy základním ukazatelem pro určení rozhodného práva, kterým se bude dědické řízení řídit jako celek, je obvyklý pobyt zůstavitele v době jeho smrti. Určení obvyklého pobytu je však v praxi často spornou otázkou, neboť nařízení jeho definici výslovně nestanoví a ponechává ji na posouzení všech relevantních okolností života zůstavitele. Cílem disertační práce je vymezit dědické tituly ve smyslu evropského nařízení o dědictví, tedy zejména závěť, dědickou smlouvu a společnou závěť, a následně analyzovat jejich úpravu v jednotlivých členských státech, na které se nařízení vztahuje a ukázat rozdíly i společné rysy jednotlivých úprav. V jednotlivých kapitolách je proto nejprve představeno pojetí dědických titulů v konkrétním členském státě a poté jsou tyto závěry porovnávány s českou právní úpravou. Analýza... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208902 Internet věcí a právo Internet of Things and Law The dissertation focuses on the area of privacy protection within the Internet of Things, which represents the embodiment of the world of constant surveillance described in George Orwell's novel 1984. The aim of the dissertation was to answer the question of whether the current legal regulations provide sufficient protection of the privacy of users of Internet of Things devices (the "IoT devices") in the context of private law relations. The partial conclusions of the second, third and fourth chapters demonstrate that the legal regulation of the consent as a legal instrument for controlling privacy and the legal regulation of information obligations towards the user as a means of ensuring transparency do not sufficiently take into account the state of technological development and user behavior. As a result, these legal instruments do not achieve their purpose of protecting user privacy. The substantive scope of the provisions of Article 5(3) of the Directive 2002/58/ES (ePrivacy Directive) leads to legal uncertainty regarding the surveillance technologies to which protection applies. At the same time, the too narrow definition of exceptions to the requirement for user consent results in an unreasonable requirement for user control where the application of the exception...; Internet věcí a právo Disertační práce se zaměřuje na oblast ochrany soukromí v rámci internetu věcí, který představuje zhmotnění světa neustálého sledování popsaného v románu George Orwella 1984. Cílem disertační práce bylo odpovědět na otázku, zda platné právní předpisy poskytují dostatečnou ochranu soukromí uživatele zařízení internetu věcí (dále jen "IoT zařízení") v kontextu soukromoprávních vztahů. Dílčí závěry druhé, třetí a čtvrté kapitoly dokládají, že právní úprava institutu souhlasu jako nástroje kontroly nad soukromím a právní úprava informačních povinností vůči uživateli jako prostředku pro zajištění transparentnosti nedostatečně zohledňují stav technologického vývoje a chování uživatelů. V důsledku toho tyto instituty nedosahují svého účelu ochránit soukromí uživatele. Věcný rozsah ustanovení čl. 5 odst. 3 směrnice 2002/58/ES (směrnice ePrivacy) vede k právní nejistotě ohledně sledovacích technologií, na které se ochrana vztahuje. Zároveň příliš úzké vymezení výjimek z požadavku na souhlas uživatele má za následek nedůvodné vyžadování kontroly uživatele tam, kde by uplatnění výjimky nevedlo ke snížení ochrany. I přes existující regulatorní doporučení ohledně transparentnosti právní úprava postrádá požadavek využít technické možnosti IoT zařízení pro zajištění smysluplné kontroly... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208895 Daňová opatření členského státu jako veřejná podpora podle práva Evropské unie Tax Measures of a Member State as State Aid under European Union Law Abstract in English This dissertation addresses the highly topical and controversial application of EU State aid rules to tax measures of Member States. The thesis responds to the trend of recent years, in which the European Commission has increasingly relied on State aid rules as a tool to address harmful tax competition and aggressive tax planning by multinational corporations, effectively compensating for the lack of political consensus on the harmonization of direct taxation. The central focus of the thesis is an analysis of the decision-making practice of the European Commission and the case law of the Court of Justice of the European Union (CJEU), with particular emphasis placed on the criterion of selectivity. This criterion represents the key and also the most complex and contentious defining element for determining whether a tax measure qualifies as prohibited State aid. The dissertation examines in detail the evolution and application of the methodology for the assessment of tax aid, specifically the tests for geographical and material (de iure and de facto) selectivity, including the application of the so-called three-step test. Through critical analysis and comparison of CJEU's case law, the work points out the inconsistent and...; Daňová opatření členského státu jako veřejná podpora podle práva Evropské unie Abstrakt v českém jazyce Tato disertační práce se zabývá vysoce aktuální a kontroverzní problematikou aplikace pravidel veřejných podpor EU na daňová opatření členských států. Práce reaguje na trend posledních let, kdy Evropská komise začala intenzivně využívat pravidla veřejných podpor k boji proti škodlivé daňové soutěži a agresivnímu daňovému plánování nadnárodních společností, čímž fakticky nahradila harmonizaci přímých daní neexistující z důvodu absence politické shody členských států. Ústředním tématem práce je analýza rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU (SDEU), přičemž hlavní důraz je kladen na kritérium selektivity. Selektivita totiž představuje klíčový a zároveň nejsložitější a nejspornější definiční znak pro určení, zda určité daňové opatření členského státu představuje zakázanou veřejnou podporu. Práce detailně zkoumá vývoj a aplikaci metodologie přezkumu daňových podpor, konkrétně testů geografické a materiální (de iure a de facto) selektivity, včetně aplikace tzv. tříkrokového testu. Na základě kritické analýzy a komparace judikatury SDEU práce poukazuje na značnou nekonzistentnost a kazuistickou povahu jeho rozhodování. V rámci této analýzy se práce rovněž věnuje střetu mezi snahou... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207976 Whistleblowing, problémy a řešení Whistleblowing, Problems and Solutions Abstract The subject of this dissertation is a comprehensive analysis of the legal framework for the protection of whistleblowers in the Czech Republic and at the European level, including theoretical and historical perspectives. The main point of reference is Act No. 171/2023 Coll., on the Protection of Whistleblowers, which is placed in the broader context of Directive (EU) 2019/1937 and the standards arising from Article 10 of the European Convention on Human Rights, including related case law. Methodologically, the dissertation combines doctrinal and institutional analysis with comparative insights, particularly from Poland and France, and supplements them with early empirical observations. It focuses on the reporting process, the functioning of internal and external reporting channels, the role of designated and competent persons, and the area of compliance monitoring. A structured synthesis of legislative developments, legal doctrine, and case law complements theoretical findings with practical experience regarding the application of the new law. The dissertation also provides a comprehensive account of the case law of the European Court of Human Rights, which emphasizes the need for a sensitive balance between an individual's right to disclose serious matters of...; Whistleblowing, problémy a řešení Abstrakt Předmětem disertační práce je komplexní analýza právní úpravy ochrany oznamovatelů v České republice a na evropské úrovni, a to včetně teoretických a historických přesahů. Základním východiskem je zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů, který je zasazen do širších souvislostí směrnice (EU) 2019/1937 a standardů vyplývajících z čl. 10 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, včetně související judikatury. Metodologicky práce kombinuje doktrinální a institucionální analýzu s komparativními poznatky zejména z Polska a Francie a doplňuje je o raná empirická pozorování. Zaměřuje se na proces oznamování, fungování vnitřních a vnějších oznamovacích kanálů, na roli příslušných a pověřených osob či oblast kontroly plnění povinností. Strukturovaná syntéza legislativního vývoje, právní doktríny a judikatury doplňuje teoretické poznatky o praktické zkušenosti s aplikací nového zákona. Práce rovněž komplexně zpracovává judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ta zdůrazňuje nutnost citlivé rovnováhy mezi právem jednotlivce na vyjádření závažných skutečností ve veřejném zájmu a ochranou legitimních zájmů zaměstnavatelů a institucí. Česká právní úprava v tomto směru vykazuje riziko dvojkolejnosti ochrany, kdy se vedle sebe uplatňuje obecná úprava svobody projevu a... 2026-01-01T00:00:00Z