http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894 Faculty of Law 2026-06-12T09:00:41Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208425 Voda jako sdílený zdroj v mezinárodním právu Voda jako sdílený zdroj v mezinárodním právu Abstrakt Disertační práce se zabývá sdílenými sladkovodními zdroji z pohledu mezinárodního vodního práva. Zkoumá, jak toto odvětví mezinárodního práva zajišťuje jejich udržitelné a spravedlivé užívání v kontextu klimatické změny. Nejprve přibližuje zakotvení sdílených sladkovodních zdrojů v mezinárodním právu se zvláštním důrazem na zahrnutí dopadů klimatické změny. Analyzuje vybrané právní nástroje, zejména principy, mezinárodní smlouvy a soft law dokumenty mezinárodních organizací na globální i regionální úrovni. Poukazuje na mezery v mezinárodní úpravě a předkládá návrhy, jak tyto nástroje dále rozvíjet s cílem účinněji podporovat udržitelné užívání vodních zdrojů v kontextu klimatické změny. Práce se zaměřuje především na povrchové, podzemní a atmosférické vody, které jsou vzájemně propojené v rámci hydrologického cyklu. Soustředí se na vedoucí principy, jejich aplikaci a výklad s ohledem na to, do jaké míry dokážou podpořit spravedlivé a udržitelné užívání zdrojů. Věnuje se rozvíjející se smluvní praxi států sdílejících podzemní vody na regionální úrovni a sleduje jejich inspiraci soft law dokumenty. Dále rozebírá mezinárodněprávní režim atmosférické vody a předkládá tři možné koncepce jejího právního uchopení. Rozpracovává taktéž právní nástroje pro...; Water as a shared resource in international law Abstract The dissertation addresses shared freshwater resources from the perspective of international water law. It examines how this branch of international law ensures their sustainable and equitable utilization in the context of climate change. It first outlines the recognition of shared freshwater resources in international law, with particular emphasis on the inclusion of climate change impacts. It then analyses selected legal instruments, in particular principles, international treaties, and soft law documents of international organizations at both the global and regional levels. It identifies gaps in the international legal framework and suggests measures to enhance the effectiveness of existing instruments in promoting the sustainable use of freshwater resources under climate change The dissertation focuses primarily on surface, groundwater, and atmospheric water, which are interconnected within the hydrological cycle. It examines the leading principles, their application, and interpretation in terms of their capacity to sufficiently support sustainable and equitable resource use. It further considers the evolving treaty practice of states sharing groundwater at the regional level and its relationship to soft law documents. The study also discusses the... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208418 Historická podoba práva na válku z pohledu vybraných středověkých a raně novověkých filozofů Historická podoba práva na válku z pohledu vybraných středověkých a raně novověkých filozofů Abstrakt Práce pojednává o koncepci spravedlivé války se zaměřením na právo na zahájení války (ius ad bellum) ve středověké a raně novověké Evropě, přičemž srovnává pojetí vyobrazené ve filozofických dílech s právními dobovými dokumenty a s prameny poznání práva. Koncepce spravedlivé války je významným právním a filozofickým institutem, který stál v základech vzniku současného pojetí válečného práva a přispěl významným způsobem k vývoji mezinárodního práva veřejného. Práce poskytuje detailní analýzu a interpretaci relevantních pasáží děl Tomáše Akvinského a Huga Grotia, které se vztahují k institutu práva na válku. Zde jsou také vyzdviženy charakteristické prvky jednotlivých koncepcí, zejména za pomoci určení kritérií pro posuzování spravedlivého zahájení války. Důraz je kladem také na jednotlivá pojetí panovnické moci a začlenění pasáží do širšího kontextu děl obou autorů. Další část práce, která se zabývá posouzením dobových právních pramenů a pramenů poznání práva, vychází z analýzy a interpretace šesti kronik pokrývajících období od 6. do 15. století, dále 50 mezinárodních smluv či jiných listin z 13. až 15. století a 6 válečných manifestů z doby 15. až 17. století. U právních a historických pramenů jsou...; The Historical Form of the Right to War from the Perspective of Selected Medieval and Early Modern Philosophers Abstract The thesis discusses the concept of just war with a focus on the right to initiate war (ius ad bellum) in medieval and early modern Europe and compares the concept depicted in philosophical works with legal documents of the time and with sources of legal knowledge. The concept of just war is an important legal and philosophical institution that underlies the emergence of the contemporary concept of the law of war and has made a significant contribution to the development of public international law. This thesis provides a detailed analysis and interpretation of relevant passages in the works of Thomas Aquinas and Hugo Grotius that relate to the institution of the right to war. Here the distinctive elements of each conception are also highlighted, in particular by means of identifying the criteria for judging the justness of the commencement of war. Emphasis is also placed on individual conceptions of sovereign power and the integration of passages into the broader context of the works of both authors. The next part of the work, which examines historical legal sources and sources of legal knowledge, is based on the analysis and interpretation of six chronicles covering the period from the... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208353 Freedom of writing in France and Czechoslovakia during the second half of the 20th century: Comparative history perspectives Tento výzkum nabízí srovnávací analýzu francouzského a československého právního řádu v oblasti literární svobody během studené války a zpochybňuje základy, které odlišují právní stát od autoritářského režimu při konfrontaci s výrazně politickou otázkou. Studie využívá dvoudílný přístup. První část, která má charakter událostní, identifikuje okamžiky konvergence mezi oběma právními systémy. Začína osvobozením v roce 1944, obdobím, kdy Francie a Československo sdílely institucionální rekonstrukci poznačenou čistkami a novou definicí občanských svobod. Analýza pokračuje liberalizací šedesátých let, která vyvrcholila událostmi května a června 1968 ve Francii a Pražským jarem v Československu, dvěma hnutími současně zpochybňujícími omezení uložená na intelektuální a umělecké vyjádření. Tato sekvence končí právní harmonizací devadesátých let na československém území po sametové revoluci, kdy se tyto systémy sbližovaly směrem k západním demokratickým standardům. Nad rámec těchto konvergencí studie zkoumá národní specifika a jejich dopad na právní vývoj literární svobody. Alžírská válka ve Francii a československá normalizace po roce 1968 představují dva odlišné kontexty, které odhalují, jak každý právní řád reaguje na vlastní politické krize buď instrumentalizací, nebo ochranou literární svobody projevu.... 2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/208331 Neúčinná právní jednání v insolvenčním řízení Předkládaná rigorózní práce se zabývá právním institutem neúčinnosti právních jednání v insolvenčním řízení, jak je upraven v IZ, a klade si za cíl posoudit, zda jeho účinná právní úprava poskytuje dostatečnou a efektivní ochranu věřitelům dlužníka. Současně, resp. v souvislosti s tímto cílem se práce zaměřuje na identifikaci sporných výkladových otázek a jejich řešení prostřednictvím návrhu de lege ferenda směřujících k odstranění zjištěných nedostatků. Práce nejprve systematicky vymezuje teoretická východiska institutu neúčinnosti právních jednání a jeho normativní autonomii vůči právní úpravě obsažené v OZ. Kriticky poukazuje na terminologickou nejednotnost právní úpravy, zejména přetrvávající užití pojmu "právní úkon", a dále na víceznačné používání pojmu "neúčinnost". Následně analyzuje základní skutkovou podstatu neúčinnosti a jednotlivé zvláštní skutkové podstaty, a to konkrétně právní jednání bez přiměřeného protiplnění, zvýhodňující právní jednání a úmyslně zkracující právní jednání. Pozornost je věnována zejména interpretaci pojmu přiměřenosti protiplnění, okamžiku posuzování úpadku dlužníka, výkladu pojmu "učiněno", otázce částečné neúčinnosti a rozsahu vyvratitelných domněnek. Samostatná část práce se věnuje procesním aspektům neúčinnosti právních jednání, konkrétně odpůrčí žalobou,...; This thesis examines the legal concept of the ineffectiveness of legal acts in insolvency proceedings, as regulated by the Insolvency Act, and aims to assess whether its current legal framework provides sufficient and effective protection to the debtor's creditors. At the same time, it identifies contentious issues of interpretation and proposes de lege ferenda solutions aimed at eliminating the identified shortcomings. The thesis first systematically defines the theoretical foundations of the doctrine of ineffectiveness of legal acts and its normative autonomy in relation to the legal regulation contained in the Civil Code. It critically highlights the terminological inconsistency of the legislation, in particular the continued use of the term "legal act", as well as the ambiguity of the concept of "ineffectiveness". It then analyses the general and specific grounds of ineffectiveness, namely legal acts without adequate consideration, preferential legal acts, and intentionally prejudicial legal acts, including related interpretative issues. A separate part of the thesis deals with procedural aspects, in particular avoidance actions and the position of the insolvency administrator, the creditors'committee, and creditors in incidental proceedings. Particular attention is paid to the conflict between... 2026-01-01T00:00:00Z