Volume 2015 http://hdl.handle.net/20.500.11956/96251 2026-04-17T04:48:33Z 2026-04-17T04:48:33Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97379 2024-08-09T12:09:45Z 2015-01-01T00:00:00Z

Decasia; Kritické rozhledy; ;

2015-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97197 2024-08-09T12:09:45Z 2015-01-01T00:00:00Z

Vortage passieren lassen: Skizzen zu Transfers zwischen Ort und Zeitbezug in Uwe Johnsons Jahrestagen in Hinsicht auf Prag; Letting Preceding Days Pass: Sketches on the Transfers between Locality and Time-Anchoring in Uwe Johnson’s Anniversaries — with Regard to Prague; Míjející dopoledne: črty k přechodům mezi lokalitou a časovou vázaností v Jahrestage Uweho Johnsona — s ohledem na Prahu; ; ; The paper concentrates on selected passages from Uwe Johnsonʼs opus magnum, Jahrestage (Anniversaries), in which the Prague Spring and the events of 1968 play a key role, and develops some ideas on how narrations of history and critique of language can jointly (as a translation of sorts) be understood as a critical approach to what is taken to be the present and the reality of the past. It is argued that Hannah Arendtʼs notion of the unpredictability of the future and of the event variously influenced the modalities of narration as employed by Johnson. The central issue of Jacques Derridaʼs Prague lecture on how a city determines ‘our’ modes of (self-)preception and how a location can be grasped and ‘dated’ in writing is put to use in order to develop a singular perspective on some neglected aspects in Johnsonʼs work. Johnson’s novel and its commentaries nils plath 179 form a diverse reflection on time, reality, and the media which can affirm its contemporaneity when understood as exemplary in contesting, by the voice of literature, the functionalization of history and its narrative.; Článek probírá vybrané pasáže z hlavního díla Uweho Johnsona Jahrestage, v němž významnou roli hrají události „pražského jara“ v roce 1968, a zamýšlí se nad možností chápat historická vyprávění a kritiku jazyka společně (v překladu sui generis) jako kritický vztah k takzvané současnosti a k realitě minulosti. Článek ukazuje, jak jsou způsoby vyprávění, jichž Johnson využívá, ovlivněny pojetím nepředvídatelné budoucnosti a události u H. Arendtové. Klíčové téma pražské přednášky Jacquesa Derridy — jak město determinuje „naše“ vnímání a sebevědomí a jak lze při psaní uchopit a „časovat“ lokalitu — tu je využito k získání přístupu k některým opomíjeným aspektům Johnsonova díla. Johnsonů román a komentáře k němu podávají vnitřně rozmanitou reflexi o čase, skutečnosti a médiích, reflexi, která osvědčí svou současnou platnost, pokud ji vnímáme jako exemplární, hlasem literatury přednesené zpochybnění funkčního přístupu k dějinám a vyprávění o nich.

2015-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97146 2024-08-09T12:08:41Z 2015-01-01T00:00:00Z

Reading the Body: Corporeal Imagery, Language, and Identity in Ivan Blatný’s Pomocná škola Bixley; ; ; The present study examines the manner in which Ivan Blatný approaches three interrelated themes — identity, language, and the human body — throughout Pomocná škola Bixley, his last verse collection. I argue that as Blatný grappled with the decline of his mental and physical strength, these themes merged in his writing. Through a series of critical readings I demonstrate the way Blatný treats poetic ability and fractured identity in terms of mastery over broken language and body. The poet splits his lyrical “I” in numerous ways, making his poems more self-aware and self-deprecating than before. There is also a tension between the joy that language brings him and his being powerless to comprehend it. The use of body imagery (arteries, bones, etc.) repeatedly accentuates this correlation, intermingling as it does with reflections on the perplexing nature of writing. By equating the failure to comprehend the human body with the incapacity to explain his own language, Blatný transforms these twin issues into a struggle to understand the person(s) he has become. This expanded thematic unity provides an approach which allows us to understand Pomocná škola Bixley as a cohesive collection, complete with an interconnected system of metaphors and imagery, rather than the disorganized mass it may appear to be at first reading.; Článek se věnuje otázce, jakým způsobem přistupuje Ivan Blatný k trojici navzájem propojených témat — identitě, jazyku a lidskému tělu — ve své poslední sbírce Pomocná škola Bixley. Při zápase s úpadkem duševních a tělesných sil se Blatnému tato témata v jeho psaní spojila. Kritickým čtením předvádím Blatného pojetí básnických schopností a roztříštěné identity prizmatem vlády nad rozbitým jazykem a tělem. Básník různými způsoby štěpí své lyrické já, čímž zvyšuje sebereflexivitu a sebeironii básní, jež navíc vykazují napětí mezi radostí, již mu jazyk přináší, a jeho neschopností jazyku porozumět. Tato korelace je opakovaně zdůrazněna využitím obrazů tělesnosti (cév, kostí atd.), jež se proplétají s úvahami o matoucí povaze psaní. Ztotožněním nepochopitelnosti lidského těla s nevysvětlitelností vlastního jazyka Blatný oba problémy proměňuje v zápas o pochopení té osoby či osob, jimiž se stal. Tato rozšířená básnická jednota rýsuje přístup, který nám umožňuje vnímat Pomocnou školu Bixley jako soudržnou sbírku s vnitřně propojeným systémem metafor a obrazů a nikoli jako dezorganizovanou masu, jak se při prvním čtení může jevit.

2015-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/97155 2024-08-09T12:08:41Z 2015-01-01T00:00:00Z

Denkbilder des kulturellen Gedächtnisses Tschechische Lesebuchtexte aus Remarques Im Westen nichts Neues; Denkbilder of Cultural Memory: Remarque’s All Quiet on the Western Front as Anthologized in Czech School Textbooks; ; ; This article presents a research project on the history of mentalities in Czech culture of the 20th and the beginning of the 21st century. The project analyses textbooks for the teaching of Czech literature for secondary schools. It focuses in particular on the excerpts from the literary works and analyses their potential for the learners to acquire cultural and historical knowledge as well as personal skills. These excerpts are conceptualized here as Denkbilder, a term that has been used repeatedly in German literature studies recently to define short prose texts that stimulate imagination as well as reflection. Responding to the high number of literary works from world literature in the Czech textbooks analysed for the project, this article addresses the contrasting presentations of one classic of German literature, Erich Maria Remarque’s 1929 novel All Quiet on the Western Front (Im Westen nichts Neues). It illustrates how a single literary work can be presented in different ways in literature textbooks, offering the learners different approaches for relating to the text and activating their cognitive and imaginative resources.

2015-01-01T00:00:00Z