Issue 2 http://hdl.handle.net/20.500.11956/96164 2026-04-03T23:24:40Z 2026-04-03T23:24:40Z Kovář, Martin http://hdl.handle.net/20.500.11956/97449 2021-11-19T15:12:50Z 2017-01-01T00:00:00Z

Nad osmnáctým číslem časopisu Dvacáté století — The Twentieth Century Kovář, Martin

2017-01-01T00:00:00Z Byrappa, Ramachandra http://hdl.handle.net/20.500.11956/97451 2021-11-19T15:12:50Z 2017-01-01T00:00:00Z

Comparing Immanuel Wallerstein’s critique of the BRICS with that of the creation of the United Nations Byrappa, Ramachandra Na základě politických a ekonomických výkyvů od Brazílie po Rusko vznikla domněnka, že organizace BRICS ztrácí na rychlosti, či dokonce zcela ustane ve své činnosti. Tato skutečnost je zdůvodňována jako známka toho, že lídr BRICS — Čína — je mnohem více zaměstnán domácími problémy, jež musí urgentně vyřešit, spíše než bezprostřední kolaps BRICS. Přesto je ale otázka překvapení hlavním prostředkem útoku známých marxistů/trockistů jako Immanuel Wallerstein. V jeho krátkém článku se opakují zcela stejné pohledy jak pro finanční svět, tak pro akciové podvodníky. Všechny jeho domněnky ale selhávají při pohledu na podmínky, v nichž byl současný mezinárodní systém vytvořen.; Studium; With political and economic upheavals from Brazil to Russia, there is a sense that the BRICS initiativehas lost speed, grounded to a halt.24 This in turn is interpreted as a sign that China is more preoccupiedwith problems at home that need to be urgently resolved,25 meaning imminent collapse ofBRICS. Surprising, however, is the frontal attack angled by notorious Marxists/Trotskyists like ImmanuelWallerstein. In his short article26 he echoes exactly the same views as the world of financeand stock jugglers. All his suppositions fail to take into account the conditions in which the currentinternational regime was created in.

2017-01-01T00:00:00Z Šmigol, Ondřej http://hdl.handle.net/20.500.11956/97437 2021-11-19T15:12:50Z 2017-01-01T00:00:00Z

„Politická žena“ premiéra. Vztah Harolda Wilsona a Marcii Williamsové Šmigol, Ondřej Marcia Williamsová, později známá jako lady Falkenderová, byla klíčovou poradkyní britského premiéraHarolda Wilsona. Začínala u něj jako sekretářka, postupně se vypracovala na jeho hlavní spolupracovnici.Během své kariéry byla pozitivním i negativním vlivem na předsedu vlády. PomohlaWilsonovi se stát lídrem Labouristické strany a poté premiérem, byla mu věrnou rádkyní a ředitelkoujeho kanceláře. Její osobnost však vedla k tomu, že se časem stala spíše přítěží. Zvláště běhemdruhé vlády Harolda Wilsona, kdy se stala centrem několika skandálů, které poškodily jak její pověst,tak premiérův odkaz. Lady Falkenderová tak zůstává velmi kontroverzní osobou britských politickýchdějin.; Marcia Williams, later known as lady Falkender, was a key adviser to the British Prime Minister Harold Wilson. She began working for him as a secretary and over time became his main associate. During her career when she was both a positive and a negative influence on the Prime Minister. She helped Wilson to become the Labour Party leader and the Prime Minister, she was a loyal counsel and manager of his office. Her personality led to the fact, that over time she became a liability. Especially during second Wilson’s term in office, when she became a centre of several scandals, which damaged her reputation and Prime Minister’s legacy. Lady Falkender therefore remains a controversial individual of the British political history.

2017-01-01T00:00:00Z Šubrt, Martin http://hdl.handle.net/20.500.11956/97446 2021-11-19T15:12:50Z 2017-01-01T00:00:00Z

Velká Británie a Kanada od Westminsterského statutu k Ogdensburgské smlouvě Šubrt, Martin Studie se zaměřuje na analýzu vývoje zahraničněpolitických vztahů mezi Velkou Británií a Kanadouod přijetí Westminsterského statutu v obou zemích roku 1931 do uzavření obranné smlouvy meziKanadou a Spojenými státy americkými v Ogdensburgu v srpnu roku 1940. Studie zkoumá přístupobou zemí ke klíčovým událostem zvoleného období: Velká hospodářská krize, imperiální ekonomickákonference v Ottawě v roce 1932, imperiální konference v Londýně roku 1937 a hrozby váleč-ného střetu ve světě. Když v září 1939 vypukla druhá světová válka, vstoupila do ní Kanada po bokusvé mateřské země. Rychlé změny měly však za následek přibližování Kanady ke Spojeným státůmamerickým v ekonomické i vojenské oblasti.; This article analyses the development of political relations between Great Britain and Canada in the era between the Statute of Westminster in both countries (1931) and the signing of the defensive agreement in Ogdensburg between Canada and the United States of America (August 1940). The article discusses the attitude of both countries to the key events and developments of the period: the Great Depression, the Imperial Economic Conference in Ottawa (1932), the Imperial Conference in London (1937) and the threat of another world war. When the Second World War started in September 1939, Canada joined the war on the side of its mother country. The rapid changes, however, had made Canada move closer to the United States of America in the economic and military spheres.

2017-01-01T00:00:00Z