Theses http://hdl.handle.net/20.500.11956/1928 2026-06-30T00:05:31Z 2026-06-30T00:05:31Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/209675 2026-06-29T09:27:05Z 2026-01-01T00:00:00Z

Modální ontologický důkaz Boží existence Alvina Plantingy This bachelor's thesis presents an exposition of the modal ontological argument for the existence of God as formulated by Alvin Plantinga in his book The Nature of Necessity from 1974. The thesis first outlines Plantinga's motivation for developing this argument and adresses the conceptual and logical apparatus of modal logic as a prerequisite for understanding the modal ontological argument. It also presents the original ontological argument for the existence of God by Saint Anselm of Canterbury, on which Plantinga draws. The thesis then analyses the individual premises both of Anselm's argument and of Plantinga's modal version, and engages with some of the principal objections raised against them.; Tato bakalářská práce předkládá výklad modálního ontologického důkazu Boží existence, jak jej formuloval Alvin Plantinga ve své knize The Nature of Necessity z roku 1974. Práce nejprve nastiňuje Plantingovu motivaci k tvorbě tohoto důkazu a zabývá se pojmovým a logickým aparátem modální logiky jakožto předpokladem pro pochopení modálního ontologického důkazu. V této práci je představen i původní ontologický důkaz Boží existence svatého Anselma z Canterbury, z něhož Plantinga vychází. Práce dále analyzuje jednotlivé premisy jednak Anselmova důkazu, jednak Plantingovy modální verze, a vyrovnává se s některými námitkami.

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/209672 2026-06-29T09:26:07Z 2026-01-01T00:00:00Z

Argument tělesné autonomie v diskusi o přípustnosti eutanazie The Argument for Bodily Autonomy in the Debate on the Legality of Euthanasia This bachelor's thesis analyzes the argument for bodily autonomy within the context of the current debate on the permissibility of euthanasia. In its introductory sections, the text examines the philosophical roots of the concept of autonomy in the works of John Locke, Immanuel Kant, and John Stuart Mill, which form the theoretical foundation for the modern conception of individual freedom. The thesis traces the transformation of the doctor-patient relationship, critically reflecting on the shift away from traditional medical paternalism toward an emphasis on patient self-determination. At the core of the text is an evaluation of bodily autonomy as a normative argument for the legalization of assisted dying, as well as an analysis of its limitations in clinical practice. Attention is given to situations where decision-making freedom is impaired by pain, as well as to the impact of euthanasia on the moral integrity of the medical profession. An important part of the work is the presentation of palliative care as an alternative that protects human dignity without the need to end life. The concluding section contrasts the secular conception of autonomy with the theological-ethical view of human life as a gift and assesses the...; Tato bakalářská práce se zabývá analýzou argumentu tělesné autonomie v rámci současné diskuse o přípustnosti eutanazie. V úvodních částech text zkoumá filosofické kořeny konceptu autonomie u Johna Locka, Immanuela Kanta a Johna Stuarta Milla, které tvoří teoretický základ pro moderní pojetí svobody jednotlivce. Práce sleduje proměnu vztahu lékaře a pacienta, přičemž kriticky reflektuje ústup od tradičního lékařského paternalismu směrem k důrazu na pacientovo sebeurčení. Jádrem textu je zhodnocení tělesné autonomie jako normativního argumentu pro legalizaci asistované smrti, ale také analýza jeho limitů v klinické praxi. Pozornost je věnována situacím, kdy je svoboda rozhodování oslabena bolestí, a také dopadům eutanazie na mravní integritu lékařského povolání. Důležitou součástí práce je představení paliativní péče jako alternativy, která chrání lidskou důstojnost bez nutnosti ukončení života. Závěrečná část konfrontuje sekulární pojetí autonomie s teologicko-etickým pohledem na lidský život jako dar a hodnotí, do jaké míry je argument tělesné autonomie v obhajobě eutanazie skutečně přesvědčivý.

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/209666 2026-06-29T09:24:09Z 2026-01-01T00:00:00Z

Výchova, svoboda a morálka u J.J. Rousseaua a I. Kanta This bachelor thesis deals with the relationship between education, freedom, and morality in the thought of Jean-Jacques Rousseau and Immanuel Kant. Its aim is to compare how both thinkers understand the possibility of educating a free and moral human being. The thesis is divided into three chapters. The first chapter focuses on Rousseau's concept of natural education, negative education, and the law of necessity. The second chapter analyses Kant's concept of education as a process of discipline, cultivation, civilization, and moralization, whose aim is to lead a human being to autonomy and to acting from duty. The final chapter compares the concepts of both thinkers with regard to the role of the educator, the concept of freedom, and the origin of moral orientation. The result of the comparison leads to the conclusion that, for both thinkers, education toward freedom is connected with the tension between guidance and self-determination.; Tato bakalářská práce se zabývá vztahem výchovy, svobody a morálky u Jeana-Jacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Jejím cílem je porovnat, jak oba myslitelé chápou možnost výchovy ke svobodnému a mravnímu člověku. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje Rousseauovu pojetí přirozené výchovy, negativní výchovy a zákona nutnosti. Druhá kapitola rozebírá Kantovo pojetí výchovy jako procesu disciplinace, kultivace, civilizace a moralizace, jehož cílem je dovést člověka k autonomii a k jednání z povinnosti. Poslední kapitola koncepce obou myslitelů srovnává s ohledem na roli vychovatele, pojetí svobody a počátek morální orientace. Výsledkem srovnání je závěr, že výchova ke svobodě je u obou myslitelů spojena s napětím mezi vedením a sebeurčením.

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/209660 2026-06-29T09:22:09Z 2026-01-01T00:00:00Z

Obec a přirozenost člověka v Aristotelově Politice This bachelor's thesis examines the relation between the polis and human nature in Aristotle's Politics. Its aim is to show how Aristotle understands the polis in connection with human nature, ethics and politics. The thesis first discusses the main foundations of Aristotle's political thought, especially his conception of nature and teleology, the internal connection between ethics and politics, and the place of the Politics within his practical philosophy. It then turns to the human being naturally political, the significance of logos, and the natural relations from which human community arises. The following part deals with the origin and character of the polis, political care for citizens, and the importance of friendship for the unity of the polis. The final part focuses on the concept of the citizen, the relation between citizen and the constitution, the distinction between the virtue of the citizen and the virtue of the good human, and Aristotle's evaluation of political regimes. The thesis therefore shows that Aristotle's political philosophy is closely connected with his anthropology, ethics, and teleological conception of nature. Keywords Aristotle, Politics, polis, logos, human nature, citizen, constitution, virtue, friendship; Bakalářská práce se zabývá vztahem mezi obcí a přirozeností člověka v Aristotelově spise Politika. Jejím cílem je ukázat, jak Aristotelés spojuje výklad obce s pojetím lidské přirozenosti, etiky a politiky. Práce nejprve vykládá základní východiska Aristotelova politického myšlení, zejména pojetí přírody a teleologie, vnitřní spojení etiky a politiky a postavení spisu Politika v rámci Aristotelovy praktické filosofie. Poté se soustředí na člověka jako přirozeně politickou bytost, na význam logu a na přirozené vztahy, z nichž lidské společenství vyrůstá. Další část je věnována vzniku a povaze obce, výchově občanů a významu přátelství pro soudržnost polis. Závěrečná část práce se zaměřuje na pojem občana, vztah občana k ústavě, rozdíl mezi ctností občana a ctností dobrého člověka a na Aristotelovo hodnocení politických zřízení. Práce tak ukazuje, že Aristotelova politická filosofie je úzce spojena s jeho antropologií, etikou a teleologickým pojetím přírody. Klíčová slova Aristotelés, Politika, polis, logos, přirozenost člověka, občan, ústava, ctnost, přátelství

2026-01-01T00:00:00Z