Habilitations http://hdl.handle.net/20.500.11956/1927 2026-04-04T01:07:57Z 2026-04-04T01:07:57Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/199303 2025-06-25T01:03:15Z

Podoby ve vztahu ke zvířatům v teologii a filozofii

http://hdl.handle.net/20.500.11956/197672 2025-05-06T13:14:56Z

O třech boháčích: svět fiktivních minipříběhů a realita života. Rétorické, sociální a ekonomické aspekty Ježíšových podobenství v Lukášově evangeliu. Práce s názvem O třech boháčích: svět fiktivních minipříběhů a realita života. Rétorické, sociální a ekonomické aspekty Ježíšových podobenství v Lukášově evangeliu pojednává problematiku tří Lukášových podobenství ze dvou rétorických jednotek a zaměřuje se na tři fiktivní mininarativy (Luke 12,16-21; 16,1-8 a 16,19-31) optikou socio-rétorické kritiky, sociální paměti a socio-vědecké kritiky, jakož i narativní kritiky. Analýzy se zaměřují na žánr „podobenství“, který interpretuje z pozic teorie metafory, významové polyvalence a možného „otevřeného zakončení“. Analýzy se zaměřují také na politické a ekonomické poměry za doby vlády Herodovců, zvláště na agrární a daňovou realitu světa podobenství. Komparovány jsou texty z prostředí raného judaismu, řecké a římské literatury, jimiž mohla být utvářena oralita a intertextualita Lukášovy doby. Práce má rovněž výrazné hermeneutické zacílení.; The work The Three Rich Men: The World of Fictional Mini-stories and the Reality of Life. Rhetorical, Social, and Economic Aspects of Jesus' Parables in the Gospel of Luke discusses the three parables of Luke from two rhetorical units and focuses on the three fictional mini-narratives (Luke 12:16-21; 16:1-8 and 16:19-31) through the lenses of socio-rhetorical criticism, social memory and social scientific criticism, and narrative criticism. The analysis focuses on the "parable" genre, which he interprets in terms of metaphor theory, semantic polyvalence, and possibly an "open-ended" conclusion. The studies also focus on the political and economic conditions during the reign of the Herodian dynasty, particularly the agricultural and taxation realities of the world of the parables. Texts from the milieu of early Judaism, Greek and Roman literature are compared, which may have shaped the orality and intertextuality of Luke's time. The work also has a considerable hermeneutical focus.

http://hdl.handle.net/20.500.11956/192403 2025-05-06T13:14:57Z 2022-12-01T00:00:00Z

Svoboda z dialogu. Dílo Radima Palouše v rozhovoru s vybranými filosofy a teology výchovy Práce se zabývá filosofií výchovy a teologií výchovy. Soustředí se na pojetí svobody v díle Radima Palouše v dialogu s filosofií výchovy a teologií výchovy čtyř myslitelů 20. století, kteří promýšleli svobodná umění. Jsou jimi: Jacques Maritain, Josef Pieper, James Vincent Schall a Stratford Caldecott. Práce obsahuje také souhrnnou bibliografii Radima Palouše.; The thesis deals with the philosophy of education and the theology of education. It focuses on the notion of freedom in the work of Radim Palouš in dialogue with the philosophy of education and the theology of education of four 20th century thinkers who thought about the liberal arts. They are: Jacques Maritain, Joseph Pieper, James Vincent Schall and Stratford Caldecott. The work also includes a comprehensive bibliography by Radim Palouš.

2022-12-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/192402 2025-05-06T13:14:58Z 2022-12-31T00:00:00Z

Československo a Svatý stolec II/2.1. Krize z Římem - fenomén státní tradice? : Československá problematika let 1919-1928 v materiálech Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti. Svazek se věnuje činnosti vatikánské Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti, která měla na starosti zahraniční vztahy. Zejména se soustředí na záležitosti vztahů s Československem v prvním desetiletí existence republiky, rovněž obsahuje kontextově zajímavou kapitolu věnovanou jugoslávsko-vatikánským vztahům. Nejvíce prostoru je věnováno nejvýznamnější události této periody, československo-vatikánské krizi z období let 1925-1928, která byla ukončena uzavřením modu vivendi.; The volume is dedicated to the activities of the Vatican Congregation for Extraordinary Ecclesiastical Affairs, which was in charge of foreign relations. In particular, it focuses on matters of relations with Czechoslovakia in the first decade of the republic's existence, and also contains a contextually interesting chapter devoted to Yugoslav-Vatican relations. The most space is devoted to the most significant event of this period, the Czechoslovak-Vatican crisis of 1925-1928, which ended with the conclusion of the modus vivendi.

2022-12-31T00:00:00Z