Kvalifikační práceTheseshttp://hdl.handle.net/20.500.11956/19182026-03-15T12:06:34Z2026-03-15T12:06:34ZGovernance Legitimacy in the Oligarchized Settings: The Case of Bulgariahttp://hdl.handle.net/20.500.11956/2074322026-03-13T02:00:52Z2026-01-01T00:00:00ZGovernance Legitimacy in the Oligarchized Settings: The Case of Bulgaria
Over the past decade, concerns about a crisis of democratic legitimacy have become central in political science scholarship, often linked to the rise of populism, governance transformation, and declining trust in political institutions. This dissertation contributes to these debates by examining how political legitimacy is constructed in contemporary democracies. It conceptualizes legitimacy as a relational, subjective, and processual phenomenon that is continuously produced through practices of legitimation and delegitimation. It argues that these processes are embedded in the social practice of storytelling, through which narratives structure collective understanding of political reality. Particular attention is paid to the role of metaphors in reinforcing certain interpretations and shaping the prominence of specific narratives. Empirically, the dissertation analyses the Bulgarian socio-political situation during the protests of 2020-2021, focusing on mainstream news media. Based on a quali-quantitative analysis, the study reveals widespread perceptions of governance (il)legitimacy that extend beyond specific governments to politic as a whole. Three interrelated narratives - violated democracy, crisis, and left-behindness - structured this delegitimation, with democratic principles serving as the primary...; V uplynulém desetiletí se obavy z krize demokratické legitimity staly jedním z ústředních témat politologického výzkumu, často spojovaným se vzestupem populismu, proměnami způsobu vládnutí (governance) a klesající důvěrou v politické instituce. Tato disertační práce přispívá k těmto debatám, když se věnuje tomu, jak je politická legitimita konstruována. Legitimitu vnímá jako relační, subjektivní a procesní fenomén, přičemž legitimita je vytvářena skrze procesy legitimizace a delegitimizace. Práce vychází z předpokladu, že tyto procesy jsou zakotveny v sociální praxi vyprávění, jejímž prostřednictvím je kolektivní porozumění politické reality utvářeno. Zvláštní pozornost je přitom věnována roli metafor, které přispívají k upevnění některých představ (o politice) a ovlivňují prosazení konkrétních narativů ve veřejné debatě. Empirická část disertace se zaměřuje na bulharskou společensko-politickou situaci během protestů v letech 2020-2021 a analyzuje, jak o ní informovala hlavní zpravodajská média. Analýza ukazuje, že způsob, jakým je země řízena, byl napříč vnímám jako nelegitimní - a to nejen ve vztahu ke konkrétní vládě, nýbrž k politice jako celku. Tento pohled se formoval prostřednictvím tří vzájemně propojených narativů: narušené demokracie, krize a zaostávání. Demokratické principy přitom sloužily jako...
2026-01-01T00:00:00ZKieltolaki: Finská prohibice 1919-1932http://hdl.handle.net/20.500.11956/2074252026-03-12T02:20:20Z2026-01-01T00:00:00ZKieltolaki: Finská prohibice 1919-1932
2026-01-01T00:00:00ZWho intends to participate in the European Citizens' Initiative? Analyzing socioeconomic disparities and their implications for democracy in the European Unionhttp://hdl.handle.net/20.500.11956/2074122026-03-08T02:10:22Z2025-01-01T00:00:00ZWho intends to participate in the European Citizens' Initiative? Analyzing socioeconomic disparities and their implications for democracy in the European Union
Tato práce zkoumá, kdo má v úmyslu účastnit se evropské občanské iniciativy (ECI), a analyzuje, co tyto rozdíly znamenají pro demokratickou legitimitu tohoto nástroje a pro demokracii v Evropské unii (EU). ECI byla zavedena s cílem posílit participativní demokracii a její legitimita spočívá v inkluzivitě. O faktorech na individuální úrovni, které ovlivňují ochotu občanů zapojit se do této iniciativy, však není mnoho známo. Na základě modelu občanského dobrovolnictví a literatury o digitální a demokratické propasti se tato práce zabývá touto mezerou a zaměřuje se na socioekonomický status a politické využívání internetu jako klíčové prediktory záměru účastnit se v kontextu ECI. Práce využívá kvantitativní průřezový výzkumný design s využitím dat Eurobarometru 96.3. Zkoumá souvislosti mezi prediktory a záměrem účastnit se pomocí ordinální logistické regrese a průměrných marginálních efektů, přičemž kontroluje relevantní demografické a postojové faktory. Výsledky ukazují, že záměr účastnit se ECI je celkově nízký a soustředí se mezi občany s vyšším vzděláním, silnější finanční situací a větším politickým využíváním internetu. Mezi kontrolními proměnnými jsou s vyšším záměrem účastnit se významně spojeny také vyšší politický zájem, pozitivní vnímání EU a mladší věk, i když jsou pro analýzu méně...
2025-01-01T00:00:00ZPresidential Priorities and Policy Continuity in U.S. Space Strategy: A Study of the Moon to Mars Initiative (2004-2024)http://hdl.handle.net/20.500.11956/2074112026-03-08T02:00:42Z2025-01-01T00:00:00ZPresidential Priorities and Policy Continuity in U.S. Space Strategy: A Study of the Moon to Mars Initiative (2004-2024)
2025-01-01T00:00:00Z