<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<title>Kvalifikační práce</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/1918" rel="alternate"/>
<subtitle>Theses</subtitle>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1918</id>
<updated>2026-04-11T18:11:42Z</updated>
<dc:date>2026-04-11T18:11:42Z</dc:date>
<entry>
<title>The Digital Literacy of Adolescents</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/207705" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/207705</id>
<updated>2026-04-11T01:16:28Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">The Digital Literacy of Adolescents
CZ: Za posledních třicet let se internet stal ústřední součástí života dospívajících v Evropě. Nabízí příležitosti k učení a participaci, ale zároveň je vystavuje rizikům, jako je škodlivý online obsah a kybernenávist. Aby mohli adolescenti využívat online příležitosti a zároveň tato rizika minimalizovat, potřebují dostatečnou digitální gramotnost, chápanou jako soubor dovedností a znalostí potřebných pro efektivní fungování v digitálním prostředí. Vyšší úroveň digitální gramotnosti je však zároveň spojena s širší a častější online aktivitou, která může zvyšovat pravděpodobnost vystavení rizikům. Většina dosavadních studií přistupuje k digitální gramotnosti jako k jednotnému celku a opírá se o průřezové výzkumy, což omezuje poznání jejích různých dimenzí a vývoje v čase. Tato disertační práce reaguje na uvedené mezery prostřednictvím tří empirických studií vycházejících z teoretického modelu ySKILLS a zaměřuje se na dvě hlavní výzkumné otázky: (RQ1) Jaký je vztah mezi digitální gramotností adolescentů a rodičovskou mediací? (RQ2) Jak souvisí digitální gramotnost adolescentů se záměrným a nezáměrným vystavením se online rizikům? Studie 1 (Journal of Medical Internet Research) využila třívlnná panelová data z České republiky (N = 2 500) a zkoumala vztah mezi rodičovskou e-health mediací a e-health gramotností...; CZ: Za posledních třicet let se internet stal ústřední součástí života dospívajících v Evropě. Nabízí příležitosti k učení a participaci, ale zároveň je vystavuje rizikům, jako je škodlivý online obsah a kybernenávist. Aby mohli adolescenti využívat online příležitosti a zároveň tato rizika minimalizovat, potřebují dostatečnou digitální gramotnost, chápanou jako soubor dovedností a znalostí potřebných pro efektivní fungování v digitálním prostředí. Vyšší úroveň digitální gramotnosti je však zároveň spojena s širší a častější online aktivitou, která může zvyšovat pravděpodobnost vystavení rizikům. Většina dosavadních studií přistupuje k digitální gramotnosti jako k jednotnému celku a opírá se o průřezové výzkumy, což omezuje poznání jejích různých dimenzí a vývoje v čase. Tato disertační práce reaguje na uvedené mezery prostřednictvím tří empirických studií vycházejících z teoretického modelu ySKILLS a zaměřuje se na dvě hlavní výzkumné otázky: (RQ1) Jaký je vztah mezi digitální gramotností adolescentů a rodičovskou mediací? (RQ2) Jak souvisí digitální gramotnost adolescentů se záměrným a nezáměrným vystavením se online rizikům? Studie 1 (Journal of Medical Internet Research) využila třívlnná panelová data z České republiky (N = 2 500) a zkoumala vztah mezi rodičovskou e-health mediací a e-health gramotností...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Probleme der Radikalisierung des politischen Konservatismus in Europa zu Beginn des 20. Jahrhunderts: Eine vergleichende Analyse der rechten Parteien Russlands und Deutschlands</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/207683" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/207683</id>
<updated>2026-04-09T01:13:22Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Probleme der Radikalisierung des politischen Konservatismus in Europa zu Beginn des 20. Jahrhunderts: Eine vergleichende Analyse der rechten Parteien Russlands und Deutschlands
Die Dissertation untersucht die Transformation des politischen Konservatismus in Russland und Deutschland während des Ersten Weltkriegs und der Revolutionen. Ziel ist es, Strategien und ideologische Veränderungen in den konservativen Parteien beider Länder aufzuzeigen und deren Einfluss auf politische Prozesse zu bewerten. Die Arbeit verwendet einen komparativen Ansatz und Diskursanalyse von Parteidokumenten, Zeitungen, Memoiren und offiziellen Quellen. Sie zeigt, dass sich sowohl der russische als auch der deutsche Konservatismus von einer traditionellen und regierungsnahen Orientierung lösten und zunehmend nationalistische, antidemokratische und antisemitische Positionen einnahmen. Der deutsche Konservatismus passte sich teilweise an parlamentarische Bedingungen an, während der russische durch innere Widersprüche und die Bindung an die Monarchie blockiert blieb. Die Ergebnisse tragen zu einem besseren Verständnis der Radikalisierung konservativer Bewegungen und der Entstehung rechter Massenbewegungen im 20. Jahrhundert bei.; Disertační práce se zabývá transformací politického konzervatismu v Rusku a Německu v době první světové války a revolucí. Cílem je ukázat strategie a ideologické změny konzervativních stran obou zemí a zhodnotit jejich vliv na politické procesy. Práce využívá komparativní přístup a diskurzní analýzu stranických dokumentů, tisku, memoárů a oficiálních materiálů. Bylo zjištěno, že ruský i německý konzervatismus se odklonily od tradiční a pro-vládní orientace a přijaly nacionalistické, antidemokratické a antisemitské postoje. Německý konzervatismus se dokázal částečně přizpůsobit parlamentním podmínkám, zatímco ruský zůstal paralyzován vnitřními rozpory a vazbou na monarchii. Výsledky přispívají k hlubšímu porozumění radikalizace konzervativních hnutí a vzniku pravicových masových hnutí ve 20. století.
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Essays on Policy Uncertainty and Inflation: Empirical Evidence from European Economies</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/207682" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/207682</id>
<updated>2026-04-09T01:18:49Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Essays on Policy Uncertainty and Inflation: Empirical Evidence from European Economies
The dissertation thesis consists of three empirical essays that use multivariate time series models to examine the role of uncertainty and inflation in Europe. In the first essay, news-based European Economic Policy Uncertainty indices are decomposed into common and country-specific components, showing that only synchronized shocks have substantial macroeconomic effects. Common uncertainty shocks trigger downturns even when central banks lower interest rates, with little effect on inflation, implying a demand-like rather than supply-like nature. As monetary policy alone cannot fully offset common shocks, there is a need for greater coordination among European institutions. The second essay investigates spillovers in Economic Policy Uncertainty across European countries and finds that roughly half of European uncertainty is driven by a common component. The Spanish uncertainty index generates the most pronounced and persistent spillovers to other countries. However, a comparison of two Spanish uncertainty indices reveals that Spain's apparent dominance largely reflects substantial foreign news coverage in the newspapers used to construct the uncertainty index. Consequently, controlling for uncertainty in the United States alters the European spillovers only marginally. The forecasting exercise shows that the...; Dizertace se skládá ze tří empirických článků, které na základě vícerozměrných modelů časových řad zkoumají roli nejistoty a inflace v Evropě. V prvním článku jsou indexy hospodářské nejistoty rozloženy na společnou a místní komponentu. Výsledky ukazují, že pouze společná část nejistoty má významné makroekonomické dopady. Šoky do společné nejistoty vedou k hospodářskému útlumu, přestože centrální banky v takové situaci snižují úrokové sazby při pouze zanedbatelném dopadu na inflaci. To nasvědčuje, že společná nejistota má charakter spíše poptávkového než nabídkového šoku. Jelikož samotná měnová politika není schopna plně kompenzovat nepříznivé dopady šoků do společné nejistoty, je potřebná společná reakce Evropských institucí. Druhý článek zkoumá přenosy hospodářské nejistoty napříč evropskými zeměmi a ukazuje, že zhruba polovina evropské nejistoty je tažena společnou částí. Španělský index nejistoty vytváří trvale nevýraznější přenosy do dalších zemí. Nicméně porovnání dvou španělských indexů odhaluje, že španělská dominance zjevně odráží významné pokrytí zahraničního zpravodajství v médiích použitých pro konstrukci španělského indexu nejistoty. Proto zahrnutí Spojených států do analýzy ovlivňuje identifikované přenosy nejistoty v Evropě jen omezeně. Prognostické cvičení ukazuje, že španělský index spolu s...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Essays in Behavioral Economics</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/120587" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/120587</id>
<updated>2026-04-09T01:01:04Z</updated>
<published>2020-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Essays in Behavioral Economics
xi Abstract In the first essay, I study the effects of reminders and frames designed to invoke higher levels of empathy and altruistic motives on the willingness to donate blood. I conduct a randomized field experiment with 3,236 blood donors from Bosnia and Herzegovina to test how effective frames are when used in letters soliciting blood donation. Further, I test the effectiveness of the letter itself, which served as a specific reminder, making the need for blood more salient. My baseline group did not receive any letter, while another seven groups received letters that differed in terms of goal framing; whether a specific "victim" was identified; and the gender of a "victim". I find that a reminder of the need for blood in the form of a simple letter increases the probability of donating blood by 6.44 percentage points (62%) relative to the baseline group, suggesting that reminder letters may serve as a cost-effective policy tool. At the same time, I find that the framing of the letter had relatively little effect. The second essay provides the first evidence of the existence of gender-based favoritism in life-saving decisions to donate blood. In a field experiment with blood donors from Bosnia and Herzegovina, I exogenously manipulate the signal of a blood recipient's gender by adding his/her name and...; V prvním článku práce zkoumám vliv upomínek a formulací použitých k vyvolání empatie a altruistických motivů na ochotu darovat krev. Provedla jsem randomizovaný experiment v reálném prostředí s 3236 dárci krve z Bosny a Hercegoviny a testovala efektivitu způsobu formulace dopisů žádajících o darování krve. Dále jsem testovala účinnost samotného dopisu, který sloužil jako upomínka důležitosti darovat krev. Základní skupina neobdržela žádný dopis. Dalších sedm skupin dostalo dopisy, které se lišily formulací cíle darovat krev - zda byla identifikována konkrétní "oběť" - a pohlavím "oběti". Zjistila jsem, že upomínka o potřebě darování krve v podobě jednoduchého dopisu zvyšuje pravděpodobnost darování krve o 6,44 procentního bodu (62 %) ve srovnání se základní skupinou, což naznačuje, že upomínky jsou nákladově efektivní nástroj. Zároveň jsem zjistila, že formulace dopisu má relativně malý účinek. Druhý článek předkládá první důkaz existence genderově založeného zvýhodňování při dárcovství krve v situacích, kdy je v sázce lidský život. Provádím terénní experiment s dárci krve z Bosny a Hercegoviny. Při experimentu exogenně manipuluji se signalizací pohlaví příjemce krve přidáním jeho/jejího jména a fotografie k dopisu s žádostí o darování krve. Motivována publikacemi o identitě testuji vliv sdílené...
</summary>
<dc:date>2020-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
