<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<title>Přírodovědecká fakulta</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/1902" rel="alternate"/>
<subtitle>Faculty of Science</subtitle>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1902</id>
<updated>2026-06-27T11:29:52Z</updated>
<dc:date>2026-06-27T11:29:52Z</dc:date>
<entry>
<title>Population biology and evolutionary genetics of southern right whale (Eubalaena australis)</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/183078" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/183078</id>
<updated>2026-06-27T08:58:07Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Population biology and evolutionary genetics of southern right whale (Eubalaena australis)
Southern right whale (Eubalaena australis) is a species from the Balaenidae family with a range in the southern hemisphere, which evolved in connection with Neogene climate oscillations. Its population biology involves migration between coastal waters of South America, southern Africa, Australia and New Zealand to its high-latitude foraging and feeding grounds in the Southern Ocean. Intensive historical hunting from the 18th to 19th century has impacted the population dynamics of baleen whales substantially. After the whaling moratorium, the species has been recovering from the heavy exploitation, however, recently it is facing anthropogenic changes, such as climate change. The South African population, considered to be the largest one globally and intensively studied for the last several decades, is showing an increase in the calving interval, a decline in female condition and a dramatic shift in migration routes since 2010, possibly as a consequence of significant changes in marine food webs. Methods of molecular ecology were applied to monitor the population genetics and its dynamics not only in the context of the global population but also to compare different time periods - 1990s and 2010s. The majority of the samples were collected noninvasively in cooperation with commercial whale-watching...; Velryba jižní (Eubalaena australis) je druh z čeledi velrybovitých (Balaenidae) s výhradním rozšířením na jižní polokouli, který se vyvinul v souvislosti s neogenními oscilacemi klimatu. Populační biologie tohoto druhu zahrnuje migraci mezi pobřežními vodami jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu do oblastí s vyšší primární produktivitou ve vysokých zeměpisných šířkách v Jižním oceánu. Intenzivní lov v 18. a 19. století významně ovlivnil populační dynamiku všech kosticovců. Po uvalení moratoria na komerční lov velryb se populace velryby jižní začínají zotavovat, nicméně v poslední době musí čelit antropogenním změnám, jako je změna klimatu. Jihoafrická populace, která je považována za celosvětově největší a která je v posledních desetiletích intenzivně studována, vykazuje od roku 2010 prodloužení intervalu mezi jednotlivými porody, pokles tělesné kondice u samic a dramatické změny v migračních trasách, pravděpodobně v důsledku závažných změn v ekologických sítích. V této práci byly použity metody molekulární ekologie ke sledování populační genetiky a dynamiky nejen v kontextu celosvětové populace, ale také ke srovnání různých časových období - 90. let a období od roku 2010. Většina vzorků byla odebrána neinvazivně ve spolupráci s komerčními společnostmi zabývajícími se pozorováním...
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/182915" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/182915</id>
<updated>2026-06-27T01:15:45Z</updated>
<published>2023-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
- ABSTRACT - Fishes represent the most diverse group of vertebrates on Earth, with freshwater fishes accounting for half of this diversity, and occupying a mere 0.01 % of the world's water surface. The Balkans are considered a European hotspot of biodiversity, and its southern section is recognized as centre of ichthyological diversity, characterized by its exceptional richness and endemicity. Within the southern Balkans, the Ionian ecoregion stands out as one of the most isolated ichthyological regions in Europe due to its very complex geological history and the variety of events that influenced its ichthyofaunal composition. All fish species inhabiting the Ionian region are endemic, and most of them display reduced distribution areas with a marked geographic pattern. The western Aegean region, on the contrary, is considered a species-poor ecoregion within the southern Balkans, despite also harbouring a significant number of endemic species. However interesting the region of the southern Balkans is in terms of its ichthyofauna, there is a lack of knowledge for many of the fish species inhabiting them. In this thesis, we address some of these knowledge gaps for two representative genera, Pelasgus and Telestes, of the most diverse family in the area (Leuciscidae), with the aim to better understand the...; - ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
</summary>
<dc:date>2023-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Circadian Regulation of Energy Balance in the Brain: The Role of Tanycytes</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/209586" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/209586</id>
<updated>2026-06-27T01:28:51Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Circadian Regulation of Energy Balance in the Brain: The Role of Tanycytes
Tanycyty jsou specializované gliové buňky, které hrají důležitou roli v regulaci metabolické homeostázy v mozku. V posledních desetiletích přitahují stále více pozornost zejména v souvislosti s metabolickými poruchami, jako jsou obezita a diabetes mellitus 2. typu. V rámci homeostatické odpovědi hypotalamu jsou tanycyty vysoce citlivé na změny koncentrací cirkulujících látek a dokáží rychle měnit svou morfologii i transkripční aktivitu, a to zejména v reakci na kolísání glukózy, aminokyselin, leptinu a inzulinu v krvi a mozkomíšním moku. Bylo prokázáno, že významná část těchto signálů vykazuje cirkadiánní a infradiánní rytmicitu. Rovněž bylo popsáno také rytmické kolísání morfologie samotných tanycytů, což naznačuje, že jejich funkce může podléhat regulaci cirkadiánní transkripčně-translační zpětnovazebnou smyčkou. Porozumění molekulárním hodinám je důležité pro objasnění mechanismů stojících za různými metabolickými onemocněními, protože narušení cirkadiánního systému bylo spojeno jak s lokálními, tak systémovými patologiemi, včetně obezity, inzulinové rezistence a metabolického syndromu. Navzdory tomu zůstává však molekulární oscilátor v tanycytech stále nedostatečně charakterizován. Několik veřejných single-cell transkriptomických databází ukazuje expresi celé řady genů zapojených do regulace...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>The role of PDL1+ tumor associated macrophages in functional development of tertiary lymphoid structures</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/209582" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/209582</id>
<updated>2026-06-27T01:07:12Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">The role of PDL1+ tumor associated macrophages in functional development of tertiary lymphoid structures
Intratumorální terciární lymfoidní struktury (TLS), a zejména jejich zralé fenotypy (mTLS), jsou stále více uznávány jako klíčové faktory příznivých klinických výsledků a reakce na terapii skrze inhibitory imunitních kontrolních bodů (ICI) u více typů rakoviny. Nicméně zrání TLS a účinné odpovědi na imunoterapii jsou výrazně ovlivněny imunitním kontextem a imunosupresivními mechanismy nádorového mikroprostředí (TME), které jsou vysoce heterogenní napříč typy rakoviny. Nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC), což je malignita reagující na ICI, je spojen s vyšší prevalencí mTLS ve srovnání s ICI-nereagujícím high-grade serózním karcinomem ovaria (HGSOC). Biologické mechanismy, které stojí za tímto rozdílem, zůstávají málo pochopené, což zdůrazňuje důležitost definování složení funkčních anti tumorových TLS a objasnění jejich procesů zrání v kontextu imunosuprese zprostředkované TME. V této studii jsme vyvinuli postup barvení, který umožňuje podrobnou fenotypovou identifikaci imunitních populací v rámci kontextu TME a TLS. Zdůraznili jsme imunosupresivní vlastnosti makrofágů asociovaných s PD-L1+ (TAM) v TME a spojili jejich přítomnost s dalšími imunosupresivními buněčnými fenotypy, které mohou narušovat nádorový imunitní dohled. Dále jsme zkoumali potenciální mechanismus, který stojí za diferenciací CD4+...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
