Lékařská fakulta v Hradci KrálovéFaculty of Medicine in Hradec Královéhttp://hdl.handle.net/20.500.11956/18992026-04-14T07:01:49Z2026-04-14T07:01:49ZNový pohled na vybrané prognostické faktory u karcinomu ovariahttp://hdl.handle.net/20.500.11956/2077032026-04-11T01:26:25Z2026-01-01T00:00:00ZNový pohled na vybrané prognostické faktory u karcinomu ovaria
In our study, we focused on evaluating the prognostic significance of the histopathological Chemotherapy Response Score (CRS) and baseline renal function parameters (serum creatinine and estimated glomerular filtration rate, eGFR) in patients with advanced high-grade serous ovarian carcinoma treated with neoadjuvant chemotherapy followed by interval debulking surgery. The study retrospectively analyzed data from 77 patients treated at the Department of Obstetrics and Gynecology, University Hospital Hradec Králové. Clinical, laboratory, and pathological data were collected. The main objective was to assess the predictive and prognostic value of the CRS score and renal parameters in terms of overall survival (OS) and progression-free survival (PFS). The results demonstrated a clear prognostic value of the CRS score. Patients with CRS 3 achieved significantly longer PFS compared to those with CRS 1. These findings support the routine inclusion of CRS assessment in pathology protocols following neoadjuvant treatment, with potential implications for subsequent therapeutic decisions, including indications for maintenance therapy (e.g., PARP inhibitors). On the other hand, baseline serum creatinine and eGFR values did not show statistically significant independent prognostic value in this cohort....; V naší práci jsme se zabývali zhodnocením prognostického významu histopatologického skóre odpovědi na chemoterapii (CRS - Chemotherapy Response Score) a hodnot vstupní renální funkce (sérový kreatinin a odhadovaná glomerulární filtrace, eGFR) u pacientek s pokročilým high grade serózním karcinomem ovaria, které byly léčeny neoadjuvantní chemoterapií následovanou intervalovou cytoreduktivní operací. Studie retrospektivně analyzuje data od 77 pacientek léčených na Porodnické a gynekologické klinice FN Hradec Králové, přičemž byla sbírána jak klinická a laboratorní, tak i patologická data. Hlavním cílem bylo ověřit prediktivní a prognostickou hodnotu CRS skóre a renálních parametrů z hlediska celkového přežití (OS) a intervalu do progrese onemocnění (PFS). Výsledky ukázaly jednoznačný prognostický význam CRS skóre. Pacientky s CRS 3 dosahovaly významně delší PFS oproti pacientkám s CRS 1. Tento nález podporuje rutinní zařazení hodnocení CRS do patologických protokolů po neoadjuvantní léčbě, s možným dopadem na další terapeutická rozhodnutí, včetně indikace udržovací terapie (např. PARP inhibitory). Naopak hodnoty vstupního sérového kreatininu a eGFR nevykázaly v daném souboru statisticky významnou nezávislou prognostickou hodnotu. I přesto by parametry renální funkce mohly být v budoucnu využitelné...
2026-01-01T00:00:00ZNové možnosti využití Point-Of-Care Ultrasonografie v anesteziologii a intenzivní medicíněhttp://hdl.handle.net/20.500.11956/2076962026-04-10T01:15:29Z2026-01-01T00:00:00ZNové možnosti využití Point-Of-Care Ultrasonografie v anesteziologii a intenzivní medicíně
Introduction: Point-of-care ultrasound (POCUS) is a bedside ultrasound examination used for rapid clinical assessment and guidance of interventional procedures, including vascular cannulation. Objectives: This dissertation aimed to evaluate the impact of POCUS on peripheral venous cannulation in the operating room setting and to describe and compare a newly proposed lateral approach for internal jugular vein cannulation with the conventional technique. Methods: The first prospective randomized study included 613 adult patients undergoing elective surgery under general anaesthesia with an indication for peripheral venous cannulation. Patients were randomized to ultrasound-assisted cannulation or conventional cannulation guided by inspection and palpation. First-attempt success rate, number of attempts, procedure time, and cannulation-related complications within 24 hours were assessed. The second prospective randomized study included 200 patients requiring internal jugular central venous catheter placement. A newly proposed lateral in-plane approach with long-axis needle visualization and short-axis vein visualization was compared with the conventional technique. Procedure time, number of attempts, complications, and vein diameter along the expected needle trajectory were recorded. Results:...; Úvod: Point-of-care ultrasonografie (POCUS) je ultrazvukové vyšetření prováděné lékařem u lůžka pacienta, využitelné pro rychlou diagnostiku i pro vedení některých intervenčních výkonů, včetně cévní kanylace. Cíl: Cílem disertační práce bylo ověřit přínos POCUS pro kanylaci periferní žíly v prostředí operačních sálů a popsat a porovnat nově navržený laterální přístup ke kanylaci vnitřní jugulární žíly s konvenční technikou. Metodika: První prospektivní randomizovaná studie zahrnula 613 pacientů podstupujících elektivní výkon v celkové anestezii, u nichž byla indikována kanylace periferní žíly. Pacienti byli randomizováni k ultrasonograficky asistované kanylaci nebo kanylaci podle pohledu a pohmatu. Hodnocena byla úspěšnost prvního pokusu, počet pokusů, čas výkonu a komplikace do 24 hodin. Druhá prospektivní randomizovaná studie zahrnula 200 pacientů indikovaných k zavedení centrálního žilního katétru do vnitřní jugulární žíly. Porovnán byl nově navržený laterální přístup se zobrazením jehly na dlouhou osu a žíly na krátkou osu s konvenční technikou. Hodnocen byl čas výkonu, počet pokusů, komplikace a průměr žíly v předpokládané trajektorii jehly. Výsledky: Při využití POCUS pro kanylaci periferní žíly byla zjištěna vyšší úspěšnost prvního pokusu, současně však došlo k prodloužení času výkonu. Nově navržený...
2026-01-01T00:00:00ZEfekt využití nanomateriálů v prevenci formování epidurální jizvy po provedení laminektomie. Experimentální studie na králících.http://hdl.handle.net/20.500.11956/2076932026-04-10T01:17:22Z2026-01-01T00:00:00ZEfekt využití nanomateriálů v prevenci formování epidurální jizvy po provedení laminektomie. Experimentální studie na králících.
Background: Postoperative epidural fibrosis after laminectomy complicates reoperations and may be associated with persistent pain. To mitigate this risk, we seek local barriers that limit contact between the dura mater and surrounding tissues during healing. This in vivo study in domestic rabbits evaluates whether nanofiber planar membranes (mono- and bilayer) applied directly onto the dura mater reduce the extent of epidural scarring and whether outcomes depend on membrane orientation toward the dural surface. Design and Methods: The work proceeded in two sequential phases using a paired, within- animal design (two lumbar laminectomies per animal; phase I - one site always served as a material-free control, phase II - both site served for material). Phase I (material screening): We tested monolayer planar membranes made of PVDF and PCL. Following two laminectomies with one intact lamina left between them, the test membrane was placed in situ on the dura mater at one laminectomy site without fixation, while the contralateral site was left without material. In the PCL group, 3 paired samples from 8 subjects were evaluable; in the PVDF group, 6 paired samples from 9 subjects were evaluable. Phase II (optimization and layer orientation): Based on Phase I, we prepared bilayer membranes PVDF-PCL and...; Souhrn Pooperační epidurální fibróza po laminektomii komplikuje reoperace a může souviset s perzistující bolestí. Hledáme proto lokální bariéry, které by omezily kontakt dura mater s okolní tkání během hojení. Tato in vivo studie na králíkovi domácím hodnotí, zda nanovlákenné plošné textilie (jedno - i dvouvrstvé) aplikované přímo na dura mater snižují rozsah epidurální jizvy a zda výsledek závisí na orientaci vrstvy k durálnímu povrchu. Design a metodika: Práce proběhla ve dvou na sebe navazujících fázích s párovým uspořádáním na jednom zvířeti (fáze I - dvě laminektomie v bederní oblasti, jedna sloužila jako kontrola bez materiálu, fáze II - využity obě laminektomie pro materiál). Fáze I (screening materiálů): Testovali jsme jednovrstevné plošné textilie z PVDF a PCL. Po provedení dvou laminektomií s ponecháním jedné intaktní laminy mezi nimi byla testovaná textilie bez fixace (in loco) položená na dura mater v místě jedné laminektomie, druhé místo bylo ponecháno bez materiálu. Ve skupině PCL byly hodnoceny 3 páry vzorků od 8 subjektů; ve skupině PVDF 6 párů od 9 subjektů. Fáze II (optimalizace a orientace vrstev): Na základě výsledků Fáze I jsme připravili dvouvrstvé textilie PVDF-PCL a PVDF-PVA. Každý materiál jsme implantovali do dvou laminektomií tak, aby byla u jednoho lože k duramater přiložena "A"...
2026-01-01T00:00:00ZEpileptochirurgie temporálního laloku - alternativy operačních přístupů, epileptologické a neuropsychologické výsledkyhttp://hdl.handle.net/20.500.11956/2076922026-04-10T01:02:11Z2026-01-01T00:00:00ZEpileptochirurgie temporálního laloku - alternativy operačních přístupů, epileptologické a neuropsychologické výsledky
Background: Drug-resistant mesial temporal lobe epilepsy (MTLE) is the most common form of focal epilepsy indicated for surgical treatment. The aim of this thesis was to compare epileptological and neuropsychological outcomes after anteromesial temporal resection (AMTR) and selective amygdalohippocampectomy (SAHE), and to develop a function-sparing alternative for high risk patients in the form of a modified multiple hippocampal transection (MHT) technique. Methods: The clinical part is based on a retrospective analysis of 150 MTLE patients operated on at the Epilepsy Surgery Centre of Na Homolce Hospital. Outcomes were evaluated according to type of surgery, MRI findings, side, and hippocampal resection length with respect to seizure control and cognitive performance. The experimental part focused on the development and accuracy testing of a modified MHT technique using anatomical and ultrasound-guided navigation, followed by pilot clinical application Results: AMTR and SAHE led to comparable epileptological outcomes, whereas left-sided AMTR was associated with a higher risk of verbal memory decline. MRI-negative patients showed worse postoperative neuropsychological and epileptological outcomes regardless of the type of resection. The length of the resected hippocampus did not correlate with...; Souhrn Úvod: Farmakorezistentní mesiotemporální epilepsie (MTLE) představuje nejčastější formu fokální epilepsie indikovanou k chirurgické léčbě. Cílem práce bylo porovnat epileptologické a neuropsychologické výsledky pacientů po anteromesiální temporální resekci (AMTR) a selektivní amygdalohipokampektomii (SAHE) a současně vyvinout funkčně šetřící alternativu pro rizikové pacienty v podobě modifikované techniky mnohočetných hipokampálních transekcí (MHT). Metodika: Klinická část je založena na retrospektivní analýze 150 pacientů s MTLE operovaných v Centru pro chirurgickou léčbu epilepsie Nemocnice Na Homolce. Hodnoceny byly výsledky dle typu výkonu, MRI nálezu, strany a délky resekce s ohledem na epileptologický a kognitivní výsledek. Experimentální část se zaměřila na vývoj a ověření přesnosti modifikované techniky MHT s využitím anatomické a ultrazvukové navigace na kterou jsme navázali pilotní klinickou aplikací. Výsledky: AMTR i SAHE vedly ke srovnatelným epileptologickým výsledkům, avšak AMTR vlevo byla spojena s vyšším rizikem poklesu verbální paměti. MRI negativní pacienti vykazovali pooperaci horší neuropsychologické i epileptologické výsledky nezávisle na typu resekce. Délka resekovaného hipokampu nekorelovala s epileptologickým výsledkem, ale větší rozsah resekce měl trend zhoršovat paměťové...
2026-01-01T00:00:00Z