Faculty of Medicine in Plzeň http://hdl.handle.net/20.500.11956/1898 2026-10-15T05:45:06Z 2026-10-15T05:45:06Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/214805 2026-10-15T02:27:33Z 2026-01-01T00:00:00Z

Biokompatibilní materiály pro náhradu a regeneraci kostí 4 Abstrakt -chemických vlastnostech implantovaného materiálu, - dentální implantologie úpravách i metodách hodnocení jejich biologické odezvy. nanosekundovým a femtosekundovým - i dlouhodobá proliferace, cytotoxicit Streptococcus oralis. materiálu, jeho mikrostrukturou i charakterem povrchové topografie. Titan Grade zatímco nanostrukturované bakteriální adheze materiálu a cílené laserové úpravy míry bakteriální kolonizace. biologickým p vývoj nové generace.; 5 Abstract anglicky The development of advanced biomaterials represents one of the key prerequisites for the successful replacement and regeneration of bone tissue. The long-term clinical performance of dental implants depends primarily on rapid and stable osseointegration, which is influenced not only by the quality of the host bone but also by the physicochemical properties of the implanted material, particularly its chemical composition, surface roughness and topography, wettability, and biological activity. Owing to their excellent biocompatibility, high mechanical strength, and outstanding corrosion resistance, titanium and its alloys are considered the gold standard in contemporary dental implantology. Current research is therefore focused on the development of novel titanium-based materials and surface modification strategies that enhance cell adhesion, proliferation, and osseointegration while simultaneously reducing bacterial colonization of implant surfaces. The theoretical part of this dissertation summarizes current knowledge of bone tissue biology, the mechanisms of osseointegration and biointegration, the properties of titanium biomaterials and their surface modifications, and methods used to evaluate their biological response. The experimental part of the dissertation was focused on the...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207615 2026-09-25T01:52:33Z 2026-01-01T00:00:00Z

Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu Orthognathic surgery in growing cleft patients. Borovec Jiří Orthognathic surgery in patients with cleft during the growth period represents intervention outside the classic therapeutic use of these surgeries and forms a specific group of paediatric surgical treatments. In growing cleft patients, it is advantageous to address the position of the premaxilla, the orientation of the entire maxilla, or the size of the alveolar cleft defect. This work focuses on the use of modern orthognathic procedures in growing patients with cleft anomalies. It evaluates the possibilities of influencing growth - primarily of the maxilla and, in some cases, of the entire stomatognathic system - in relation to the occlusal relationships of the upper and lower dental arches. Minor orthognathic interventions in growing cleft patients may reduce, or in some cases even eliminate, the need for orthognathic surgery after growth is complete. The study also presents various methods, their indications, and outcomes in a representative group of patients with cleft lip, alveolar ridge, and palate anomalies. Furthermore, the author relates these treatment protocols to the classical scheme of combined orthodontic-surgical therapy and highlights the issue of maintaining the achieved results through long-term retention. Objective:...; Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu Borovec Jiří Ortognátní operace u rozštěpového pacienta v růstu jsou výkony indikované mimo klasické léčebné využití těchto operací a tvoří specifickou skupinu chirurgických intervencí v dětském věku. U pacientů s rozštěpem je výhodné v růstu řešit postavení premaxilly, pozici celé horní čelisti, případně velikost rozštěpového defektu alveolárního výběžku. Práce je zaměřena na využití moderních možností ortognátních výkonů u rostoucího pacienta s rozštěpovou vadou. Posuzuje možnosti ovlivnění růstu zejména horní čelisti, případně celého stomatognátního systému ve vztahu k okluzním poměrům horního a dolního zubního oblouku. Ortognátní intervence menšího rozsahu u rostoucího pacienta s rozštěpem může znamenat redukci a v některých případech i eliminaci ortognátní operace po ukončení růstu. Dále představuje jednotlivé metody, jejich indikační rozpětí a výsledky na charakteristické skupině pacientů s rozštěpovou vadou rtu, alveolárního výběžku a rtu. Dále se autor snaží dát tyto pracovní postupy do vztahu ke klasickému schématu kombinované ortodonticko-chirurgické terapie a upozorňuje na problematiku následné retence dosaženého stavu. Cíl: Cílem této práce je představení a hodnocení léčebných postupů využívajících a ovlivňujících růst obličejového...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212333 2026-09-23T01:26:12Z 2026-01-01T00:00:00Z

Klinické hodnocení důsledků chronických slizničních onemocnění dutiny ústní Background: This thesis focuses on oral lichen planus (OLP) and its consequences. Comprehensive management of OLP is challenging due to many aspects that need to be considered. The phenomenon of submucosal fibrosis (SMF) in OLP is generally known, but it has been very poorly described. The aim of this study is to identify cofactors in the etiopathogenesis and progression of its effect on restricted mouth opening (RMO). Methods: The presence of SMF and the current interincisal distance were evaluated in 405 biopsy-verified cases of OLP. All patients were monitored at the Department of Oral Medicine, Dental Clinic of the University Hospital in Pilsen. The correlation analysis of SMF cofactors was performed. The one-year development of the SMF phenomenon was studied in 330 cases of OLP. Results: Significant associations between SMF and specific aspects of OLP, such as the erosive form and desquamative gingivitis, were confirmed. Ventrally located SMF bundles have a greater impact on restricted mouth opening. Even one year of SMF presence leads to a significant reduction in mouth opening (p-value = 0.0005). Conclusion: This is the first study to demonstrate significant associations between erosive lichen, desquamative gingivitis, extraoral lichen, and higher symptomatology in SMF-positive cases of OLP....; Úvod: Disertační práce se zabývá orálním lichen planus (OLP) a jeho důsledky. Komplexní léčba OLP je náročná kvůli mnoha aspektům, které je třeba zohlednit. Fenomén submukózní fibrózy (SMF) u OLP je obecně známý, avšak velmi nedostatečně popsaný. Cílem této studie je identifikovat kofaktory v etiopatogenezi a progresi jejího vlivu na omezené otevírání úst (OOÚ). Metody: Přítomnost SMF a aktuální interincizální vzdálenost byly hodnoceny u 405 biopticky potvrzených případů OLP. Všichni pacienti byli sledováni na Oddělení orální medicíny, Stomatologické kliniky, Fakultní nemocnice v Plzni. Byla provedena korelační analýza kofaktorů SMF. Jednoletý vývoj fenoménu SMF byl sledován u 330 případů OLP. Výsledky: Byly potvrzeny významné souvislosti mezi SMF a specifickými aspekty OLP, jako je erozivní forma a deskvamativní gingivitis. Ventrálně lokalizované svazky SMF mají větší vliv na omezené otevírání úst. Již jeden rok přítomnosti SMF vede k významnému snížení otevření úst (p-hodnota = 0,0005). Závěr: Jedná se o první studii, která prokazuje významné souvislosti mezi erozivním lichenem, deskvamativní gingivitis, extraorálním lichenem a vyšší symptomatologií u SMF pozitivních případů OLP. Naše zjištění zdůrazňují potřebu diferenciace SMF u pacientů s OLP za účelem identifikace případů, kde je indikována...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/212222 2026-09-18T01:19:43Z 2026-01-01T00:00:00Z

Radiační dávka v kontrastní mamografii This diploma thesis focuses on the issue of radiation doses in contrast-enhanced mammography, which ranks among the latest imaging techniques in breast cancer diagnostics. The theoretical part describes the principles of mammographic imaging, including related knowledge from the fields of radiological physics, technology, radiobiology, dosimetry, and the legislative framework. The research part focuses on the statisticalevaluation of radiation doses and the analysis oftechnicalexecutioninrelation to exposure parameters. The analyzed dataset was obtained from the Radiology Department of the České Budějovice Hospital, a.s., where 91 bilateral contrast- enhanced mammograms were performed during the first year of implementing this imaging technique. The results revealed that the average glandular dose (AGD) directly correlates with compressed breast thickness, as do most of the exposure parameters. A hypothesis regarding the difference in radiation burden between CC and MLO projections was tested, but its validity was not confirmed. It was also found that at the given workplace, there is no correlation between breast thickness and compression force (N). Furthermore, the consistent functioning of the AOP system was confirmed. The data also showed that the radiation burden in contrast-enhanced...; Diplomová práce se zabývá problematikou radiačních dávek v kontrastní mamografii, která se řadí mezi nejnovější zobrazovací techniky v oblasti diagnostiky karcinomu prsu. Teoretická část práce popisuje principy mamografického zobrazení včetně souvisejících poznatků z oblasti radiologické fyziky, techniky, radiobiologie, dozimetrie a legislativního rámce. Výzkumná část diplomové práce se zaměřuje na statistické zhodnocení radiačních dávek a analýzu technického provedení ve vztahu k expozičním parametrům. Soubor analyzovaných dat pochází z radiologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., kde bylo v prvním roce zavedení této zobrazovací techniky provedeno 91 bilaterálních kontrastních mamografií. Výsledky výzkumné části odhalily, že střední dávka v mléčné žláze (AGD) přímo souvisí s tloušťkou komprimovaného prsu, stejně jako většina expozičních parametrů. Byla testována hypotéza o rozdílnosti radiační zátěže u CC a MLO projekcí, jejíž platnost nebyla potvrzena. Taktéž bylo zjištěno, že na daném pracovišti neexistuje korelace mezi tloušťkou prsu a kompresní silou (N). Dále bylo potvrzeno konzistentní fungování systému AOP. Z dat rovněž vyplynulo, že radiační zátěž u kontrastní mamografie je o 50- 60 % vyšší než u 2D a 3D mamografie.

2026-01-01T00:00:00Z