Faculty of Law http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894 2026-09-30T19:28:13Z 2026-09-30T19:28:13Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/213578 2026-09-30T11:05:49Z 2026-01-01T00:00:00Z

Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Constitutional and Statutory Limits on Domestic Military Deployment in the USA Abstract This diploma thesis addresses the highly relevant issue of the constitutional and statutory limits of deploying armed forces for the purpose of maintaining public order and domestic law enforcement in the United States of America. The topic of civil-military relations and the boundaries of presidential power in the U.S. is inherently tied to the protection of the federal system, in which the primary police power belongs to the sovereign states of the Union under the Tenth Amendment to the U.S. Constitution. The main objective of the thesis is to critically evaluate the conditions under which the federal executive can deploy the regular military or the federalized National Guard on domestic soil for law enforcement purposes. The central research question asks whether the current U.S. legal framework provides sufficient legal safeguards against the misuse of armed forces by the executive branch for domestic political goals. The theoretical part of the thesis provides a detailed analysis of the key sources of U.S. law. The fundamental baseline is the Posse Comitatus Act, which establishes a general prohibition on the use of federal troops for law enforcement purposes. The thesis subsequently examines the statutory...; Ústavní a zákonné limity nasazení ozbrojených sil při řešení vnitrostátních krizí v USA Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá vysoce aktuální problematikou ústavních a zákonných limitů nasazení ozbrojených sil za účelem udržování veřejného pořádku a vymáhání vnitrostátního práva ve Spojených státech amerických. Téma civilně-vojenských vztahů a mezí prezidentské moci je v USA neodmyslitelně spjato s ochranou federativního uspořádání, v němž primární policejní pravomoc náleží suverénním státům Unie na základě desátého dodatku Ústavy USA. Hlavním cílem práce je kriticky zhodnotit, za jakých podmínek může federální exekutiva nasadit pravidelnou armádu či federalizovanou Národní gardu na domácím území k vymáhání práva. Ústřední výzkumná otázka se ptá, zda stávající americká právní úprava poskytuje dostatečné právní záruky proti zneužití ozbrojených sil výkonnou mocí k vnitropolitickým cílům. Teoretická část práce podrobně analyzuje klíčové prameny amerického práva. Stěžejním východiskem je Posse Comitatus Act, který představuje obecný zákaz využití federálního vojska k policejním účelům. Práce následně zkoumá zákonné výjimky z tohoto pravidla, a to především Insurrection Act, a detailně rozebírá unikátní duální status Národní gardy, včetně mechanismů její federalizace dle Title 10 U.S.C. a specifického...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/213565 2026-09-30T10:59:21Z 2026-01-01T00:00:00Z

The Classification of No-Poach Agreements under Article 101(1) TFEU: Analysis of the Convergence of NCA and Commission Enforcement Practice Towards a By-Object Classification The Classification of No-Poach Agreements under Article 101(1) TFEU: Analyzing the Convergence of NCAs and Commission Enforcement Practice toward a 'By Object' Classification No-poach agreements, which are collusive agreements between employers under which the participating undertakings agree not to recruit or hire one another's employees, have recently become the focus of the enforcement practice of many European competition authorities, including the European Commission. In a fairly short enforcement period, these agreements earned the by-object label, reserved for the most obvious and serious restrictions of competition. The concept of restrictions by object should, nevertheless, be interpreted restrictively and demands examination of the agreement's content, context, and objectives. This thesis assesses whether the by-object label is doctrinally warranted and whether the enforcement practice from which it has emerged sufficiently substantiates it in the case of no- poach agreements. By comparing the decisional practice of various European NCAs and the Commission, the paper finds that while the competition authorities all arrive at the by-object characterization of the assessed no-poach agreements, the depth of the analysis supporting their conclusion varies. While some authorities properly...; Klasifikace dohod o nepřebírání zaměstnanců podle čl. 101 odst. 1 SFEU: Analýza konvergence rozhodovací praxe vnitrostátních soutěžních orgánů a Komise k jejich pojetí jako "cílových" omezení hospodářské soutěže. No-poach dohody, neboli dohody mezi zaměstnavateli, na základě kterých se zúčastněné podniky zavazují, že si nebudou navzájem přebírat zaměstnance, se v posledních letech dostaly do centra pozornosti mnoha evropských soutěžních úřadů, včetně Evropské komise. Během této poměrně krátké doby si tyto dohody vysloužily označení jako omezení s cílem narušit hospodářskou soutěž, které je vyhrazeno pro ty nejzjevnější a nejzávažnější omezení hospodářské soutěže. Pojem omezení s cílem narušit hospodářskou soutěž by však měl být vykládán restriktivně a vyžaduje zkoumání obsahu, kontextu a cílů dané dohody. Tato práce posuzuje, zda je označení za cílové omezení z hlediska účelu doktríny opodstatněné a zda jej aplikační praxe, z níž vzešlo, v případě dohod o nepřebírání zaměstnanců dostatečně odůvodňuje. Na základě srovnání rozhodovací praxe evropských vnitrostátních soutěžních úřadů a Evropské komise práce dospívá k závěru, že ačkoli všechny orgány dospěly ke kvalifikaci posuzovaných dohod o nepřebírání zaměstnanců jako cílových omezení hospodářské soutěže, hloubka analýzy podporující jejich závěr se...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/213554 2026-09-30T10:54:30Z 2026-01-01T00:00:00Z

Vztah čl. 102 SFEU a Nařízení o digitálních trzích: Komparativní analýza mezer v regulaci a vymáhání na příkladu zajišťování interoperability The Relationship Between Art. 102 TFEU and the Digital Markets Act: A Comparative Analysis of Regulatory and Enforcement Gaps Using the Example of Ensuring Interoperability Abstract Digital markets present new challenges that competition law cannot always effectively address. The DMA was adopted to fill gaps in regulation and in the effective enforcement of competition law. The aim of this thesis is to assess whether and how the DMA fulfills this purpose. To illustrate its conclusions, this thesis focuses on the obligation to ensure interoperability, as the Commission has already issued several clarifying decisions in this area under the DMA. At the same time, this is an area where competition law extends to the very limits of Art. 102 TFEU. The thesis first employs an analytical method, examining the relevant legislation, related soft law, the decisions of EU institutions, and relevant literature. Based on this analysis, it identifies the elements of interoperability under Art. 102 TFEU and the DMA. It then uses a comparative method to compare these elements and assess their differences and overlaps. The thesis is divided into five chapters. The first chapter outlines the research question and methodology. The second chapter defines the key concept of interoperability. The third chapter describes the...; Vztah čl. 102 SFEU a Nařízení o digitálních trzích: Komparativní analýza mezer v regulaci a vymáhání na příkladu zajišťování interoperability Abstrakt Digitální trhy přináší nové výzvy, kterým soutěžní právo nezvládá vždy efektivně čelit. Za tímto účelem bylo přijato DMA, které má vyplnit mezery v regulaci a v účinném vymáhání soutěžního práva. Cílem této práce je posoudit, zda a jak DMA tento účel naplňuje. K demonstraci svých závěrů práce volí povinnost zajistit interoperabilitu, protože v této oblasti již Komise vydala v rámci DMA několik upřesňujících rozhodnutí. Zároveň jde o oblast, kde soutěžní právo zachází až na samotnou hranu čl. 102 SFEU. Práce používá nejprve analytickou metodu, kdy zkoumá předmětnou právní úpravu, související soft law dokumenty, rozhodovací praxi orgánů EU a relevantní odbornou literaturu. Na základě analýzy určuje prvky interoperability v rámci čl. 102 SFEU a DMA. Tyto prvky pak za použití komparativní metody vzájemně srovnává a posuzuje jejich rozdíly a překryvy. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola vymezuje výzkumnou otázku a metodologii. Druhá definuje klíčový pojem interoperability. Třetí kapitola popisuje prvky interoperability u obou srovnávaných úprav. Čtvrtá kapitola tyto prvky srovnává. Pátá kapitola předkládá závěry práce. Práce dochází k závěru, že DMA...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/213521 2026-09-30T10:35:39Z 2026-01-01T00:00:00Z

Limity práva na informace v kontextu jeho konfliktu s vybranými právy Limitations of the right to information in the context of its conflict with selected rights Abstract The thesis examines restrictions on the right to information and freedom of information with selected rights, focusing primarily on the conflict between the right to information and the protection of copyright and trade secrets. It analyses the framework of the right to information at the national and international levels and identifies possible restrictions in individual regulations mentioned. It aims to define appropriate procedures in the event of a conflict between the aforementioned rights and to examine their practical application and shortcomings. The thesis examines the defining characteristics of trade secrets and copyrighted works and the application of these and other related concepts in the context of the freedom of information. Furthermore, cases of misuse of the right to information and its related practical limitations are analysed. The thesis also addresses the issue of licences in the area of free access to information and analyses their use in relation to the publication of open data. The final part of the thesis applies the findings of the previous parts to cases of conflict between the right to information and the protection of copyright and trade secrets in the context of results of...; Limity práva na informace v kontextu jeho konfliktu s vybranými právy Abstrakt Diplomová práce se zabývá omezeními práva na informace a svobody informací s vybranými právy, přičemž se zaměřuje zejména na konflikt práva na informace s ochranou autorských práv a obchodního tajemství. Je analyzován rámec práva na informace na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a v jednotlivých předpisech práce identifikuje regulaci možností jeho omezení. Jejím cílem je definovat vhodné postupy při kolizi těchto práv a zkoumat jejich praktickou aplikaci a její nedostatky. Práce se zabývá definičními znaky obchodního tajemství a autorského díla a aplikací těchto a dalších souvisejících pojmů v rámci svobodného přístupu k informacím. Dále jsou analyzovány případy zneužívání práva na informace a jeho související praktické limity. Diplomová práce se rovněž věnuje problematice licencí v oblasti svobodného přístupu k informacím a analyzuje jejich využití ve vztahu ke zveřejňování otevřených dat. Závěrečná část práce aplikuje poznatky předešlých částí na případy konfliktu práva na informace s ochranou autorských práv a obchodního tajemství v kontextu výsledků advokátní činnosti a věnuje se otázce vývoje rozhodovací praxe v této oblasti. Tato část práce je stavěna zejména na rozhodnutích vnitrostátních soudů a právních předpisech...

2026-01-01T00:00:00Z