<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/">
<title>Právnická fakulta</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894" rel="alternate"/>
<subtitle>Faculty of Law</subtitle>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894</id>
<updated>2026-06-12T09:12:45Z</updated>
<dc:date>2026-06-12T09:12:45Z</dc:date>
<entry>
<title>Rovné odměňování v pracovněprávních vztazích ve světle aktuální rozhodovací praxe</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/208489" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208489</id>
<updated>2026-06-12T09:10:30Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Rovné odměňování v pracovněprávních vztazích ve světle aktuální rozhodovací praxe
Rovné odměňování v pracovněprávních vztazích ve světle aktuální rozhodovací praxe Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rovného odměňování zaměstnanců u celostátně působících zaměstnavatelů, a to v kontextu regionální diferenciace mezd. Ústředním tématem je výklad ustanovení § 110 Zákoníku práce, které stanoví právo na stejnou mzdu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Práce analyzuje, jakým způsobem české soudy interpretují zákonná komparační kritéria pro posouzení srovnatelnosti práce a zda aktuální rozhodnutí odvolacích soudů z roku 2025 reflektují linii nastavenou Nejvyšším soudem, nebo od ní implicitně ustupují. Výchozím bodem analýzy je Kauza Hradil, v níž Nejvyšší soud a Ústavní soud formulovaly závěr, že taxativní výčet komparačních kritérií v § 110 Zákoníku práce nezahrnuje vnější socioekonomické podmínky místa výkonu práce, a proto životní náklady nemohou odůvodňovat regionální mzdové rozdíly. Práce následně analyzuje šest vybraných rozhodnutí Městského soudu v Praze z roku 2025 ve sporech zaměstnanců České pošty a identifikuje judikaturní rozkol na úrovni odvolacího soudu, kdy tři senáty téhož soudu dospěly ze srovnatelného skutkového základu k diametrálně odlišným závěrům ohledně srovnatelnosti práce zaměstnanců v Praze a mimopražských regionech. Analytickou část doplňuje...; Equal Pay in Labour Relations in the Light of Current Case Law Abstract This thesis examines the issue of equal remuneration of employees of nationwide employers in the context of regional wage differentiation. The central theme is the interpretation of Section 110 of the Czech Labour Code, which establishes the right to equal pay for equal work or work of equal value. The thesis analyses how Czech courts interpret the statutory comparative criteria for assessing the comparability of work and whether the current decisions of appellate courts from 2025 reflect the line established by the Supreme Court or implicitly depart from it. The starting point of the analysis is the Hradil Case, in which the Supreme Court and the Constitutional Court concluded that the exhaustive list of comparative criteria in Section 110 of the Labour Code does not encompass external socioeconomic conditions of the place of work and, therefore, differences in the cost of living cannot justify regional wage disparities. The thesis subsequently analyses six selected decisions of the Municipal Court in Prague from 2025 in disputes brought by employees of Česká pošta (Czech Post) and identifies a jurisprudential split at the appellate court level, where three panels of the same court reached diametrically opposed conclusions regarding...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Odpovědnost zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/208480" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208480</id>
<updated>2026-06-12T09:07:29Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Odpovědnost zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou pracovním úrazem v českém pracovním právu. Práce si klade za cíl analyzovat právní úpravu v této oblasti a zejména se zaměřuje na otázku liberace, kterou rozvíjí v kontextu judikatury a aplikační praxe. Práce nejprve vymezuje základní teoretická východiska, zejména pojem odpovědnosti, pracovního úrazu, škody a nemajetkové újmy, včetně jejich vzájemných souvislostí. Zvláštní pozornost je věnována objektivní povaze odpovědnosti zaměstnavatele, která je založena na principu odpovědnosti za výsledek bez ohledu na zavinění. Následně je analyzována právní úprava jednotlivých nároků poškozeného zaměstnance, včetně náhrady za ztrátu na výdělku, bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění. Stěžejní část práce je věnována institutu liberace zaměstnavatele podle § 270 zákoníku práce. Jsou rozebrány jednotlivé liberační důvody, zejména porušení bezpečnostních předpisů, zneužití návykových látek a lehkomyslné jednání zaměstnance, které může vést pouze k částečnému zproštění odpovědnosti. Práce zároveň zdůrazňuje význam důkazního břemene zaměstnavatele při prokazování těchto skutečností. Významnou roli v práci...; Employer's Liability for Damage and Non-Pecuniary Harm Caused by an Occupational Injury Abstract This diploma thesis addresses the issue of an employer's liability for damage and non-pecuniary harm caused by occupational accidents under Czech labour law. The thesis aims to analyze the legal framework in this area and focuses in particular on the issue of exoneration, which it examines in the context of case law and judicial practice. The thesis first defines the fundamental theoretical concepts, in particular the notions of liability, occupational accident, damage, and non-pecuniary harm, including their mutual relationships. Special attention is paid to the objective nature of employer liability, which is based on the principle of liability for result regardless of fault. Subsequently, the legal regulation of individual claims of the injured employee is analysed, including compensation for loss of earnings, compensation for pain, and compensation for diminished quality of life. The core part of the thesis focuses on the employer's exoneration under § 270 of the Labour Code. Individual grounds for exoneration are examined, namely breach of safety regulations, abuse of addictive substances, and reckless conduct of the employee, which may lead only to partial release from liability. The thesis also emphasizes...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Soukromoprávní vymáhání práv k ochranné známce</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/208479" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208479</id>
<updated>2026-06-12T09:07:10Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Soukromoprávní vymáhání práv k ochranné známce
Soukromoprávní vymáhání práv k ochranné známce Cílem diplomové práce je komplexní analýza soukromoprávní ochrany práv k ochranné známce v České republice a posouzení efektivity uplatnitelných nároků v kontextu moderních technologických a ekonomických výzev. Práce se zaměřuje na stávající právní rámec, zejména Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, a identifikuje klíčové slabiny v oblasti kompenzace a odpovědnosti. Zvýšená pozornost je věnována judikatuře Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího soudu ČR, která formuje výklad stěžejních pojmů oblasti známkového práva. Práce je metodologicky založena na historicko-právní analýze a na rozboru klíčové judikatury. Strukturálně se práce zabývá vývojem ochranné známky, charakterem soukromoprávní a veřejnoprávní odpovědnosti a podrobným rozborem uplatnitelných nároků, jako jsou zdržovací a odstraňovací nároky, náhrada škody, vydání bezdůvodného obohacení a náhrada nemajetkové újmy. Nejobsáhlejší část reflektuje aktuální výzvy spojené s umělou inteligencí (AI) a digitálními aktivy (Metaverse, NFT), kde jsou na základě případových studií formulovány návrhy de lege ferenda. Hlavním cílem práce je zodpovědět v souladu s poznatky dosaženými v jejích jednotlivých částech otázky: Jaké...; Private enforcement of trademark rights The objective of this diploma thesis is to provide a comprehensive analysis of the private law protection of trademark rights in the Czech Republic and to assess the effectiveness of enforceable claims in the context of modern technological and economic challenges. The thesis focuses on the existing legal framework, specifically Act No. 441/2003 Coll., on Trademarks, and Act No. 221/2006 Coll., on the Enforcement of Industrial Property Rights, identifying key weaknesses in the areas of compensation and liability. Increased attention is paid to the case law of the Court of Justice of the European Union (CJEU) and the Supreme Court of the Czech Republic, which shapes the interpretation of the pivotal concepts in trademark law. The thesis is methodologically based on a historical-legal analysis and on the examination of key case law. Structurally, the thesis addresses the evolution of trademarks, the nature of private law and public law liability, and provides a detailed analysis of enforceable claims, such as prohibitive and removal claims, compensation for damages, unjust enrichment, and compensation for non-pecuniary harm. The most comprehensive part reflects the current challenges associated with Artificial Intelligence (AI) and digital assets (Metaverse,...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
<entry>
<title>Voda jako sdílený zdroj v mezinárodním právu</title>
<link href="http://hdl.handle.net/20.500.11956/208425" rel="alternate"/>
<author>
<name/>
</author>
<id>http://hdl.handle.net/20.500.11956/208425</id>
<updated>2026-06-12T01:06:42Z</updated>
<published>2026-01-01T00:00:00Z</published>
<summary type="text">Voda jako sdílený zdroj v mezinárodním právu
Voda jako sdílený zdroj v mezinárodním právu Abstrakt Disertační práce se zabývá sdílenými sladkovodními zdroji z pohledu mezinárodního vodního práva. Zkoumá, jak toto odvětví mezinárodního práva zajišťuje jejich udržitelné a spravedlivé užívání v kontextu klimatické změny. Nejprve přibližuje zakotvení sdílených sladkovodních zdrojů v mezinárodním právu se zvláštním důrazem na zahrnutí dopadů klimatické změny. Analyzuje vybrané právní nástroje, zejména principy, mezinárodní smlouvy a soft law dokumenty mezinárodních organizací na globální i regionální úrovni. Poukazuje na mezery v mezinárodní úpravě a předkládá návrhy, jak tyto nástroje dále rozvíjet s cílem účinněji podporovat udržitelné užívání vodních zdrojů v kontextu klimatické změny. Práce se zaměřuje především na povrchové, podzemní a atmosférické vody, které jsou vzájemně propojené v rámci hydrologického cyklu. Soustředí se na vedoucí principy, jejich aplikaci a výklad s ohledem na to, do jaké míry dokážou podpořit spravedlivé a udržitelné užívání zdrojů. Věnuje se rozvíjející se smluvní praxi států sdílejících podzemní vody na regionální úrovni a sleduje jejich inspiraci soft law dokumenty. Dále rozebírá mezinárodněprávní režim atmosférické vody a předkládá tři možné koncepce jejího právního uchopení. Rozpracovává taktéž právní nástroje pro...; Water as a shared resource in international law Abstract The dissertation addresses shared freshwater resources from the perspective of international water law. It examines how this branch of international law ensures their sustainable and equitable utilization in the context of climate change. It first outlines the recognition of shared freshwater resources in international law, with particular emphasis on the inclusion of climate change impacts. It then analyses selected legal instruments, in particular principles, international treaties, and soft law documents of international organizations at both the global and regional levels. It identifies gaps in the international legal framework and suggests measures to enhance the effectiveness of existing instruments in promoting the sustainable use of freshwater resources under climate change The dissertation focuses primarily on surface, groundwater, and atmospheric water, which are interconnected within the hydrological cycle. It examines the leading principles, their application, and interpretation in terms of their capacity to sufficiently support sustainable and equitable resource use. It further considers the evolving treaty practice of states sharing groundwater at the regional level and its relationship to soft law documents. The study also discusses the...
</summary>
<dc:date>2026-01-01T00:00:00Z</dc:date>
</entry>
</feed>
