Faculty of Law http://hdl.handle.net/20.500.11956/1894 2026-04-08T13:10:49Z 2026-04-08T13:10:49Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207681 2026-04-08T09:04:51Z 2026-01-01T00:00:00Z

Aplikace Red Book FIDIC v rámci sektorových veřejných zakázek v České republice Application of the FIDIC Red Book within sector public contracts in the Czech Republic Abstract This rigorous thesis examines the application of the FIDIC Red Book within the framework of sector public contracts in the Czech Republic. It focuses on its underlying systemic logic, which is built on contractual autonomy and procedural discipline, and evaluates the extent to which this concept is compatible with Czech public law, particularly the Public Procurement Act and the methodological rules adopted by major public contracting authorities. The thesis identifies the areas in which the flexibility of the Red Book most significantly clashes with the requirements of Czech law. The core of the thesis lies in the analysis of three key institutes of the Red Book - the Engineer, Variations and Claims. In relation to the Engineer, the thesis describes the shift from the original role of an independent professional decision-maker to an administrative tool of the Employer, driven mainly by Special Conditions requiring the Employer's prior approval for essential decisions. This shift weakens the preventive function of the Engineer and increases the likelihood of disputes. Regarding Variations, the thesis demonstrates that the original flexible project- management tool is substantially restricted in the Czech...; Aplikace Red Book FIDIC v rámci sektorových veřejných zakázek v České republice Abstrakt Tato rigorózní práce zkoumá aplikaci smluvních podmínek Red Book FIDIC v prostředí sektorových veřejných zakázek v České republice. Zaměřuje se na jejich systémovou logiku, která stojí na smluvní autonomii, procesní disciplíně a hodnotí, nakolik je tato koncepce slučitelná s českým veřejným právem, zejména zákonem o zadávání veřejných zakázek a metodickými pravidly hlavních veřejných zadavatelů. Práce identifikuje oblasti, v nichž dochází k nejvýraznějšímu střetu mezi pružností Red Book a požadavky českého práva. Jádro práce spočívá v analýze tří klíčových institutů Red Book - správce stavby, variací a claimů. U správce stavby je podrobně popsán posun od jeho původní role nezávislého odborníka k roli administrativního nástroje objednatele, a to zejména vlivem zvláštních obchodních podmínek, které podmiňují jeho zásadní rozhodnutí předchozím souhlasem objednatele. Tento posun oslabuje preventivní funkci správce stavby a zvyšuje sporovost. U variací práce ukazuje, že původní flexibilní nástroj řízení stavby je v českém prostředí výrazně omezen § 222 ZZVZ, který každou změnu díla podřazuje režimu změny závazku. To vede k formalizaci, zpomalení rozhodovacích procesů a k zásadnímu oslabení funkčnosti variací jako...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207680 2026-04-08T09:04:32Z 2026-01-01T00:00:00Z

Koupě části obchodního závodu kapitálové společnosti a rozdělení kapitálové společnosti odštěpením sloučením v jejich vzájemném srovnání Purchase of a Part of Capital Company's Business Enterprise and a De-merger of Capital Company by Spin-off with Acquisition in Their Mutual Comparison Abstract The purchase of a part of a business enterprise and a de-merger by spin-off with acquisition represent two legal institutes that are often used in legal practice to achieve similar goals. Based on these, large asset complexes or organizational units can be transferred. Although these institutes differ in their legal nature, they actually share a number of similar partial elements. Therefore, the aim of this rigorosis thesis is to compare selected aspects of the purchase of a part of a business enterprise and a de-merger by spin-off with acquisition in capital companies. The thesis is divided into four parts, which gradually analyze the basic legal aspects of the individual transactions, the requirements imposed by legal regulations on the subject of the purchase and de-merger, the process of the transfer of receivables and debts, and the tools for the protection of creditors of the contracting parties and the involved companies. A significant element is also a partial comparison with German legal regulations and a reflection of European Union law, especially in light of the transposition of Directive (EU) 2019/2121 and the 2024 amendment to the...; Koupě části obchodního závodu kapitálové společnosti a rozdělení kapitálové společnosti odštěpením sloučením v jejich vzájemném srovnání Abstrakt Koupě části závodu a rozdělení odštěpením sloučením představují dva právní instituty, které jsou v aplikační praxi často využívány k dosažení obdobných cílů. Na jejich základě je možné převést rozsáhlé majetkové celky či organizační útvary. Ačkoliv se tyto instituty svou právní podstatou liší, ve skutečnosti mají řadu dílčích prvků podobnou. Cílem rigorózní práce je proto provést srovnání vybraných aspektů koupě části závodu a rozdělení odštěpením sloučením u kapitálových společností. Práce je členěna do čtyř částí, které postupně rozebírají základní právní aspekty jednotlivých transakcí, požadavky právní úpravou kladené na předmět koupě a rozdělení, proces přechodu pohledávek a dluhů a nástroje ochrany věřitelů smluvních stran a zúčastněných společností. Významným prvkem je rovněž dílčí komparace s německou právní úpravou a reflexe unijního práva, zejména ve světle transpozice směrnice (EU) 2019/2121 a novely zákona o přeměnách z roku 2024. V první části se práce konkrétně věnuje srovnání právních důvodů koupě a rozdělení včetně jejich zákonem vyžadované formy. Dále se zabývá právními následky provedení jednotlivých transakcí a jejich dopadem na právní osobnost...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207677 2026-04-08T01:13:57Z 2026-01-01T00:00:00Z

Odraz principů kolektivní bezpečnosti v judikatuře mezinárodních soudních orgánů v anglickém jazyce a klíčová slova Collective security, as it is enshrined in the UN Charter, is based on the general prohibition of the use of force and on a presumption that in the event of the use of armed forces against one or more member states, an authorized organ will decide on the use of collective measures. The UN Charter stipulates that collective measures will be authorized by the Security Council, which will have UN military units at its disposal. The focus of the work assumes that collective security does not work as intended by the UN Charter and examines how the ICJ reflects on it. In particular, how the Court interprets the unclear provisions of the UN Charter and to what extent its jurisprudence subsequently influences the opinion juris and the behavior of states. The main challenges faced by the ICJ stemmed from the need to interpret some provisions of the UN Charter related to collective security and their relationship to parallelly applicable customary law. The MSD focused in particular on the interpretation of concepts related to the use of force or the threat of the use of force (distinction between direct and indirect use of force, including the most grave and less grave forms of the use of force, the concept of territorial integrity and political independence); in cases of...; Petra Ruffer Lustigová Odraz principů kolektivní bezpečnosti v judikatuře mezinárodních soudních orgánů Abstrakt v českém jazyce a klíčová slova Kolektivní bezpečnosti, tak jak je zakotvena v Chartě OSN, spočívá na všeobecném zákazu užití síly a v případě, že dojde k užití ozbrojené síly proti jednomu nebo více členským státům, rozhodne oprávněný orgán o kolektivních opatřeních. Charta OSN předpokládá, že o kolektivních opatřeních rozhodně Rada bezpečnosti, který bude mít k dispozici vojenské jednotky OSN. Zaměření práce vychází z domněnky (hypotézy), že kolektivní bezpečnost nefunguje způsobem uvedeným v Chartě OSN, a sleduje jak se s touto skutečností vyrovnává MSD ve své rozhodovací a posudkové činnosti. Zejména jakým způsobem interpretuje nejasná ustanovení Charty OSN a do jaké míry jeho judikatura následně ovlivňuje opinio juris a chování států. Hlavní výzvy, kterým MSD čelil vyplývaly z potřeby interpretovat některá ustanovení Charty OSN související s kolektivní bezpečností, a jejich vztah k paralelně platnému obyčejovému právu. MSD se zaměřil zejména na výklad některých pojmů souvisejících s užitím síly nebo hrozbou užitím síly (rozlišení přímého a nepřímého užití síly, včetně zvlášť závažného a méně závažného užití síly, pojetí územní celistvosti a politické nezávislosti); v případech sebeobrany pak...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207669 2026-04-07T01:12:12Z 2026-01-01T00:00:00Z

Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti The Manifest Unfoundedness of the Constitutional Complaint Abstract The thesis addresses the topic of the manifest unfoundedness of a constitutional complaint as the most frequent decision issued by the Constitutional Court of the Czech Republic. The aim is to comprehensively analyse the institute and to obtain an answer to the questions on what grounds and in which manner are manifestly unfounded constitutional complaints currently rejected. The second research question addresses the future of manifest unfoundedness in the light of the findings regarding the current state of decision-making. For that purpose, the introductory chapters present and analyse the current legislation and practice of the Constitutional Court, including the various actors involved in the decision-making. It also discusses the criticisms that have been made in the literature regarding the ambiguity of the institute and the borderline between constitutional and non-constitutional law, the overuse of refusal preliminary rulings instead of judgements, inconsistency of case law and the unpredictability of the institute. The problem of overload of the Constitutional Court as a common cause of the described weaknesses is also presented. In the empirical part, the decisions are analysed with a focus on the reasons for which judges reject...; Zjevná neopodstatněnost ústavní stížnosti Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na téma zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti jakožto nejčastějšího rozhodnutí vydávaného Ústavním soudem České republiky. Cílem je komplexně analyzovat institut a poskytnout odpověď na otázky, z jakých důvodů a jakým způsobem jsou v současnosti odmítány zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti. Druhá výzkumná otázka se soustředí na budoucnost institutu ve světle zjištěných informací týkajících se aktuálního stavu rozhodovací činnosti. V úvodních částech je popsána a zhodnocena současná právní úprava a praxe při vydávání usnesení včetně role jednotlivých aktérů, kteří se do rozhodování zapojují. Dále je nastíněna kritika odborné veřejnosti související s tématem, konkrétně stran nejednoznačnosti institutu a hranice mezi ústavním a podústavním právem, nejednotnosti judikatury, nadužívání usnesení na úkor nálezů či nepředvídatelnosti institutu. Představen je také problém zahlcenosti Ústavního soudu jakožto příčiny společné popsaným nedostatkům. V empirické části práce jsou analyzována usnesení se zaměřením na důvody, pro které soudci odmítají zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti a způsob odůvodňování rozhodnutí. Následně jsou ve světle zjištění představena možná řešení nedostatků, na něž navazuje normativní část zabývající se...

2026-01-01T00:00:00Z