Protestant Theological Faculty http://hdl.handle.net/20.500.11956/1892 2026-04-06T22:48:30Z 2026-04-06T22:48:30Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/207624 2026-03-31T01:18:20Z 2026-01-01T00:00:00Z

Korán a ti druzí. Jiní z pohledu koránských textů This thesis approaches the Qur'an, the holy scripture of Islam, with the question of the relationship between religions, communities, and people of different faiths. How do Qur'anic texts understand the diversity of religious traditions? In what ways do they relate to people standing outside the original community of the Prophet Muhammad? How do they understand and conceptualise this relationship towards others? These questions inform the thesis, which, in the first chapter, methodologically examines the Qur'an in its various roles in the contemporary world, defining the approach that is taken by this thesis. The second chapter then elaborates on the question of inter-community relations: How does the relationship between the two sides manifest itself, and how can it be understood? Since in such a relationship, there is often a tendency to delineate the parties and to distinguish one party from the other by emphasising mutual differences and otherness, the thesis helps itself by developing the concept of othering. The analysis of this concept, how it manifests itself in the relationship between the two parties, on what logical argument it is based, and how it can also be undermined, deconstructed, and transcended, forms the basis with which the thesis approaches the Qur'anic texts and asks how the...; Tato práce přistupuje ke Koránu, svatému písmu islámského náboženství, s otázkou po vztahu mezi náboženstvími, komunitami, lidmi odlišné víry, náboženského vyznání. Jak koránské texty rozumějí diverzitě náboženských tradic? Jakým způsobem se vztahují k druhým lidem stojícím mimo prvotní obec proroka Muhammada? Jak chápou a konceptualizují tento vztah vůči druhým? Tyto otázky uvozují práci, která v první kapitole metodologicky uchopuje Korán v jeho rozličných rolích v současném světě, aby se vymezila cesta, jakým způsobem bude práce s koránskými texty pracovat. Druhá kapitola pak rozpracovává onu otázku po mezikomunitních vztazích. Jak se vůbec vztah mezi dvěma stranami projevuje, jak jej chápat? Jelikož se v takovém vztahu často objevují tendence po vymezování jednotlivých stran a odlišování jedné strany vůči druhé na základě zdůrazňování vzájemných odlišností, vzájemné jinakosti, pomáhá si práce rozvržením konceptu jinakování (ang. othering). Analýza tohoto konceptu, jak se ve vztahu mezi dvěma stranami projevuje, na jakém logickém argumentu je postaven a jak jej lze případně také nabourávat, dekonstruovat a překračovat, tvoří základ, s kterým práce přistupuje ke koránským textům a ptá se, jak se v nich procesy jinakování a vztah k druhým, nábožensky odlišným komunitám, projevuje. Následující tři...

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/206849 2026-02-25T02:01:15Z 2026-01-01T00:00:00Z

Podobenství o rozsévači v evangelijní tradici

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/206848 2026-02-25T02:35:47Z 2026-01-01T00:00:00Z

Svoboda a zlo u Leibnize The subject of this thesis is the analysis of the relationship between freedom and evil in the concept of Gottfried Wilhelm Leibniz, primarily based on his solution to the problem of Theodicy. One of the goals is to compare to what extent Leibniz's vision corresponds to contemporary secular and Christian thinking. In this work, both terms are described in the context of their use by Leibniz to determine the relationship between God's and human freedom and evil. Further in this work, the views of the philosopher on human freedom, free will and the original limitation of creation are presented. In addition to the concepts of freedom and evil themselves, concepts and theories related to both terms are also presented, especially the concept of God, the concept of eternal truths and the concept of the monad. In the second chapter, there is a description of Leibniz's understanding of evil and its division into three basic types: metaphysical, moral and physical and description of the similarities and differences between Christian and Leibniz's understanding of freedom and sin. The final chapter compares Leibniz's positions with modern views on the issue of freedom and evil. Keywords Leibniz, freedom, free will, evil, sin, Theodicy, creation.; Předmětem této práce je analýza vztahu mezi svobodou a zlem v pojetí Gottfrieda Wilhelma Leibnize zejména na základě jeho řešení problému Theodicey. Jedním z cílů je srovnat do jaké míry Leibnizův koncept odpovídá současnému sekulárnímu a křesťanskému myšlení. V této práci jsou popsané oba termíny v kontextu jejich použití Leibnizem pro určení vztahu mezi Boží a lidskou svobodou a zlem. Dále v této práci jsou uvedený pohledy filosofa na lidskou svobodu, svobodnou vůli a původní ohraničenost stvoření. Kromě samotných pojmů svobody a zla jsou uvedeny také koncepty a pojmy související s oběma termíny, především pojem Boha, koncepce věčných pravd a koncepce monády. V druhé kapitole je popis Leibnizova pochopení zla a jeho rozdělení na tři základní typy: metafyzické, morální a fyzické a jsou představené podobnosti a rozdíly mezi křesťanským a Leibnizovým chápáním svobody a hříchu. Závěrečná kapitola srovnává Leibnizovy postoje s moderními pohledy na problematiku svobody a zla. Klíčová slova Leibniz, svoboda, svobodná vůle, zlo, hřích, Theodicea, stvoření.

2026-01-01T00:00:00Z http://hdl.handle.net/20.500.11956/206714 2026-02-20T02:05:06Z 2026-01-01T00:00:00Z

Člověk hravý jako člověk (křesťan) budoucnosti Diplomová práce se zabývá významem hravosti v životě člověka a vztahem mezi hravostí a křesťanstvím. První část objasňuje, proč je hra důležitým způsobem lidského jednání a proč je člověk hravý dobrým ideálem pro člověka v každém věku. Druhá část zkoumá, nakolik hravost může být připisována Bohu coby Stvořiteli, nakolik je přítomná u Ježíše, v jeho učení a v křesťanské tradici. Práce odpovídá na otázku, jestli hravý člověk může být křesťanským ideálem a jestli křesťanství k tomuto ideálu vede. Ukazuje, že ačkoli evangelia Ježíše nevykreslují jako hravého, jeho učení hravost nevylučuje a křesťanská mystická tradice k ní může inspirovat. Taktéž pro křesťanskou službu (diakonii) může být hravost velice prospěšným obohacením; křesťana ve službě hravost odvádí od sklonu k sebeobětování.; The thesis examines the significance of playfulness in human life and the relationship between playfulness and Christianity. The first part clarifies why play is an important mode of human action and why a playful person represents a valuable ideal at any age. The second part explores to what extent playfulness can be attributed to God as Creator, how it is present in Jesus, in his teaching, and within the Christian tradition. The thesis addresses whether a playful person can be considered a Christian ideal and whether Christianity leads toward this ideal. It shows that although the Gospels do not portray Jesus as playful, his teaching does not exclude playfulness, and the Christian mystical tradition may even inspire it. Playfulness can also enrich Christian service (diakonia); it helps those who serve to avoid a tendency toward self-sacrifice.

2026-01-01T00:00:00Z